Simona Rybáková - kostýmní návrhářka
10. prosinec 2013
Tandem
Jan Rosák pozval do Tandemu kostýmní návrhářku Simonu Rybákovou. Povídali si například o jejím nejnovějším díle - návrhu kostýmů pro operu Mirandolina v Národní divadle moravskoslezském v Ostravě nebo o tom, co jí dala stáž v Helsinkách.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, milý posluchači. Tandem je tady, zdraví vás Jan Rosák. Dneska jsem trošku nervozní, protože naproti mně usedla žena, která si mě určitě prohlédla ostřížím zrakem a zjistila, že jsem takzvaný módní ignorant. Nebudu to tedy mít lehké, když dnes budu zpovídat kostýmní návrhářku Simonu Rybákovou. Dobrý den, vítám vás.
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Máte to tak, že vám profese velí opravdu zkouknout každého a vidět chyby v oblékání, je to tak?
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Přiznám tuhle profesionální deformaci, ale rozhodně ne tímhle kritickým okem, jak jste řekl vy. Je to pro mě spíš takový, že nabírám banku typu, opravdu si každýho spíš prohlídnu jako typ a zanesu si ho do hlavy a tak ho používám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No tak dobře, takže jsem z toho ještě vyšel celkem dobře.
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
V pořádku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Rádio je naštěstí v tomhle směru ideální médium, kde nejste vidět, ale jenom slyšet, což mnohým z nás samozřejmě vyhovuje. Všem přeju tedy hezký poslech.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Se Simonou Rybákovou si tedy dneska budu povídat taky, neříkám hlavně, ale taky o módě. Víte, ono je to tak hezky jaksi a spravedlivě rozvrstveno, že v dětství chlapečkové si hrajou hlavně na vojáky, případně, co já vím dneska, na závodníky, ale holčičky hlavně strojí panenky, potom strojí samy sebe. U někoho to vydrží, to znamená, chlapečkové jdou na vojnu a holčičky se třeba v tom optimálním případě stanou kostýmními návrhářkami jako Simona Rybáková. Bylo to u vás taky takhle?
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Vlastně se dá říct, že ta moje cesta byla takhle přímočará, protože už jsem jako malá měla panenky, úplně tradiční model a šila jsem na ně, ale vlastně důležitý pro mě byla, myslela jsem si v tomhlenctom, v tom vzpomínám na prázdniny s babičkou na chatě, která vlastně uměla šít v ruce, pomáhala my i ty věci dělat a hlavně důležitý bylo, že ona měla kufr látek, což byly rozpáraný starý šaty třeba i z války nebo po válce a tak dále, takže to byly krásný materiály a ty mi tak postupně vydávala, takže ty poklady vždycky od ní jako nějak přišly a já jsem je mohla rozstříhat a vlastně něco ušít a ona mi vlastně pomohla. Ale na druhou stranu moje maminka, která nikdy moc nešila, mě naučila úplně geniální střih kalhot na panenku, tenkrát se jí říkalo, byla to ta Barbína taková ta hubená a byl to takovej úplně jednoduchej jenom obdélník s prostřiženým jakoby sedem takovej jako jednoduchej a ten jsem potom používala ve svý kostýmní tvorbě velmi často, protože to byl prostě takovej rychlej střih jenom s jedním prošitým švem a bylo to takový jednoduchý. Takže obě mě tak naučily takový ty základní jednoduchý triky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Říkám, že někomu to vydrží, někomu ne, tak Simoně Rybákové to vydrželo. A pravděpodobně jste po základní škole už na střední šla s výhledem, že byste něco takového chtěla dělat jako povolání, viďte?
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Je fakt, že i můj otec je vlastně nesmírně dodnes, je mu 86 a je to velmi zručnej člověk, je strašně manuálně zručnej, takže uměl všecky možný věci, takže takový ty rukodělky, jak říká na základce paní učitelka Špačková, ty ručkyprčky, ty mně opravdu vždycky šly ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano, tak jsme tomu říkali.
