Rudolf Švaříček - cestovatel
9. říjen 2013
Tandem
Do Tandemu si přišel povídat s Janem Rosákem cestovatel Ing. Rudolf Švaříček. Přiblížil například, při jakém výstupu měl nezapomenutelný zážitek nebo kdy mu šlo o život.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den. Právě teď je čas rozjet náš rozhlasový Tandem, takže vás od mikrofonu zdraví Jan Rosák. Nedávno jsem byl na výstavě v Náprstkově muzeu. Tam jsem si znovu připomněl, že nebýt našich cestovatelů třeba Holoubky, Mráze, Holuba i samotného Náprstka, kteří vozili do vlasti nejen informace o okolním světě, ale taky artefakty, i obyčejné předměty denní potřeby, nemohli bychom se dneska chodit na to všechno dívat právě třeba do muzea. Vždycky mě proto nadchne, když objevím nějakého vizionáře, který i přesto, že žijeme v epoše Internetu, je cestovatelem tělem i duší. A proto vítám rád cestovatele inženýra Rudolfa Švaříčka. Dobrý den.
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Přeji krásný den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Třeba jednou půjdou naši vnuci do Švaříčkova muzea, teď mě napadlo. Co tomu nápadu říkáte? Líbilo by se vám to?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Tak já myslím, že to cestování si užijme radši naplno na těch cestách a to, co bude jednou, zatím snad neřešíme.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobře. Samozřejmě. My si dneska budeme povídat o tom, kdy jste si obrazně řečeno poprvé sbalil na cestu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Cestovatel inženýr Rudolf Švaříček je hostem dnešního Tandemu. Kdepak jste se narodil, pane Švaříčku?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Já jsem maloměšťák, Nové Město na Moravě, Vysočina, běžky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, tam, co se odehrává ten, ten, ten slavný závod v běhu. Ano.
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Dnes tam jezdí jiní slavní a úspěšní a šikovní, ale tam, tam jsem se narodil a tam jsem prožil, to bylo fantastický chvíle, počátky lezení, horolezení ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Sportovní aktivity. Nenechám na Nový Město dopustit, ač dneska žiju vlastně švindlovaně v Brně, kde jsem trošku zůstal po škole, po vejšce, ale k Městu mám pořád velice silnej vztah.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že se Nové Město stává slavnější a slavnější. Možná, že jednou budete i mezi těmi slavnými rodáky, do období, jak už jsem říkal. Ale zpátky k tomu, co jsem tady zmínil už v tom našem úvodu. Kdy jste si poprvé obrazně řečeno opravdu sbalil na tu cestu? /nesrozumitelné/ takový svůj výlet, který už by stál za řeč?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
To je docela dobrý, když jste tak zmínil to Nové Město na Moravě, tak skutečně první taková trošku větší cesta byla, když jsme vyrazili ještě na základní škole vlastně dvě dvojice, jeli jsme takový závod, jeli jsme stopem kolem České republiky, podél hranic, jako kopírovali jsme tu lajnu ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Podél hranic jako?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
... to bylo takový srandovní, že jsme měnili dvojice a rozdávali jsme si to u autostopu. No a první taková velká cesta byla ještě před revolucí, kdy jsme vyrazili jako taková hodně divoká expedice, devět psů a 4 Češi a tak jsme vyrazili na expedici na sever na polár, tak to byla hodně velká divočina, přežili jsme tenkrát všichni, dokonce i psi, ale byli jsme dva Rusové, navigátor a kameraman a hned v počátku se nám ztratil, což bylo docela vtipný, se nám ztratil navigátor v té nekonečné bílé pláni, kde byste řekli, že to nejde, že prostě není možný, aby v té nekonečné bílé placce někdo potratil, tak náš ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Váš navigátor tedy.
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
... navigátor to dokázal a s takovým tím jeho stabilně červeným nosem, který od té lotky opravdu stabilně karmínový, tak vždycky na dotaz, cosi člen navigace, tak si vždycky bezelstně rozesmál a s jeho výrazem, nikdo neví, tak držel svůj standard ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Bylo to těžké tehdy před revolucí vyrazit na takovouhle cestu, docela dalekou?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Tak tohle to byla určitě byla vlastně první mezinárodní expedice. Navíc v té době u nás v Čechách neexistovaly jak dneska všude vlastně psí spřežení, psí smečky, dneska to kvete ve všech horách. Tenkrát jsme opravdu posbírali psy v podstatě z celé České republiky, měli jsme 9 psů, to byla velká divočina. Ty psi tenkrát nebyli ještě, jsme je dopravovali, to bylo velký dobrodružství, v Čopu na hranicích nám zabavili sušinu, žrádlo pro psy, protože to považovali za nějakej prapodivnej vynález, já jsem o to bojoval jako ten styčnej důstojník té expedice, ty psi vlastně za celou tu dobu potíží, které jsme řešili vlastně, tak jako už nebyli potom v počátku schopni spolupracovat, což nás bylo méně než psů, vždycky se ty psi na sebe vrhli, tak roztrhávat ty psy od sebe, já nejsem teda žádnej velkej kynolog, já mám to mám se psama trošku jinak, takže tady byly opravdu hodně divoký momenty. Já jsem byl tada zajíc, kterej vlastně měl ty psy navigovat, ty psi se vlastně měli stále vydávat za mnou, takže já jsem měl pocit, že jsem maloměšťák, tak jsem byl ten běžkař, co měl ty psy stále vlastně jakoby navádět a dvakrát jsem se propadl pod led, probořil jsem se v řece, utopil jsem foťák, byly tam dobrodružný momenty a tenkrát my jsme spali ve stanu bez podlážky, to byla opravdu hodně velká divočina, všechno jsme si tenkrát v podstatě šili sami, jo, batohy, který tenkrát to byly všechno samoděly, bundičky, kalhoty, všechno byla domácí výroba a já jsem se, přežili jsme, jak jsem říkal, přežili jsme opravdu všichni, ale byl to zázrak, měli jsme 40 ve stanu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, jak říkáte, tak byla to divočina, ale to já si myslím, že to vás provází v podstatě celý život, protože jste si to vybral jako svoje životní poslání. K těm dalším cestám se dostaneme za chvilku.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
I když se člověk probírá materiály, hlavně samozřejmě na Internetu o mém dnešním hostu, cestovateli Rudolfu Švaříčkovi, tak narazí zákonitě na to, že se věnuje hlavně oblastem izolovaných etnik, to my vysvětlete. Proč a jak?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Já si myslím, že máme každej nějakou svoji úchylku. U mě jsou to hory a /nesrozumitelné/, vlastně už taková ta první dlouhá velká cesta, kdy jsme v roce 90 Marco Polo půl roku napříč Asií, pak další hedvábná stezka a rok a půl napříč Asií s kolegou, dneska velký etnologem, etnografem doktorem Mirkem Nožinou a ten mě vlastně navedl na tyhle ty, jak jsme říkali tenkrát nahý prdelky, na ty kmeny opravdu těch zvláštních izolovaných etnik, žijících někde vzdáleně v horách a pak přišly opravdu expedice, Afrika 94, průjezd Afrikou, včetně Konga, což byly neuvěřitelný věci, kmen Bambuty u řeky Ituri, to je opravdu srdce Afriky, kde se odehrávají věci, do dneška si myslím, ještě stále prapodivný. Určitě Etiopie, asi největší láska z Afriky, řeka Omo, kde je největší diverzita, největší vlastně spektrum těch odlišných etnik. No a vrcholem jednoznačně má největší láska Nová Guiena, kde žije vlastně 700 odlišných kmenů na jednom ostrově, to není vlastně nikde na světě. Takhle se má největší diverzita na světě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Odlišných kmenů, to znamená, že jaksi nejsou, nekomunikují spolu a jsou opravdu jaksi izolovaném, že nejsou na nikom závislé?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Je myšleno těch 700 odlišných jazykových skupin, je to opravdu unikátní, že každý ten kmen má zpravidla své zvyky, rituály, tradice a zrovna v té Guiney právě tím, že mezi sebou dost často válčili, byly ty kmeny izolované, v podstatě nevěděly, co se odehrává o těch několik údolí dál, strašně zajímavý. Když jsme šli třeba přechod z ostrova napříč, ze severu na jih, tak jsme vlastně nemohli jsme mít, nebyli jsme schopni jít s nějakou partičkou vlastně stabilně, oni se báli toho, co bude vlastně, /nesrozumitelné/ tak jsme šli z bodu A do bodu B, tam jsme museli vzít místní vlastně, zase nosiče a jít z B do C a takhle potom postupně dál. Strašně zajímavý, jak opravdu tam o sobě díky té izolovanosti, díky těm válkám, které vždycky mezi nimi byly, jak o sobě málo vědí. Jako třeba často věděli více od misionářů, o Americe, vzdálené Americe, než o tom, co je prostě o několik údolí dál ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Oni nemají zájem se vůbec jaksi komunikovat spolu?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Samozřejmě, že ano, ale jak jsem zmiňoval, tam, teď jsem se vracel vlastně třebas jsme byli opět u kmene Kombay, to jsou zase ty kmeny, které žijí vysoko v korunách stromů, si staví chýše a na penisech mají zobáky, to je neuvěřitelný. Já jsem už tam, protože jsem si dovezl docela hodně malárií, tak už jsem měl ke Guiney takovej trošku izolovanější vztah, už jsem si říkal, že těch 7 malárií stačilo, ale letos ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Sedmkrát malárii?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
... bohužel, ale letos jsem znovu jel s Jakubem Vágnerem a opětně teda, Guinea zase jako vždycky obrovsky nadchla, ale kmeny /nesrozumitelné/ vlastně říkám stromoví prostě lidé, žijí vlastně vedle sebe, sousedi a vlastně se téměř vůbec nekontaktují, vůbec se nekamarádí. Jsou to fakt někdy hodně zvláštní etniky.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak říkal můj dnešní host, cestovatel Rudolf Švaříček, před několika minutami, tak v podstatě začal své cestovatelské aktivity směrem na sever. Byla to poslední vaše cesta na sever? Když jste tam takhle furt padal někam do nějakých hlubin a ...
