Rozhlas - 2.díl
Včera jsem tu začal s vyprávěním o vzniku českého slova rozhlas. Říkal jsem, že naši předkové měli nám dnes trochu nesrozumitelnou touhu, všechno, co patřilo k jejich běžnému životu, pojmenovat česky. Slova rádio eventuálně broadcasting se jim nelíbila, protože byla cizí, a tak v časopise Radiojournal vyhlásili soutěž o české pojmenování rádiového vysílání. Ze soutěže však nic nepošlo, prostým lidem navrhované výrazy se nezdály možné.
Přesto české slovo rozhlas od roku 1924 máme. Na to, jak k tomu došlo, jsou dvě verze, z nichž ta druhá je nepochybně pravdivá, ale uvedu i tu, kterou zveřejnil roku 1977 Pavel Kucharský v knížce Víš si rady s češtinou. Píše: "Jakási bystrá hlavička rozevřela prý starý Slovník česko-německý od buditele Josefa Jungmanna. Šel o něm dobrý rozhlas, říkalo se jadrně česky, což znamenalo, že měl dobrou pověst mezi lidmi pro svůj spořádaný život. Ejhle objev: zapadlé české slovo ožilo v novém moderním významu..." Vypadá to hezky, ale pravda to není. Ve staré češtině sice slovo rozhlas ve významu dobrá pověst existovalo, ale pokud já vím, v roce 1924 si na něj nikdo nevzpomněl. Bylo to jinak.
21. května 1924, tedy skoro na den přesně rok po zahájení rádiového vysílání u nás, vyšel v Národních listech článek, jehož autor, který vystupoval pod jménem J.D. Richard, ve skutečnosti se však jmenoval Richard Durdil, se pokoušel přeložit anglický výraz broasdcasting. Psal: "Broadcasting značí česky asi tolik jako široké rozhození, rozsévání.Stanice přijaté zprávy nebo hudbu skutečně r o z h l á s í v š e m, a proto je jistě oprávněno, navrhujeme-li pro její funkci název Rozhlas." Pak ještě pak Durdil možná trochu neskromně, ale pravdivě dodal, že jeho slovo rozhlas "vychází přímo z ducha našeho jazyka". Což dokazuje, dodávám já, i to, že slovo rozhlas v jiném významu v češtině už kdysi existovalo, byť o tom pan Richard Durdil patrně nevěděl. Pro pořádek musím dodat, že sloveso rozhlásit je složenina předpony roz- ve významu šíření na všechny strany a základu hlásit či hlásat, což je všeslovanské původem indoevropské zvukomalebně vzniklé slovo. Do jazykového příbuzenstva rozhlasu tedy patří nejen hlasatel a hláska, ale třeba i vyhláška a hlahol.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