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
... a vlastně mě to bavilo a byl i ten předpoklad, že jsem měla v tý rodině nějaký zázemí, který to, ty nástroje a ty věci k tomu měli, takže to fungovalo. A vlastně když jsem byla na základce, tak v tom roce se mohlo jít z osmý třídy a já jsem chtěla teda zkusit tu umělecko-průmyslovou školu a protože jsem dělala tyhlety věci, tak mě nenapadlo nic jinýho, než jít na obor hračky, design hračky a tam jsem, protože tam se šilo, dělaly se hračky textilní a mě teda zajímaly ty látky, takže jsem tam šla, dostala jsem se a vystudovala jsem vlastně teda hračky a loutky na střední škole.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a vysoká potom byla docela logická, to už bylo textilní výtvarnictví přímo, viďte?
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Bylo, ale já jsem nejdřív samozřejmě chtěla jít na tu módu a to mě jako hodně lákalo, dokonce jsem tam byla na dvou konzultacích, ale pak jsem si říkala, no šít se naučí každej, ale vlastně mě by zajímal ten textil, vlastně vyrábět koberce, tisknout látky, vlastně tyhlety věci, protože tam to spojení s tím průmyslem a s tou výrobou mně přišlo hrozně lákavý a viděla jsem, že k tomu se nemůžu dostat sama, to musím přes tu školu, která měla ty kontakty tenkrát do těch továren a to mě na tom hrozně lákalo. Takže jsem zvolila tenhle obor, no ale bylo to před revolucí, takže se mi nepodařilo dostat napoprvé, takže jsem to zkoušela pětkrát a na popátý mě tam vzali.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No prosím. Ale vy jste říkala něco jako, že jste chtěla jít rovnou na módu. To existovalo něco takovýho jako přímo?
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Bylo, na tý UMPRUM byl ateliér oděvního výtvarnictví a textilního výtvarnictví. Ono pro laika je to vlastně v zásadě stejný, ale ty oděváři, to byli ty, co dělali tu módu, a nám se říkalo hadrářky a my jsme dělaly ty hadry, ty koberce, záclony, látky a podobně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, vy jste potom dokonce absolvovala stáž někde v zahraničí, v Helsinkách konkrétně, a co vám to třeba přineslo, tak o tom si budeme povídat dál. Ale za chviličku přijde řeč už přímo na jeden konkrétní projekt, na kterém se Simona Rybáková výrazně podílí.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Věci, které vytváří kostýmní návrhářka Simona Rybáková, můžete vidět nejen na výstavách, můžete je vidět nejen na nejrůznějších jaksi módních přehlídkách, třeba na modelkách, ale můžete je vidět taky v nejrůznějších uměleckých dílech typu jevištních, případně filmových. Já jenom zmínil tak opravdu věc, která naše posluchače nepochybně navede na správnou stopu, ty královské šaty Chantal Poullain v Chytilové filmu Šašek a královna, to jsou vaše dílo. Ale dneska to nejdůležitější, co je za vámi nebo možná, co vás ještě pořád naplňuje, je Mirandolína, čili opus, který se tvoří v Ostravě, viďte?
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Ano, to je opera Bohuslava Martinů, kterou napsal v roce 1956. Je to krásná hudba s italským libretem nebo italsky zpívaná a vlastně teďka připravujeme v režii Jiřího Nekvasila. A je to po dlouhý době pro mě opera, která je poměrně komorní. Hlavních představitelů je, myslím, 6 nebo 7 a nejsou tam sbory. Většinou u tý opery bývá velká práce, že často bývá 300, 400 kostýmů, když je opravdu velká opera, že se třeba ten sbor, který je 70-ti členný, dvakrát, třikrát převlíká, tak tahle opera mě těší, protože je komorní, jednodušší, a vlastně tím, že byla napsaná v těch 50., 60. letech, tak je do tý doby i zasazená, takže bude i taková hravá a doufejme, že příjemná, pro diváky zajímavá.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak nepochybně vás inspiruje při tvorbě kostýmů prostředí, ve kterém se odehrává, ale jak vás, do jaký míry vás inspiruje i hudba samotná?