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Já se tomu musím dneska opravdu smát, protože to jsme byli fakt taková legrační expedice. V té době, jak už jsem zmiňoval, nebyla vybavení, nebyla vlastně žádná kvalitní výbava, měli jsme všichni takový brýle, vypadali jsme jak šmáci, svářecký brýle, takový ty tvrdý, který tlačily do obličeje, bylo to hrozně nepohodlný, nepříjemný a byli jsme celý takový srandovní, měli jsme mrazy a 40 ve stanu a já jsem se zařekl, že vlastně už nikdy žádnej polár, už nikdy žádnej takovejhle ledovej extrém. No ale pak samozřejmě přišly výzvy do Antarktidy a Antarktida obrovsky nadchla, obrovsky překvapila, my jsme putovali v podstatě od mořskýho šalufu až na nejvyšší horu Antarktidy, což se ještě do té doby nikomu nepodařilo, byli jsme první expedicí, která přešla vlastně z /nesrozumitelné/ až na, až na zase zapřažení do saní až na tu nejvyšší horu. Pak jsem se ještě vracel a je to něco, co prostě si myslím, že nezažijete nikde na planetě ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale to jste měli už předpokládám trošku jiné vybavení, ne?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Je pravda, že je ta technika obrovsky poskočila. I tady jsme měli 40 ve stanu, ale už opravdu s jinými spacáky a s jinou výbavou a bylo to úplně, úplně jiný příběh.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak to je, pane Švaříčku, s těmi impulsy, které vás na ty výpravy ženou? To znamená, že dostanete prostě nápad najednou, teď bychom mohli na sever, anebo teď bychom se mohli podívat třeba do Afriky? Anebo je to dejme tomu třeba zakázka od někoho, že tam něco pro někoho třeba vybádáte?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Tak jsme určitě točili vlastně cíleně řadu filmů, ale já si myslím, že co mě na tom strašně baví, je právě to, jak ten svět kosmopolitní, jak je to odlišný, že nejsem ten stabilní třeba polárník, nebo stabilně vymezený na třeba Afriku nebo na Guineu, kde jsem prožil nasčítaně asi několik let, když bych sečetl ty roky expedic, ale mě na tom strašně baví opravdu ten nekonečně krásný barevný příběh. Že jste jednou na Nové Guiney a prostě úplně člověk šílí z toho a úplně řve blahem, jak je to neuvěřitelný, se to odehrává. Zažívá opravdu co jsem si myslel, že už nemůže naše generace zažít. Tady ty poslední setkání s těmi posledními kmeny, etnikami, je prostě něco, co prostě nemá srovnání a jasně to jsou dneska poslední okamžiky asi na planetě, tohlencto takovýho zažívat. A pak jste třeba v té Antarktidě a takový to stálý těšení, že pořád se těšíte v té Antarktidě, ta nekonečná zima, máte ty, opravdu ty představy o tom horkým, či o té horké vaně, o tom, jak říká Cimrman, požár Národního divadla, tam se to opravdu zhmotní tyhle ty představy. Že žádný ženy, pořád vidíte jenom něco teplýho, horkýho, pořád sníte o nějakým teplým, horkým čaji. No a pak jste naopak zase někde v tom tropickým horkým pralese a těšíte se zase do zimy. A to je na tom životě neskutečně silný ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jste mi udělal velkou radost, protože já jsem toho názoru, že člověk by se pořád měl na něco těšit, že to je takový ten hnací motor, který člověka nenechá v klidu a pořád ho udržuje v té aktivitě. Ale, pardon, chtěl jsem se zeptat, u vás ty výstupy z těhle těch výprav jsou jednak třeba filmy, říkal jste, jezdíte i s Jakubem Vágnerem, tak to předpokládám, že to jsou jeho slavné filmy o rybách, velkých rybách, ale knížky, které jste napsal, třeba mám tady uvedeny Tajemná Indonésie, Past na rovníku, to je potom ten výstup pro vás jo, z toho?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Tak určitě to není priorita, ta kniha je ale strašně prima, strašně příjemný vlastně, když pak z toho vznikne vlastně hezká knížka, která třeba navíc jako je úspěšná, což se zatím dařilo u všech těch knížek, tak je to, právě se to kumuluje, ale není to zásadní, nejde, teda já doufám aspoň, že to není o tom, že by člověk cestoval kvůli té knize prostě, ale, že naopak to co přináší ty nádherný zážitky, přináší ty prožitky, přináší ty, i ty fotografie, což mě taky obrovsky baví fotit a je pak z toho třeba pěkná, hezká knížka, která nakonec se i dobře prodává, tak to je bonus vlastně k tomu cestování.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je samozřejmě plus, no. Vy tak hezky a nadšeně mluvíte o všech těch místech, kde jste byl, je nějaké místo, které vás zvlášť vzalo za srdce a třeba na ně nikdy nezapomenete? No, tak asi předpokládám všechny, a ještě byste se tam třeba vrátil?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Tak já si myslím, že to, že se člověk chce asi vracet, asi platí o všech místech. Určitě. Naopak bych řekl, že si myslím, že opravdu člověk se vrací a teda v mém případě určitě strašně rád na všechna ta místa, stále si to posouvá. Kdybych měl asi říct jedno místo, kam bych nemusel, obráceně, protože si myslím, že na ta všechna ostatní chci a musím se vracet, tak asi náš průjezd Saharou, kdy tenkrát Tatrovkou, byli jsme pro ty lidi, pro ty kmeny prostě takový divný, vypadali jsme jak nějaká bohatá expedice z Ameriky, jo, Tatrovka velká polepená sponzory, měli k nám zvláštní vztah, byli jsme tak trošku jako v akváriu. A konkrétně Alžírsko, Niger, průjezd tou Saharou, tak přece jenom ten islám, tam byl takovej trošku tvrdší, vždycky jsme čekali 4 dny v poušti, kdy já jsem vybavoval tady ty papírový věci, čekání prostě na doprovod, na samopaly, na kulomety, tam nám dávali pociťovat ten islám docela výrazně, že jsme v té jiné zemi, ale v té poušti jsme si užili opravdu hrozný chvíle, bylo to náročný, do Afriky na Saharu už bych nemusel.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Tandemu je dnes hostem cestovatel Rudolf Švaříček. Já nevím, jestli vás, pane Švaříčku, na cestách provází třeba nějaká MP3 nebo něco spolu s nějakými nahrávkami našich komiků, to nevím. Možná, že by vám mohli zpříjemňovat ty chvíle, ale každopádně teď si můžete vybrat někoho z interpretů humoru, kdo vám dělá radost.
