Řídit tank je jednoduchý, ale hluk je tam strašný, říká 92letá účastnice komunistického experimentu
Zkusila si řídit tank, naučila se skládat střelné zbraně a trénovali ji také jako radistku. Dnes 92letá Alena Hurychová z Jihlavy vypráví o vojenském experimentu z 50. let.
Alena Hurychová absolvovala na vysoké škole vojenskou přípravu, kterou pro studentky tělocviku zavedl tehdejší komunistický ministr obrany Alexej Čepička. Jeho experiment s větším zapojením žen do armády ale před 70 lety skončil neúspěchem.
Bylo jich 16 studentek, které byly vybrány pro tento speciální kurz. „Opravdu jsme byly v tanku. Protože v Rakovníku mají velký tankodrom. Takže nás taky posadily do tanku.“ Řídit tank ji překvapilo. „Má to jen dvě páky. A jenom zastavíš jeden pás nebo druhej pás. Na ovládání je to jednoduchý. Ale na ten hluk je to strašný.“
Kvůli vojenskému výcviku musela při studiu tělocviku na vysoké škole chodit každý týden do armádních kasáren v Brně. Postupně se naučila například skládat zbraně a střílet. Později si vyzkoušela řídit i nákladní automobil Tatra nebo zmiňovaný tank. „Druhý rok jsme byly jako motoristé. Třetí rok jako radisté.“
V roce 1953 její vojenský výcvik skončil závěrečnou zkouškou. „Tu jsme udělaly všechny, protože jsme dřely měsíc a půl jak blbé, abychom dostaly tělák. Protože kdybychom neudělaly tu vojnu, tak by nám tělák nedali,“ popisuje paní Alena.
Vojenské knížky vrátily všechny
Po tříletém výcviku jim slavnostní delegace předala vojenské knížky pro důstojníky v záloze. „Jak jsme se převlekly do civilu, tak jsme jim těch všech 16 knížek složily před stan.“
Nutit je do armády nikdo nemohl. „Ženy v této době neměly vojenskou službu povinnou, hlásit se mohly dobrovolně. Ten skutečný počet žen v armádě byl nevelký,“ potvrzuje historik Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu.
Nepovedený experiment se studentkami tělocviku vzešel od tehdejšího komunistického ministra obrany Alexeje Čepičky. Ten nastoupil na tento post právě v roce 1950. Jeho působení je spojené s rozšiřováním armády. „Počátek 50. let byla řekněme masová mobilizace, nárůst zbrojní výroby, nárůst výzbroje ze Sovětského svazu a rozšiřování počtu armády,“ přibližuje historik.
Podle Tomka tehdy sovětských diktátor Stalin očekával vojenskou konfrontaci se Západem a vyzbrojením východního bloku chtěl rozhodnout studenou válku ve svůj prospěch.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