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Já myslím, že u tý opery je ta hudba vlastně hrozně důležitá jako první. Vlastně, když si ji člověk poslechne, tak z toho teprve, z toho vidí, má tu náladu, vlastně ví, jakým způsobem se bude odehrávat vlastně ten děj, ta hudba je hlavní nositel vlastně tý emoce a pak samozřejmě libreto, ale ta hudba je důležitá. A Bohuslav Martinů, samozřejmě to je krásná hudba a vlastně, když jsem dostala nabídku dělat kostýmy k týhle opeře, tak především ten titul a ta hudba byla hlavní motivace. A samozřejmě ti tvůrci, který mně pomohli rozhodnout, že to chci dělat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak Martinů není zase úplně jednoduchá muzika, co si budeme povídat.
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Není, ale je krásná a je strašně zajímavá a vlastně u nás patří jakoby pořád do tý jako takzvaně moderní jakoby hudby, ale je to vlastně věc, dneska jsou samozřejmě mnohem jako současnější věci, ale pořád je vnímaná celosvětově jako Janáček, Martinů jako moderní hudba. Moc jsme nepokročili dál. Máme, my chodíme s přáteli na abonentní, máme abonentní řadu Česko komorní filharmonie a vlastně tyhlety tituly, když se objevujou, tak se objevujou taky poměrně zřídka. Vlastně ta modernější hudba nebo ty současnější se interpretujou velmi málo. Takže vždycky je nějaký Mozart, Haydn a když je bonus Martinů a dál, tak samozřejmě je to potěšující.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Do jaké míry jste spolupracovala s ostatními tvůrci, s režisérem, dirigentem a podobně a samozřejmě také třeba přímo herci, pěvci, do jaké míry myslím jste v průběhu tvorby s nimi konzultovala nebo jestli jste přímo dala už návrhy a hotovo.
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Tady ne. Tak samozřejmě vždycky je to první ta schůzka nebo ta práce začíná s režisérem a scénografem, protože scénograf s režisérem určí, vytvoří ten prostor a nějakým způsobem se bavíme o tom, jaký, jaký je to prostředí, v kterým se ty herci, ty aktéři pohybují a já na to tím kostýmem reaguju. To je jedna z věcí, kdy vytvoříme ten styl a tady nás teda ta doba k tomu navedla. Pak je samozřejmě druhá věc a to je práce především pro kostýmního návrháře, je, že já dostanu určitý obsazení, určitý těla a tam mu musím ten kostým, kterej třeba já mám už v nějaký skice, vlastně upravit na ty konkrétní figury, což samozřejmě v opeře bývá rozptyl fyzický poměrně široký od velmi štíhlých vysokých zpěvaček po silnější a tak dále, ale musím říct, že já to mám ráda tuhle výzvu vlastně zpracovat jakýkoli tělo jakýkoli představitelky do kostýmu, kterej je požadovanej pro tu danou inscenaci a vlastně musím říct, že často i ty korpulentnější dámy oblíkám někdy radši nebo je to pro mě větší výzva než ty krásný jakoby manekýny, protože se tam člověk s tím musí popasovat a když se to podaří, tak je to o to větší radost.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tandem s kostýmní návrhářkou Simonou Rybákovou nás teď zaveze zase kousek zpátky proti proudu času, protože si určitě vzpomínáte, že jsem zmínil stáž v Helsinkách. Co vám dala tahleta stáž pro vaši práci další?