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Teď jste trefil naprosto do černýho, u mě, já jsem naprostej magor, jako si myslím, že neexistuje nikdo podobnej, jako jsem já, s tím, že teda tu muziku tahám opravdu naprosto všude, tam kde to jde, já bych asi nepřežil vlastně ty nekonečný, jsme šlapali 400 kilometrů a nepřežil bych to bez muziky a bez věcí, Cimrmany vlastně já s sebou vozím asi na všechny cesty a ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To kráčíte a do uší vám zní Jára Cimrman?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
... já jsem si naprosto jistej, že řadu těch expedic bych nepřežil bez opravdu ostrý, svižný, rychlý muziky, ale jsou chvíle vlastně, kdy jste opravdu někde, kde se moc spát nedá, prostě, kdy opravdu máte čas k těm meditacím a k tomu vnímání světa jinak a to jsou přesně ty chvilky, kdy ta buď správná muzika anebo to pěkný, chytrý mluvený slovo, což třeba v případě Cimrmanů platí neuvěřitelně, tak si člověk vychutná.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak teď myslím pro vás nebude velké překvapení, když zazní z rádia Cimrmani, kteří se vydávají na severní pól a vy si můžete zavzpomínat na vaši expedici Polar 89 a na jiné třeba.
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Tak moc děkuju.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem a v něm dnes cestujeme, cestujeme s cestovatelem inženýrem Rudolfem Švaříčkem, který toho opravdu projel hodně. Projel a prošel taky, protože předpokládám, že třeba na horské štíty, které jste absolvoval, tak tam se asi těžko něčím jede. Co máte za sebou z těch výstupů?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Mně přijde srandovní, jak mě stále nazýváte inženýrem. Já si myslím, že sice jsme něco vystudovali, ale ta profese dneska je tak odlišná, že vůbec pro mě není podstatná jako, ale ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Neříkají vám inženýre už moc jo?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
To určitě ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, mimochodem, to je vaše povolání, být cestovatelem?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Já si myslím, že je to dneska tím, že jsme taky založili jsme v roce 95 CK Livingstone a já jsem jednatelem, takže mě to cestování dneska vlastně i živí. Ale k těm kopcům, tak vlastně absolvovali jsme sedm samic, což je těch sedm nejvyšších vrcholů kontinentu. Já jsem se podíval na všechny, na vrchol. Na Everestu jsem měl tu smůlu, že když jsme byli s Pavlem Bémem v roce 2007, tak já jsem tam byl, když jsme byli ve třetím výškovým táboře, to byla pro mě konečná, protože mě chytla šestka vlevo nahoře zub ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jé ...
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
... bylo to tak komplikovaný, ale fakt hodně špatný, matematicky jsem měl zrovna já tu smůlu, že to někdo odskákal, co se týče zubu, to tak prostě je díky tomu jinýmu tlaku a nakonec kolega z výpravy, byli jsme vlastně 3 Češi a Vlado /nesrozumitelné/ perfektní chlap, tak nakonec kolega z výpravy se mnou sestoupil až dolů do Namche Bazaar, tam mi nástrojem, který nikdy nezapomenu ten název Beinova páka, tak mi ten zub vytrhl, ale ta akce si vzala vlastně týden času a to na expedicích tohoto kalibru vlastně týden je hrozně moc. A to, že bych se tenkrát vracel Pavel Bém o týden později na magistrát, to bylo nemyslitelný, takže tím jsem přišel o svoji vrcholovou šanci, ale ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Počkejte, Beinova páka je opravdu zubařský nástroj? Anebo to bylo něco, čím se zdolávají hory?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Já nejsem dentista, ale tohle to slovo, nebo to sousloví jsem si zapamatoval už na věky, to je pro mě prokletý výraz a Beinova páka, protože trhání zubů na Everestu fakt se nezapomene.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A asi bez nějakých anesteze moc velký, co?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Tak kolega byl vyškolenej odborník, takže zvládl to, ale opravdu ten kousek, ta výměna zubní skloviny kousky za vrchol nejvyšší hory světa, tak to trošku hodně bolelo tenkrát, no, ale na ty všechny ostatní kopce jsme se podívali, včetně říkám nejvyššího vrcholu Antarktidy, udělali jsme prvovýstup českej na Carstens, kterej se považuje za nejtěžší horu světa, to je právě na ledovci na Nové Guiney, taková tajemná záležitost, pro mě takovej opravdu ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čím je tak, čím je tak nebezpečná?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
No, on je nedostupnej ten kopec, tam se vlastně dlouze nedalo dostat, dostat se k té hoře je hodně těžké a potom vlastně ono je to vlastně stěna, kilometrová stěna, opravdu je to, je to docela těžkej kopec, logisticky se to považuje za logisticky nejtěžší horu planety. Určitě jsem si splnil další, hora Mandala, ledovce, které byly naprosto vlastně zase neznámé. Dokonce i třetí /nesrozumitelné/ americké pilotní mapy, americké, tak měly všude bolavý bílý místa /anglický text/, my jsme se do toho dostali a vlastně přešli traverzem, tak to bylo zase něco pro mě unikátního, prostě ledovce, pod rovníkem, neznámý hory. A myslím, že tady těch velkých výzev jsem si splnil víc. Je strašně zvláštní, že když jsme byli třeba na Conaguy, což je nejvyšší hora Antarktidy, kam jsem bohužel vlastně ve finále vystoupil sám, kolega tam nějak odpadl a já jsem tam stál sám a prostě najednou to bylo takový strašně zvláštní prázdno a já jsem si říkal, tak co, tak jsem tady a co má bejt jako. Teď mi hrozně chyběl ten kolega, ten ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže sdílená radost je větší radost, že?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Přesně tak, jsem pochopil, že prostě opravdu to mám trošku jinak, že mě hrozně bere a hrozně mě prostě jakoby uspokojuje ta společná sranda a ty fórečky společný, zařvat si ten chlapecký pokřik na tom vrcholu a užít si to trošku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je nějaký speciální pokřik? Nedá se reprodukovat tady? Tak, až bude znít píseň, tak mi to sdělíte, šeptnete mi to. No, tak prima. Já se za chviličku s vámi, s cestovatelem Rudolfem Švaříčkem dostanu ke chvílím, kdy mu nebylo zase až tak do zpěvu. No, po písničce.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, teď se dostáváme k tomu, co jsem tady před písničkou anoncoval, že s cestovatelem Rudolfem Švaříčkem se dostaneme taky ke chvílím, kdy mu nebylo až tak úplně do toho zpěvu na tom vrcholu. Tak určitě by se mezi ty chvíle dalo zahrnout to vaše absentování na vrcholu Mont Everestu, že jo, kdy tam Pavel Bém šel sám a vy s bolavým zubem dolů. Do Namche Bazaaru. No a co, nezapomněli určitě naši posluchači, co jsem si tady poznamenal, sedmkrát malárii jste měl? Nemáte zdevastovanej organismus ještě z toho?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Tak já pevně doufám, že snad, že ne. Já jsem prožil, to zrovna není veselé téma malárie, bavit se o maláriích, ale já jsem si prožil vlastně ty druhý, ty zásadní druhy všechny, ale naštěstí vlastně malárie, vlastně choroba, která je to v podstatě, může to být banální chřipka, s nadsázkou, pokud se rychle léčí. Pokud se rychle léčí a včas léčí, tak vlastně je vyřešeno ty problémy a ty, ta úmrtí, proč umírá ročně 2 miliony lidí na planetě na malárii, vlastně proto, že ty léky nejsou dostupné. Já jsem byl i letos na Guiney a pevně věřím, že následky nepřijdou a že ta poslední Guiena prostě bude bez následků. A ta promořenost na Guiney konkrétně je tam tak velká, že neexistuje vlastně profylaxe, neexistuje vlastně účinné léky ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
I domorodci malárii?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Bohužel ve velkým.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já myslel, že jestli jste si už nevytvořil tolik protilátek, že už byste na to třeba byl imunní, ale to asi nejde.
