Šacovat
K dnešnímu povídání jsem si vybral sloveso šacovat, tedy výraz, o němž skoro každý Čech jaksi sám od sebe ví, že je to slovo pocházející z němčiny, a tedy takříkajíc nesprávné.
Slova, na nichž je německý původ takříkajíc vidět, jaksi automaticky pokládáme za nespisovná, často vulgární, mnohdy je používáme jako prostředek jazykové komiky? S výrazy pocházejícími z jiných jazyků se tohle neděje, jen k původem německým slovům máme tento emocionální poměr. Ke všemu německému nejen jazykovému máme prostě nevyřešený, a tedy vlastně nezralý, nedospělý vztah. Ale chtěl jsem mluvit o slovese šacovat. Vybral jsem si proto, že ho používáme ve dvou významech, které spolu na první pohled nijak nesouvisejí, a mně jako už tolikrát v této rubrice zajímalo, zda první pohled klame. Slovník spisovného jazyka českého uvádí, že sloveso šacovat za prvé znamená: "prohledávat někomu kapsy, oděv" a za druhé "odhadovat (hmotnou) cenu něčeho, někoho, oceňovat". Takže na sloveso šacovat můžeme narazit ve větě "začal se šacovat po kapsách" a také ve větě "šacuju ho na velkého odborníka v mikrobiologii". U obou významů je ve slovníku poznámka ob., která znamená, že jde o výraz z obecné češtiny, tedy výraz ne zcela spisovný. Pro úplnost dodejme, že slovník uvádí dva další, dnes už nepoužívané významy slovesa šacovat. Znamenalo prý dříve také vymáhat výkupné a drancovat neboli plenit.
Původ slova šacovat opravdu najdeme v němčině, pochází ze slovesa schätzen, které znamená odhadovat, ocenit. Takže původní význam našeho šacovat je kupodivu ten dnes v češtině méně užívaný. Druhý význam, v češtině obvyklejší, totiž prohledávat něco či někoho, se v němčině nevyskytuje, z němčiny vlastně tedy nepochází. Vznikl až v češtině; snad tak, že kvalita textilu, a tedy také šatů se zjišťuje, odhaduje, oceňuje hmatem. Když se šacovaly, tedy hmatem oceňovaly, šaty, vypadalo to, jako že se prohledávají.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