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Tak hlavně v tý době to bylo, já jsem tam odjela sice těsně po revoluci, ale zařizovala jsem tu stáž před revolucí a v tý době to Finsko byla jediná, Finsko a Francie, kam se mohlo vlastně odjet. Ta Francie tam většinou to dostávali studenti, který byli ve straně, což já jsem nebyla a to Finsko bylo nějakým zvláštním způsobem takhle volnější, takže o to jsem velmi stála. A odjela jsem tam a vlastně jsem se dotkla toho svýho oboru, toho kostýmního nebo toho textilu ve všech úrovních na tý nejvyšší úrovni, protože to Finsko má ten design na vysoký úrovni, ta škola dneska Aalto University měla obrovský vybavení ve všech směrech, tam třeba pletací stroje, když nevyužívali studenti, tak na tom dělali normální produkci pro průmysl a tak dále. Takže vlastně to byl takový jako vrchol ve všech těch směrech, já jsem se tam všechno naučila, všechno jsem to přivezla domů a tady jsem se vrátila o 10 kroků zpátky, protože tady ty podmínky prostě nebyly. Takže vlastně jsem velmi rychle od toho oboru, od realizace vlastně látek, koberců a tak dále odešla a vlastně mě přinesla náhoda práci filmovýho kostýmu a později i divadelního, takže jsem se pozvolna vlastně dostala k tý práci kostýmního návrháře, kterou dělám dodnes.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, když říkáte, že jste se zase vrátila zpátky jaksi, když jste se vrátila sem, tak myslím v čase, tak to jste asi zase poskočila zase docela dopředu, když jste, tuším, v 96 roce jela zase do Ameriky.
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
To byla, to byl můj sen vlastně, jet do tý Ameriky, protože samozřejmě my, kteří jsme neměli možnost vyjíždět před tou revolucí, jak ten jazyk pro nás byl vlastně, ta neschopnost mluvit dobře anglicky nebo jakýmkoli jiným dalším jazykem, pro nás byl velkej handicap. Takže já jsem po tom Finsku, kde jsem sice mluvila anglicky, ale ne jenom jakoby v zemi, kde ten jazyk je mateřskej, tak jsem toužila jet do Ameriky, což se nepodařilo, protože jsem, vlastně potom se nám narodila dcera, ale byla tady soutěž Svárovský, což je vlastně sklářská společnost, která vlastně slavila 200 let výročí, kdy odešli odsuď do Rakouska, a u té příležitosti tady chtěli založit cenu pro mladé výtvarné umělce. A já jsem měla štěstí, že jsem se toho ročníku zúčastnila a ten textil, tu kategorii textil jsem vyhrála a ta cena byla čtyřměsíční pobyt plně hrazenej se vším všudy na prestižní škole Rhode Island School of Design, takže já jsem měla možnost tam být, pracovat, studovat, vlastně využívat veškerý možnosti toho univerzitního kampusu jako takovej ten bohatej student, kterej má tu kreditní kartu a všechno může využívat. A to byla samozřejmě další jako velká zkušenost.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když jste měla tuhletu zkušenost a vrátila jste se, tak je to těžké dostat se třeba do toho soukolí příjemného, zajímavého, které vytváří umělecká díla na scéně, ve filmu a tak, dostat se do této party, takříkajíc? Vy jste, jak jsem říkal, jste udělala třeba pro Chytilovou pro Šaška a královnu, dneska jste dokonce členem Evropské filmové akademie, ale bylo to těžké se jaksi dostat právě do tohohle toho oboru?