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Přesto, že konzumujeme gin s tonicem, což jsou také chinin v toniku, tak profylaxe nefunguje.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co je pro vás vůbec tou nejhorší chvílí, jako cestovatele, když se vám nepovede se někam dostat anebo se vám tam povede dostat a pak vás to zklame?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Asi nejtěžší chvíle jsou pro mě ty, kdy jsme někde třeba v situaci Nové Guiney, kdy já vím, že už jsme trošku na hranici, nebo někdy i třeba za hranicí, přicházím někam, do nějaké oblasti třeba kmene, kde je to trošku ostřejší a já vlastně musím dělat pořád toho velkýho, silnýho kluka, toho silnýho chlapa, že to mám pod kontrolou, když vím, že vlastně až tak nemám, a tady to vlastně jakoby uhrát to divadlo pro sebe a to okolí, protože když bych se já položil nebo dal na sobě najevo nějaký známky nervozity, nebo bych vlastně vyventiloval to, že /nesrozumitelné/, tak by se celá ta partička mohla rozložit. Takže tohle mi přijde nejtěžší, že si nemůžete o všechno se v práci s kolegou, s vaší partnerkou se dělíte o problémy, dělíte se prostě o starosti, ventilujete, můžete se svěřit. Já vlastně nemůžu v těch chvílích ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy to říkáte, tak teď jaksi důvěryhodně, že asi vzpomínáte na nějakou chvíli, kdy to opravdu nastalo tohle to.
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
No, zrovna v té Guiney, tak tam jsem se s tím setkával často, ale to jsou opravdu asi ty nejtěžší chvilky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A čím to bylo zapříčiněno? Jaksi nepřízní okolí, myslím, myslím lidí tam?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Já jsem ten, který domlouvá vlastně to, zda můžeme k tomu kmeni přijít, zda vlastně se tam můžeme dostat a ono je to taky trošku ostřejší, člověk nikdy neví, je to vlastně, ani to by to nemohlo jinak fungovat. Buď to bude skanzen, kterej bude prostě jednoduše dostupnej, komerční a pak je to prostě opravdu divadlo, anebo je to, anebo je to ta divočina, která je něčím vykoupená, musí bejt samozřejmě potom těžko dostupná, musí bejt prostě něčím zákeřná, viz třeba ty malárie a další problémy a pak je to opravdu skutečně loterie a záleží vždycky na tý expedici, jak chce, jak která ta akce dopadne. Já jsem obrovský štěstí v životě, myslím si, že nejen na lidi, se kterýma cestuju, ale vlastně, ale i že každá ta expedice na Guiney vlastně dosáhla svého cíle a že jsme se taky vždycky všichni v pořádku vrátili.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Cestovatel Rudolf Švaříček nejenom cestuje po celém světě, ale taky vydává o tom knížky. Podílí se samozřejmě i na dejme tomu filmech, které jsou o tom natočeny a taky spolupracuje s televizemi, mám tady poznamenáno, že taky fušujete do našeho povolání, moderujete, pořádáte výstavy, a taky osnujete happeningy. To mi vysvětlete. Jaké happeningy?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Já se třeba hrozně těším příští víkend, tak máme další ročník, taková nadsázka vlastně pečeme tibetského jaka a budeme kontrolovat jaka, je to takový šamanský víkend, bude tam vlastně i stavba potní chýše, rituálu potní chýše, budeme tam mít šamanský promítání, je to kombinace šamanských záležitostí, takovej ten opravdu naprosto odlišnej okamžik potní chýše a do toho ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co je potní chýše? To je něco jako sauna?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Je to, je to, je to rituál, kdy se vystaví prostě řekněme to zjednodušeně, ano, třeba vaše sauna. Má to, má to, ten význam to má v tom, že vlastně každý si přinese svůj kámen, který prezentuje třeba někoho z předků, a na to se koncentruje a celý je to posel takovýho duchovna ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kde se tohle to odehrává? Takhle ta ...
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Zrod to má, tahle ta naše akce, my máme teď výstavu teď momentálně v Olomouci, takže začínáme v naší výstavě /nesrozumitelné/ v Olomouci, ale celej ten potom rituál je vedle, kousek, pevnost Křelov, krásný prostředí, takže večer na pevnosti Křelov.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak bývá navštěvován ten, ten, ten, tahle ta akce? Hodně přijde lidí?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Tak každá ta akce je jiná a tohle to by neměla být taková masová akce, tohle si budeme užívat v takové té příjemné, správné sestavičce těch dobrých, dobrých přátel. Ale jako my jsme dělali akce třeba zámek Lednice nebo vinohrad, tak jsme tam měli třeba 700 účastníků.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Fíha? No taky takový jak, aby zbylo na všechny, že jo. Kde ho seberete?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Tady bude degustace a jsou kamarádi, který ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to fakt jak?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Skutečně, toto není nadsázka, jaka máme opravdového. Kamarád vlastně od /nesrozumitelné/, který pěstuje vlastně chová jaky, tak taky si dovezl, takže taky chová tady jeden přítel v Čechách jaky, takže budeme mít skutečně tibetské jaky z České kotliny.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je krásný. Potkal jste se někdy s Mesnerem?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Potkal, opakovaně. Jsou to silný chvíle, silný momenty. Je obrovská, obrovská osobnost, vyhraněná.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jenom jste nábožně poslouchal, nebo jste si měli navzájem co sdělit?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Ne, my jsme opravdu prožili vlastně spolu i krásnej silnej večer, kdy jsme si celej večer povídali tady, měli jsme takovou, takovou krásnou plavbu spolu. Pak myslím, že máme hodně, hodně blízkejch témat, nejen hory, ale vlastně i on dělá, nechci se srovnávat vůbec jako, ale on má vlastně několik vlastně muzeí. My dneska máme několik výstav, Sahara putuje republikou, takže tady těch témat jsme měli hrozně moc. Ale musím říct, že vlastně z dvojice Mesner - Heberer, tak ten neskutečnej sympaťák, proboha při vší úctě, Mesner je úžasnej chlap, dokázal úžasný věci, ale tím naprosto pohádkovým sympaťákem je jeho kolega z dvojice Mesner - Heberel, Peter Heberer, to je prostě, to je pán bůh, to je, ten řekne větu a už vás to hladí na duši.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Bylo by to dlouhé povídání, je škoda, že jsme omezeni jenom tou hodinou Tandemu. Tak dneska tady bylo proneseno spousta zajímavých věcí a doufám, že jste se nenudili, stejně jako já a doufám, že se to líbilo i našemu dnešnímu hostu, cestovateli Rudolfu Švaříčkovi. Moc vám děkuju za vaše povídání a zase někdy třeba na shledanou.