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Právě ke mně přišly ty náhody a jak říkám, moje heslo takový štěstí přeje připraveným nebo náhoda přeje připraveným. Tohle bylo prostě, tím, že jsem znala Terezu Kučerovou, dceru paní Chytilový a ona dělala v létě film, já jsem byla v prvním nebo ve druhým ročníku na škole, Tereza myslím ve čtvrtým, a vlastně v létě nějak nikdo nechtěl pracovat nebo nemohl a nabídli to nám, vlastně nám dvou mladým, nezkušeným, ale Tereza už za sebou měla jeden film, já jsem měla realizaci v divadle, takže jsme vlastně tuhle práci dostaly. Nám se to podařilo, že to bylo o prázdninách, jinak by nám to ve škole nedovolily a vlastně ten výsledek byl natolik jakoby zajímavej, že nám obou otevřel dveře vlastně do tohohle oboru a pak už přišly další nabídky, i Tereze i mně, protože i Tereza, která vystudovala animovanej film, tak se zabývá také kostýmním návrhářstvím především pro film. Takže to je taková náhoda, která přijde. A já věřím, že ona třeba se objeví ne každýmu, někomu víc, někomu míň, ale prostě někdy člověk tu náhodu chytne a někdy ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ale říká se štěstí přeje připraveným a to vy jste byla.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ani dnes nevynecháme návštěvu galerie klasiků českého humoru. Povede nás můj dnešní host, kostýmní návrhářka Simona Rybáková. No, tak kampak zavítáme, u koho se zastavíme?
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Já vlastně, my český humor posloucháme rádi na cestách, když jedeme někam s rodinou, s dětma v autě a vlastně máme rádi poslech mluvenýho slova a vlastně když si řeknu, co je nejčšastějc teda mimo různý dramata a knihy, tak z toho humoru tam často je přítomen Jára Cimrman, jeho hry, protože jsme je vlastně chtěli nějakým způsobem představit našim dětem a spousta se jich líbila. A pak taky Felix Holzmann, kdy takový ty stálice jako Včera, dnes a zítra a podobně jsou vždycky prostě neuvěřitelně absurdně působivý a vždycky se tomu zasmějeme. Takže myslím, že ten Cirman je vlastně taková naše oblíbená četba v autě na pokračování.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kolik je dětem?
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Dceři je 21 a synovi je 14, ale my s nima dost často cestujeme i s přáteli na delší cesty, takže když třeba jsme jeli, já nevím, na Vánoce do Maroka, tak to je cesta, kdy jedete jeden nebo dva dny, takže tam je hodně dlouhá doba, kdy sedíme v autě a kdy je třeba takových pět, šest hodin klidně na poslouchání nějakýho dramatu nebo vlastně těchhletěch humornejch jakoby věcí, takže to máme hodně CD a rádi je posloucháme.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No tak dokonalý je, když samozřejmě ten smysl pro humor je podobný a stejný v té rodině. To se potom baví všichni. Dneska se budeme bavit my díky Simoně Rybákové.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Simona Rybáková je kostýmní návrhářkou, která je dnes opravdu renomovanou osobností ve světě divadla a filmu, ale já bych řekl, že se vám určitě zúročuje i to, že jste třeba tohle všechno poznala i z té druhé strany. Teď mám na mysli vaše působení v divadelní taneční skupině Křeč, se kterou jste mimochodem tančili i v Amadeovi, jestli se neplete, viďte?
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Ano, ano. To je vlastně takové, já říkám, to je důležitá průprava, jak se říká od píky. Mně se to dostalo vlastně ve všech směrech. Za prvé tu Křeč jsme založili na střední škole a pracovali pak v průběhu studie na vysoký škole a vlastně to amatérský sdružení, který ale leckdy přerůstalo do vlastně profesionálních podmínek nebo i těch našich schopností, tak nám dalo všem, myslím těm lidem, který z tý Křeče i vycházejí, takovej obrovskej fundament toho, že nic není nemožný, že všechno, když chceme, dokážeme, takový ty nekonečný nočky a tak dále, takže dneska už mě vlastně nic z těch dalších věcí, který člověk potká v tý svý profesionální praxi, nemůže moc zaskočit, protože my jsme tam prostě všechno zažili. A samozřejmě ten Amadeus třeba, to taky pro nás byla vlastně přelomová věc, protože to bylo před revolucí, najednou to bylo setkání vlastně s americkým filmem, s lidma, který se chovali fantasticky, profesionálně, docházelo tak k výbornejm vlastně zážitkům a i vlastně výsledkům a to, že vlastně ta Twyla Tharp, světová choreografka si vybrala, vybírala tady z tanečních těles nás, ty největší lůzry v podstatě, který byli amatéři a neuměli se hejbat tak jako třeba Pražskej komorní balet nebo baleťáci, jsme vůbec nechápali, ale pak jsme pochopili, že ona chtěla prostě přirozeně ne nadaný, ale disponovaný lidi, který mají nějakej smysl pro rytmus a jsou schopní se nějakým způsobem hejbat a tím jí ušetříme tu práci, že nemusí odstraňovat ty návyky a jenom z nás vytluče to, co ona pro ten krátkej výstup, kterej jsme v Amadeovi měli, potřebuje. A to se teda stalo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co to bylo za výstup?