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Bylo to s váma moc příjemný. Těším se na příště.
Spustit audio
--------------------
Dobrý den. Právě teď je čas rozjet náš rozhlasový Tandem, takže vás od mikrofonu zdraví Jan Rosák. Nedávno jsem byl na výstavě v Náprstkově muzeu. Tam jsem si znovu připomněl, že nebýt našich cestovatelů třeba Holoubky, Mráze, Holuba i samotného Náprstka, kteří vozili do vlasti nejen informace o okolním světě, ale taky artefakty, i obyčejné předměty denní potřeby, nemohli bychom se dneska chodit na to všechno dívat právě třeba do muzea. Vždycky mě proto nadchne, když objevím nějakého vizionáře, který i přesto, že žijeme v epoše Internetu, je cestovatelem tělem i duší. A proto vítám rád cestovatele inženýra Rudolfa Švaříčka. Dobrý den.
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Přeji krásný den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Třeba jednou půjdou naši vnuci do Švaříčkova muzea, teď mě napadlo. Co tomu nápadu říkáte? Líbilo by se vám to?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Tak já myslím, že to cestování si užijme radši naplno na těch cestách a to, co bude jednou, zatím snad neřešíme.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobře. Samozřejmě. My si dneska budeme povídat o tom, kdy jste si obrazně řečeno poprvé sbalil na cestu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Cestovatel inženýr Rudolf Švaříček je hostem dnešního Tandemu. Kdepak jste se narodil, pane Švaříčku?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Já jsem maloměšťák, Nové Město na Moravě, Vysočina, běžky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, tam, co se odehrává ten, ten, ten slavný závod v běhu. Ano.
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Dnes tam jezdí jiní slavní a úspěšní a šikovní, ale tam, tam jsem se narodil a tam jsem prožil, to bylo fantastický chvíle, počátky lezení, horolezení ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Sportovní aktivity. Nenechám na Nový Město dopustit, ač dneska žiju vlastně švindlovaně v Brně, kde jsem trošku zůstal po škole, po vejšce, ale k Městu mám pořád velice silnej vztah.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že se Nové Město stává slavnější a slavnější. Možná, že jednou budete i mezi těmi slavnými rodáky, do období, jak už jsem říkal. Ale zpátky k tomu, co jsem tady zmínil už v tom našem úvodu. Kdy jste si poprvé obrazně řečeno opravdu sbalil na tu cestu? /nesrozumitelné/ takový svůj výlet, který už by stál za řeč?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
To je docela dobrý, když jste tak zmínil to Nové Město na Moravě, tak skutečně první taková trošku větší cesta byla, když jsme vyrazili ještě na základní škole vlastně dvě dvojice, jeli jsme takový závod, jeli jsme stopem kolem České republiky, podél hranic, jako kopírovali jsme tu lajnu ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Podél hranic jako?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
... to bylo takový srandovní, že jsme měnili dvojice a rozdávali jsme si to u autostopu. No a první taková velká cesta byla ještě před revolucí, kdy jsme vyrazili jako taková hodně divoká expedice, devět psů a 4 Češi a tak jsme vyrazili na expedici na sever na polár, tak to byla hodně velká divočina, přežili jsme tenkrát všichni, dokonce i psi, ale byli jsme dva Rusové, navigátor a kameraman a hned v počátku se nám ztratil, což bylo docela vtipný, se nám ztratil navigátor v té nekonečné bílé pláni, kde byste řekli, že to nejde, že prostě není možný, aby v té nekonečné bílé placce někdo potratil, tak náš ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Váš navigátor tedy.
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
... navigátor to dokázal a s takovým tím jeho stabilně červeným nosem, který od té lotky opravdu stabilně karmínový, tak vždycky na dotaz, cosi člen navigace, tak si vždycky bezelstně rozesmál a s jeho výrazem, nikdo neví, tak držel svůj standard ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Bylo to těžké tehdy před revolucí vyrazit na takovouhle cestu, docela dalekou?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Tak tohle to byla určitě byla vlastně první mezinárodní expedice. Navíc v té době u nás v Čechách neexistovaly jak dneska všude vlastně psí spřežení, psí smečky, dneska to kvete ve všech horách. Tenkrát jsme opravdu posbírali psy v podstatě z celé České republiky, měli jsme 9 psů, to byla velká divočina. Ty psi tenkrát nebyli ještě, jsme je dopravovali, to bylo velký dobrodružství, v Čopu na hranicích nám zabavili sušinu, žrádlo pro psy, protože to považovali za nějakej prapodivnej vynález, já jsem o to bojoval jako ten styčnej důstojník té expedice, ty psi vlastně za celou tu dobu potíží, které jsme řešili vlastně, tak jako už nebyli potom v počátku schopni spolupracovat, což nás bylo méně než psů, vždycky se ty psi na sebe vrhli, tak roztrhávat ty psy od sebe, já nejsem teda žádnej velkej kynolog, já mám to mám se psama trošku jinak, takže tady byly opravdu hodně divoký momenty. Já jsem byl tada zajíc, kterej vlastně měl ty psy navigovat, ty psi se vlastně měli stále vydávat za mnou, takže já jsem měl pocit, že jsem maloměšťák, tak jsem byl ten běžkař, co měl ty psy stále vlastně jakoby navádět a dvakrát jsem se propadl pod led, probořil jsem se v řece, utopil jsem foťák, byly tam dobrodružný momenty a tenkrát my jsme spali ve stanu bez podlážky, to byla opravdu hodně velká divočina, všechno jsme si tenkrát v podstatě šili sami, jo, batohy, který tenkrát to byly všechno samoděly, bundičky, kalhoty, všechno byla domácí výroba a já jsem se, přežili jsme, jak jsem říkal, přežili jsme opravdu všichni, ale byl to zázrak, měli jsme 40 ve stanu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, jak říkáte, tak byla to divočina, ale to já si myslím, že to vás provází v podstatě celý život, protože jste si to vybral jako svoje životní poslání. K těm dalším cestám se dostaneme za chvilku.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
I když se člověk probírá materiály, hlavně samozřejmě na Internetu o mém dnešním hostu, cestovateli Rudolfu Švaříčkovi, tak narazí zákonitě na to, že se věnuje hlavně oblastem izolovaných etnik, to my vysvětlete. Proč a jak?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Já si myslím, že máme každej nějakou svoji úchylku. U mě jsou to hory a /nesrozumitelné/, vlastně už taková ta první dlouhá velká cesta, kdy jsme v roce 90 Marco Polo půl roku napříč Asií, pak další hedvábná stezka a rok a půl napříč Asií s kolegou, dneska velký etnologem, etnografem doktorem Mirkem Nožinou a ten mě vlastně navedl na tyhle ty, jak jsme říkali tenkrát nahý prdelky, na ty kmeny opravdu těch zvláštních izolovaných etnik, žijících někde vzdáleně v horách a pak přišly opravdu expedice, Afrika 94, průjezd Afrikou, včetně Konga, což byly neuvěřitelný věci, kmen Bambuty u řeky Ituri, to je opravdu srdce Afriky, kde se odehrávají věci, do dneška si myslím, ještě stále prapodivný. Určitě Etiopie, asi největší láska z Afriky, řeka Omo, kde je největší diverzita, největší vlastně spektrum těch odlišných etnik. No a vrcholem jednoznačně má největší láska Nová Guiena, kde žije vlastně 700 odlišných kmenů na jednom ostrově, to není vlastně nikde na světě. Takhle se má největší diverzita na světě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Odlišných kmenů, to znamená, že jaksi nejsou, nekomunikují spolu a jsou opravdu jaksi izolovaném, že nejsou na nikom závislé?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Je myšleno těch 700 odlišných jazykových skupin, je to opravdu unikátní, že každý ten kmen má zpravidla své zvyky, rituály, tradice a zrovna v té Guiney právě tím, že mezi sebou dost často válčili, byly ty kmeny izolované, v podstatě nevěděly, co se odehrává o těch několik údolí dál, strašně zajímavý. Když jsme šli třeba přechod z ostrova napříč, ze severu na jih, tak jsme vlastně nemohli jsme mít, nebyli jsme schopni jít s nějakou partičkou vlastně stabilně, oni se báli toho, co bude vlastně, /nesrozumitelné/ tak jsme šli z bodu A do bodu B, tam jsme museli vzít místní vlastně, zase nosiče a jít z B do C a takhle potom postupně dál. Strašně zajímavý, jak opravdu tam o sobě díky té izolovanosti, díky těm válkám, které vždycky mezi nimi byly, jak o sobě málo vědí. Jako třeba často věděli více od misionářů, o Americe, vzdálené Americe, než o tom, co je prostě o několik údolí dál ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Oni nemají zájem se vůbec jaksi komunikovat spolu?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Samozřejmě, že ano, ale jak jsem zmiňoval, tam, teď jsem se vracel vlastně třebas jsme byli opět u kmene Kombay, to jsou zase ty kmeny, které žijí vysoko v korunách stromů, si staví chýše a na penisech mají zobáky, to je neuvěřitelný. Já jsem už tam, protože jsem si dovezl docela hodně malárií, tak už jsem měl ke Guiney takovej trošku izolovanější vztah, už jsem si říkal, že těch 7 malárií stačilo, ale letos ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Sedmkrát malárii?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
... bohužel, ale letos jsem znovu jel s Jakubem Vágnerem a opětně teda, Guinea zase jako vždycky obrovsky nadchla, ale kmeny /nesrozumitelné/ vlastně říkám stromoví prostě lidé, žijí vlastně vedle sebe, sousedi a vlastně se téměř vůbec nekontaktují, vůbec se nekamarádí. Jsou to fakt někdy hodně zvláštní etniky.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak říkal můj dnešní host, cestovatel Rudolf Švaříček, před několika minutami, tak v podstatě začal své cestovatelské aktivity směrem na sever. Byla to poslední vaše cesta na sever? Když jste tam takhle furt padal někam do nějakých hlubin a ...
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Já se tomu musím dneska opravdu smát, protože to jsme byli fakt taková legrační expedice. V té době, jak už jsem zmiňoval, nebyla vybavení, nebyla vlastně žádná kvalitní výbava, měli jsme všichni takový brýle, vypadali jsme jak šmáci, svářecký brýle, takový ty tvrdý, který tlačily do obličeje, bylo to hrozně nepohodlný, nepříjemný a byli jsme celý takový srandovní, měli jsme mrazy a 40 ve stanu a já jsem se zařekl, že vlastně už nikdy žádnej polár, už nikdy žádnej takovejhle ledovej extrém. No ale pak samozřejmě přišly výzvy do Antarktidy a Antarktida obrovsky nadchla, obrovsky překvapila, my jsme putovali v podstatě od mořskýho šalufu až na nejvyšší horu Antarktidy, což se ještě do té doby nikomu nepodařilo, byli jsme první expedicí, která přešla vlastně z /nesrozumitelné/ až na, až na zase zapřažení do saní až na tu nejvyšší horu. Pak jsem se ještě vracel a je to něco, co prostě si myslím, že nezažijete nikde na planetě ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale to jste měli už předpokládám trošku jiné vybavení, ne?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Je pravda, že je ta technika obrovsky poskočila. I tady jsme měli 40 ve stanu, ale už opravdu s jinými spacáky a s jinou výbavou a bylo to úplně, úplně jiný příběh.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak to je, pane Švaříčku, s těmi impulsy, které vás na ty výpravy ženou? To znamená, že dostanete prostě nápad najednou, teď bychom mohli na sever, anebo teď bychom se mohli podívat třeba do Afriky? Anebo je to dejme tomu třeba zakázka od někoho, že tam něco pro někoho třeba vybádáte?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Tak jsme určitě točili vlastně cíleně řadu filmů, ale já si myslím, že co mě na tom strašně baví, je právě to, jak ten svět kosmopolitní, jak je to odlišný, že nejsem ten stabilní třeba polárník, nebo stabilně vymezený na třeba Afriku nebo na Guineu, kde jsem prožil nasčítaně asi několik let, když bych sečetl ty roky expedic, ale mě na tom strašně baví opravdu ten nekonečně krásný barevný příběh. Že jste jednou na Nové Guiney a prostě úplně člověk šílí z toho a úplně řve blahem, jak je to neuvěřitelný, se to odehrává. Zažívá opravdu co jsem si myslel, že už nemůže naše generace zažít. Tady ty poslední setkání s těmi posledními kmeny, etnikami, je prostě něco, co prostě nemá srovnání a jasně to jsou dneska poslední okamžiky asi na planetě, tohlencto takovýho zažívat. A pak jste třeba v té Antarktidě a takový to stálý těšení, že pořád se těšíte v té Antarktidě, ta nekonečná zima, máte ty, opravdu ty představy o tom horkým, či o té horké vaně, o tom, jak říká Cimrman, požár Národního divadla, tam se to opravdu zhmotní tyhle ty představy. Že žádný ženy, pořád vidíte jenom něco teplýho, horkýho, pořád sníte o nějakým teplým, horkým čaji. No a pak jste naopak zase někde v tom tropickým horkým pralese a těšíte se zase do zimy. A to je na tom životě neskutečně silný ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jste mi udělal velkou radost, protože já jsem toho názoru, že člověk by se pořád měl na něco těšit, že to je takový ten hnací motor, který člověka nenechá v klidu a pořád ho udržuje v té aktivitě. Ale, pardon, chtěl jsem se zeptat, u vás ty výstupy z těhle těch výprav jsou jednak třeba filmy, říkal jste, jezdíte i s Jakubem Vágnerem, tak to předpokládám, že to jsou jeho slavné filmy o rybách, velkých rybách, ale knížky, které jste napsal, třeba mám tady uvedeny Tajemná Indonésie, Past na rovníku, to je potom ten výstup pro vás jo, z toho?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Tak určitě to není priorita, ta kniha je ale strašně prima, strašně příjemný vlastně, když pak z toho vznikne vlastně hezká knížka, která třeba navíc jako je úspěšná, což se zatím dařilo u všech těch knížek, tak je to, právě se to kumuluje, ale není to zásadní, nejde, teda já doufám aspoň, že to není o tom, že by člověk cestoval kvůli té knize prostě, ale, že naopak to co přináší ty nádherný zážitky, přináší ty prožitky, přináší ty, i ty fotografie, což mě taky obrovsky baví fotit a je pak z toho třeba pěkná, hezká knížka, která nakonec se i dobře prodává, tak to je bonus vlastně k tomu cestování.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je samozřejmě plus, no. Vy tak hezky a nadšeně mluvíte o všech těch místech, kde jste byl, je nějaké místo, které vás zvlášť vzalo za srdce a třeba na ně nikdy nezapomenete? No, tak asi předpokládám všechny, a ještě byste se tam třeba vrátil?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Tak já si myslím, že to, že se člověk chce asi vracet, asi platí o všech místech. Určitě. Naopak bych řekl, že si myslím, že opravdu člověk se vrací a teda v mém případě určitě strašně rád na všechna ta místa, stále si to posouvá. Kdybych měl asi říct jedno místo, kam bych nemusel, obráceně, protože si myslím, že na ta všechna ostatní chci a musím se vracet, tak asi náš průjezd Saharou, kdy tenkrát Tatrovkou, byli jsme pro ty lidi, pro ty kmeny prostě takový divný, vypadali jsme jak nějaká bohatá expedice z Ameriky, jo, Tatrovka velká polepená sponzory, měli k nám zvláštní vztah, byli jsme tak trošku jako v akváriu. A konkrétně Alžírsko, Niger, průjezd tou Saharou, tak přece jenom ten islám, tam byl takovej trošku tvrdší, vždycky jsme čekali 4 dny v poušti, kdy já jsem vybavoval tady ty papírový věci, čekání prostě na doprovod, na samopaly, na kulomety, tam nám dávali pociťovat ten islám docela výrazně, že jsme v té jiné zemi, ale v té poušti jsme si užili opravdu hrozný chvíle, bylo to náročný, do Afriky na Saharu už bych nemusel.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Tandemu je dnes hostem cestovatel Rudolf Švaříček. Já nevím, jestli vás, pane Švaříčku, na cestách provází třeba nějaká MP3 nebo něco spolu s nějakými nahrávkami našich komiků, to nevím. Možná, že by vám mohli zpříjemňovat ty chvíle, ale každopádně teď si můžete vybrat někoho z interpretů humoru, kdo vám dělá radost.