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Byla to, je to v opeře Dona Giovanniho, je to tanec vlastně, je to, než jde před konturem tanec takovejch černejch čertů v černejch dlouhejch kápí s červenýma obličejema, měli jsme v ruce hořící pochodně a byl to takovej jednoduchej, ale točivej pohyb, kterej byl velmi složitej pro nás v tom, že s tou hořící pochodní to muselo být vždycky na určitej akcent, byli jsme v řadách, takže to působilo jednoduše, ale vlastně jsme to nacvičovali poměrně dlouho a byl to jenom malinkej segment toho filmu. Nicméně jsme tam, občas, když chceme, se tam můžeme podívat ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jste v oscarovém filmu.
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
... a je to, vlastně ten zážitek vlastně tý přípravy a to setkání s touhle profesionalitou pro nás byl vlastně absolutně klíčovej pro většinu z nás.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Tandemu je dnes hostem kostýmní návrhářka Simona Rybáková. Jak už jsem říkal, tak je dnes opravdu renomovanou osobností. Tím slovem renomovanou se myslí, že je uznávána a to dokonce přímo hmatatelně. Vy jste si odnesla už několika jaksi takových docela zajímavých cen. Třeba Zlatou trigu máme za kolektivní českou expozici na Pražské Quadriennale, to bylo v 99 roce. Pak máte na Festivalu tance ve Frankfurtu ceny, nominaci na Českého lva dokonce, za co to bylo?
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
To bylo za film A bude hůř Petra Nikolaeva. To byl černobílý film.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No tak těch výčtů by bylo samozřejmě hodně, stejně tak jako výčet vašich výstav doma i v zahraničí. Přinášejí vám ty výstavy v zahraničí třeba, já nevím, zájem tamních, já nevím, dejme tomu tvůrci o spolupráci?
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Tak já jenom k těm oceněním se vrátím. Paradoxně všechny ty ocenění, který jsme třeba jmenovali, jsou vlastně ze zahraničí nebo z mezinárodních událostí. Já jsem nedostala v zásadě žádnou českou cenu, ani divadelní, ani filmovou, vyjma teda tý jedný nominace na toho Českýho lva, takže to je takový pro mě, že zvlášť mně z venku něco přijde, ale tady zatím nic.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Doma není málo, nebo je málokdo prorokem, se říká.