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Teď jste trefil naprosto do černýho, u mě, já jsem naprostej magor, jako si myslím, že neexistuje nikdo podobnej, jako jsem já, s tím, že teda tu muziku tahám opravdu naprosto všude, tam kde to jde, já bych asi nepřežil vlastně ty nekonečný, jsme šlapali 400 kilometrů a nepřežil bych to bez muziky a bez věcí, Cimrmany vlastně já s sebou vozím asi na všechny cesty a ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To kráčíte a do uší vám zní Jára Cimrman?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
... já jsem si naprosto jistej, že řadu těch expedic bych nepřežil bez opravdu ostrý, svižný, rychlý muziky, ale jsou chvíle vlastně, kdy jste opravdu někde, kde se moc spát nedá, prostě, kdy opravdu máte čas k těm meditacím a k tomu vnímání světa jinak a to jsou přesně ty chvilky, kdy ta buď správná muzika anebo to pěkný, chytrý mluvený slovo, což třeba v případě Cimrmanů platí neuvěřitelně, tak si člověk vychutná.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak teď myslím pro vás nebude velké překvapení, když zazní z rádia Cimrmani, kteří se vydávají na severní pól a vy si můžete zavzpomínat na vaši expedici Polar 89 a na jiné třeba.
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Tak moc děkuju.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem a v něm dnes cestujeme, cestujeme s cestovatelem inženýrem Rudolfem Švaříčkem, který toho opravdu projel hodně. Projel a prošel taky, protože předpokládám, že třeba na horské štíty, které jste absolvoval, tak tam se asi těžko něčím jede. Co máte za sebou z těch výstupů?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Mně přijde srandovní, jak mě stále nazýváte inženýrem. Já si myslím, že sice jsme něco vystudovali, ale ta profese dneska je tak odlišná, že vůbec pro mě není podstatná jako, ale ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Neříkají vám inženýre už moc jo?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
To určitě ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, mimochodem, to je vaše povolání, být cestovatelem?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Já si myslím, že je to dneska tím, že jsme taky založili jsme v roce 95 CK Livingstone a já jsem jednatelem, takže mě to cestování dneska vlastně i živí. Ale k těm kopcům, tak vlastně absolvovali jsme sedm samic, což je těch sedm nejvyšších vrcholů kontinentu. Já jsem se podíval na všechny, na vrchol. Na Everestu jsem měl tu smůlu, že když jsme byli s Pavlem Bémem v roce 2007, tak já jsem tam byl, když jsme byli ve třetím výškovým táboře, to byla pro mě konečná, protože mě chytla šestka vlevo nahoře zub ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jé ...
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
... bylo to tak komplikovaný, ale fakt hodně špatný, matematicky jsem měl zrovna já tu smůlu, že to někdo odskákal, co se týče zubu, to tak prostě je díky tomu jinýmu tlaku a nakonec kolega z výpravy, byli jsme vlastně 3 Češi a Vlado /nesrozumitelné/ perfektní chlap, tak nakonec kolega z výpravy se mnou sestoupil až dolů do Namche Bazaar, tam mi nástrojem, který nikdy nezapomenu ten název Beinova páka, tak mi ten zub vytrhl, ale ta akce si vzala vlastně týden času a to na expedicích tohoto kalibru vlastně týden je hrozně moc. A to, že bych se tenkrát vracel Pavel Bém o týden později na magistrát, to bylo nemyslitelný, takže tím jsem přišel o svoji vrcholovou šanci, ale ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Počkejte, Beinova páka je opravdu zubařský nástroj? Anebo to bylo něco, čím se zdolávají hory?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Já nejsem dentista, ale tohle to slovo, nebo to sousloví jsem si zapamatoval už na věky, to je pro mě prokletý výraz a Beinova páka, protože trhání zubů na Everestu fakt se nezapomene.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A asi bez nějakých anesteze moc velký, co?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Tak kolega byl vyškolenej odborník, takže zvládl to, ale opravdu ten kousek, ta výměna zubní skloviny kousky za vrchol nejvyšší hory světa, tak to trošku hodně bolelo tenkrát, no, ale na ty všechny ostatní kopce jsme se podívali, včetně říkám nejvyššího vrcholu Antarktidy, udělali jsme prvovýstup českej na Carstens, kterej se považuje za nejtěžší horu světa, to je právě na ledovci na Nové Guiney, taková tajemná záležitost, pro mě takovej opravdu ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čím je tak, čím je tak nebezpečná?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
No, on je nedostupnej ten kopec, tam se vlastně dlouze nedalo dostat, dostat se k té hoře je hodně těžké a potom vlastně ono je to vlastně stěna, kilometrová stěna, opravdu je to, je to docela těžkej kopec, logisticky se to považuje za logisticky nejtěžší horu planety. Určitě jsem si splnil další, hora Mandala, ledovce, které byly naprosto vlastně zase neznámé. Dokonce i třetí /nesrozumitelné/ americké pilotní mapy, americké, tak měly všude bolavý bílý místa /anglický text/, my jsme se do toho dostali a vlastně přešli traverzem, tak to bylo zase něco pro mě unikátního, prostě ledovce, pod rovníkem, neznámý hory. A myslím, že tady těch velkých výzev jsem si splnil víc. Je strašně zvláštní, že když jsme byli třeba na Conaguy, což je nejvyšší hora Antarktidy, kam jsem bohužel vlastně ve finále vystoupil sám, kolega tam nějak odpadl a já jsem tam stál sám a prostě najednou to bylo takový strašně zvláštní prázdno a já jsem si říkal, tak co, tak jsem tady a co má bejt jako. Teď mi hrozně chyběl ten kolega, ten ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže sdílená radost je větší radost, že?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Přesně tak, jsem pochopil, že prostě opravdu to mám trošku jinak, že mě hrozně bere a hrozně mě prostě jakoby uspokojuje ta společná sranda a ty fórečky společný, zařvat si ten chlapecký pokřik na tom vrcholu a užít si to trošku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je nějaký speciální pokřik? Nedá se reprodukovat tady? Tak, až bude znít píseň, tak mi to sdělíte, šeptnete mi to. No, tak prima. Já se za chviličku s vámi, s cestovatelem Rudolfem Švaříčkem dostanu ke chvílím, kdy mu nebylo zase až tak do zpěvu. No, po písničce.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, teď se dostáváme k tomu, co jsem tady před písničkou anoncoval, že s cestovatelem Rudolfem Švaříčkem se dostaneme taky ke chvílím, kdy mu nebylo až tak úplně do toho zpěvu na tom vrcholu. Tak určitě by se mezi ty chvíle dalo zahrnout to vaše absentování na vrcholu Mont Everestu, že jo, kdy tam Pavel Bém šel sám a vy s bolavým zubem dolů. Do Namche Bazaaru. No a co, nezapomněli určitě naši posluchači, co jsem si tady poznamenal, sedmkrát malárii jste měl? Nemáte zdevastovanej organismus ještě z toho?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Tak já pevně doufám, že snad, že ne. Já jsem prožil, to zrovna není veselé téma malárie, bavit se o maláriích, ale já jsem si prožil vlastně ty druhý, ty zásadní druhy všechny, ale naštěstí vlastně malárie, vlastně choroba, která je to v podstatě, může to být banální chřipka, s nadsázkou, pokud se rychle léčí. Pokud se rychle léčí a včas léčí, tak vlastně je vyřešeno ty problémy a ty, ta úmrtí, proč umírá ročně 2 miliony lidí na planetě na malárii, vlastně proto, že ty léky nejsou dostupné. Já jsem byl i letos na Guiney a pevně věřím, že následky nepřijdou a že ta poslední Guiena prostě bude bez následků. A ta promořenost na Guiney konkrétně je tam tak velká, že neexistuje vlastně profylaxe, neexistuje vlastně účinné léky ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
I domorodci malárii?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Bohužel ve velkým.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já myslel, že jestli jste si už nevytvořil tolik protilátek, že už byste na to třeba byl imunní, ale to asi nejde.
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Přesto, že konzumujeme gin s tonicem, což jsou také chinin v toniku, tak profylaxe nefunguje.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co je pro vás vůbec tou nejhorší chvílí, jako cestovatele, když se vám nepovede se někam dostat anebo se vám tam povede dostat a pak vás to zklame?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Asi nejtěžší chvíle jsou pro mě ty, kdy jsme někde třeba v situaci Nové Guiney, kdy já vím, že už jsme trošku na hranici, nebo někdy i třeba za hranicí, přicházím někam, do nějaké oblasti třeba kmene, kde je to trošku ostřejší a já vlastně musím dělat pořád toho velkýho, silnýho kluka, toho silnýho chlapa, že to mám pod kontrolou, když vím, že vlastně až tak nemám, a tady to vlastně jakoby uhrát to divadlo pro sebe a to okolí, protože když bych se já položil nebo dal na sobě najevo nějaký známky nervozity, nebo bych vlastně vyventiloval to, že /nesrozumitelné/, tak by se celá ta partička mohla rozložit. Takže tohle mi přijde nejtěžší, že si nemůžete o všechno se v práci s kolegou, s vaší partnerkou se dělíte o problémy, dělíte se prostě o starosti, ventilujete, můžete se svěřit. Já vlastně nemůžu v těch chvílích ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy to říkáte, tak teď jaksi důvěryhodně, že asi vzpomínáte na nějakou chvíli, kdy to opravdu nastalo tohle to.
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
No, zrovna v té Guiney, tak tam jsem se s tím setkával často, ale to jsou opravdu asi ty nejtěžší chvilky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A čím to bylo zapříčiněno? Jaksi nepřízní okolí, myslím, myslím lidí tam?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Já jsem ten, který domlouvá vlastně to, zda můžeme k tomu kmeni přijít, zda vlastně se tam můžeme dostat a ono je to taky trošku ostřejší, člověk nikdy neví, je to vlastně, ani to by to nemohlo jinak fungovat. Buď to bude skanzen, kterej bude prostě jednoduše dostupnej, komerční a pak je to prostě opravdu divadlo, anebo je to, anebo je to ta divočina, která je něčím vykoupená, musí bejt samozřejmě potom těžko dostupná, musí bejt prostě něčím zákeřná, viz třeba ty malárie a další problémy a pak je to opravdu skutečně loterie a záleží vždycky na tý expedici, jak chce, jak která ta akce dopadne. Já jsem obrovský štěstí v životě, myslím si, že nejen na lidi, se kterýma cestuju, ale vlastně, ale i že každá ta expedice na Guiney vlastně dosáhla svého cíle a že jsme se taky vždycky všichni v pořádku vrátili.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Cestovatel Rudolf Švaříček nejenom cestuje po celém světě, ale taky vydává o tom knížky. Podílí se samozřejmě i na dejme tomu filmech, které jsou o tom natočeny a taky spolupracuje s televizemi, mám tady poznamenáno, že taky fušujete do našeho povolání, moderujete, pořádáte výstavy, a taky osnujete happeningy. To mi vysvětlete. Jaké happeningy?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Já se třeba hrozně těším příští víkend, tak máme další ročník, taková nadsázka vlastně pečeme tibetského jaka a budeme kontrolovat jaka, je to takový šamanský víkend, bude tam vlastně i stavba potní chýše, rituálu potní chýše, budeme tam mít šamanský promítání, je to kombinace šamanských záležitostí, takovej ten opravdu naprosto odlišnej okamžik potní chýše a do toho ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co je potní chýše? To je něco jako sauna?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Je to, je to, je to rituál, kdy se vystaví prostě řekněme to zjednodušeně, ano, třeba vaše sauna. Má to, má to, ten význam to má v tom, že vlastně každý si přinese svůj kámen, který prezentuje třeba někoho z předků, a na to se koncentruje a celý je to posel takovýho duchovna ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kde se tohle to odehrává? Takhle ta ...
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Zrod to má, tahle ta naše akce, my máme teď výstavu teď momentálně v Olomouci, takže začínáme v naší výstavě /nesrozumitelné/ v Olomouci, ale celej ten potom rituál je vedle, kousek, pevnost Křelov, krásný prostředí, takže večer na pevnosti Křelov.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak bývá navštěvován ten, ten, ten, tahle ta akce? Hodně přijde lidí?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Tak každá ta akce je jiná a tohle to by neměla být taková masová akce, tohle si budeme užívat v takové té příjemné, správné sestavičce těch dobrých, dobrých přátel. Ale jako my jsme dělali akce třeba zámek Lednice nebo vinohrad, tak jsme tam měli třeba 700 účastníků.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Fíha? No taky takový jak, aby zbylo na všechny, že jo. Kde ho seberete?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Tady bude degustace a jsou kamarádi, který ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to fakt jak?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Skutečně, toto není nadsázka, jaka máme opravdového. Kamarád vlastně od /nesrozumitelné/, který pěstuje vlastně chová jaky, tak taky si dovezl, takže taky chová tady jeden přítel v Čechách jaky, takže budeme mít skutečně tibetské jaky z České kotliny.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je krásný. Potkal jste se někdy s Mesnerem?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Potkal, opakovaně. Jsou to silný chvíle, silný momenty. Je obrovská, obrovská osobnost, vyhraněná.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jenom jste nábožně poslouchal, nebo jste si měli navzájem co sdělit?
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Ne, my jsme opravdu prožili vlastně spolu i krásnej silnej večer, kdy jsme si celej večer povídali tady, měli jsme takovou, takovou krásnou plavbu spolu. Pak myslím, že máme hodně, hodně blízkejch témat, nejen hory, ale vlastně i on dělá, nechci se srovnávat vůbec jako, ale on má vlastně několik vlastně muzeí. My dneska máme několik výstav, Sahara putuje republikou, takže tady těch témat jsme měli hrozně moc. Ale musím říct, že vlastně z dvojice Mesner - Heberer, tak ten neskutečnej sympaťák, proboha při vší úctě, Mesner je úžasnej chlap, dokázal úžasný věci, ale tím naprosto pohádkovým sympaťákem je jeho kolega z dvojice Mesner - Heberel, Peter Heberer, to je prostě, to je pán bůh, to je, ten řekne větu a už vás to hladí na duši.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Bylo by to dlouhé povídání, je škoda, že jsme omezeni jenom tou hodinou Tandemu. Tak dneska tady bylo proneseno spousta zajímavých věcí a doufám, že jste se nenudili, stejně jako já a doufám, že se to líbilo i našemu dnešnímu hostu, cestovateli Rudolfu Švaříčkovi. Moc vám děkuju za vaše povídání a zase někdy třeba na shledanou.
Rudolf ŠVAŘÍČEK, cestovatel
--------------------
Bylo to s váma moc příjemný. Těším se na příště.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