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Přesně, přesně, přesně, takže to jsem chtěla, to tak jako je. Ale samozřejmě pro ty mezinárodní výstavy a různý vlastně konference nebo události, jsou zajímavý pro profesní posun vlastně, kdy si uvědomuju, že ten můj obor nějakým způsobem je v nějakým kontextu divadelním, filmovým, uměleckým, kde se potkávám s lidma, který nějakej ten, v tom oboru fungujou a samozřejmě to je pro mě vlastně důležitý vědět, že i v zahraničí nějak tenhleten obor funguje. Nepřináší to práci ve smyslu, že by mě někdo pozval ke spolupráci do zahraničí, v tom smyslu, že takhle to dneska moc nefunguje, tak to fungovalo dřív. Prostě dneska je vlastně drahý, jsou drahý letenky, jsou drahý pobyty a vlastně výtvarníci dneska a je to, řekněme, evropskej nebo možná i celosvětovej trend, tolik nejsou zvaný na ty projekty, protože je to vlastně ekonomicky nevýhodná věc, a je nás tolik, upřímně řečeno, kostýmních návrhářů, scénografů a tak dále a každá země těch lidí má poměrně dost, že se vždycky dá asi vybrat z těch místních zdrojů. Samozřejmě jsou výjimky a někdy to jakoby se stane, ale poměrně zřídka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale myslím si, že ta spolupráce zahraniční funguje i v tom smyslu, že v rámci takového nějakého, také snahy po konfrontaci, tak jste zvána třeba na přednášky různé.
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Takhle jo, v tomhletom akademickým slova smyslu ano, že vlastně třeba mám přednášku nebo prezentaci, teď vlastně ta cena, o který jste možná mluvil, to bylo v Cardiffu na World Stage Design, kde jsem dostala cenu za kostým, tak tam samozřejmě byl celej program věnovanej kostýmu a v rámci toho já jsem měla třeba úvodní prezentaci toho celýho bloku, vlastně hodinovou přednášku a tak dále. A samozřejmě ta diskuse, která pak následuje, já jsem třeba i částečně prezentovala Richarda III., kterýho jsme dělali v Hradci, a ty Angličani samozřejmě na tu naší interpretaci reagovali velmi jakoby udiveně, protože takovouhle volnost oni by si třeba se Shakespearem nemohli dovolit. Takže tam vznikají samozřejmě velmi zajímavý a často i kontroverzní jakoby diskuse, ale to je vlastně to, že i posun, že se vrátím a řeknu, hele, my si tady s Richardem III.můžeme udělat vlastně, co chceme, ale tohle oni by v tý zemi, kde ten Shakespeare vlastně se narodil, vůbec takhle daleko nemohli zajít.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak oni si zase můžou s Lucernou s naší dělat, co chtějí.
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Můžou, tak ano.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kostýmní návrhářka Simona Rybáková je hostem Tandemu, povídáme si o jejích nejrůznějších dílech, expozicích, návrzích pro nejrůznější divadelní představení, filmy a podobně, ale ještě jsme si neřekli, co v podstatě kromě té Mirandolíny, co vás teď naplňuje nejvíc? Za vámi je samozřejmě spousta věcí v nejrůznějších městech, zmínila jste Hradec, já bych ještě přidal určitě Brno, kde jste dělala spoustu věcí a pochopitelně Praha, že, i pro v současné době probíhající muzikály třeba. Co je před vámi ještě kromě toho?
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
No, tak za mnou je, když jste řekl muzikál vlastně, tak za mnou je vlastně poměrně úspěšnej muzikál Mauglí, který jsme dělali s režisérským duo SKUTR. To mělo premiéru v Divadle Kalich v září. To už probíhá. Teďka vlastně připravuju, dělám kostýmy pro Vánoční příběh Děvčátko, který je na základě povídky Děvčátko se sirkami v divadle Studio DVA, který je teďka nově otevřený v původním kině Blaník. Bude mít premiéru i Jedenácté přikázání, hra, kterou teď děláme s Davidem Drábkem, jehož jsem teda v posledních letech stálou spolupracovnicí v hradeckém divadle, tak to máme v Národním divadle, takže vlastně těch věcí je teď i takhle spektrálně víc.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je ta Šamberkova klasika tedy jako.
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Ano, je to Šamberkova klasika, ale je velmi posunutá, myslím, do Drábkovským způsobem, jak on ji dělá, do takový, řekněme, možná až crazy komedie situační. Uvidíme, jak to vyjde. Doufám, že dobře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já vím, že vy třeba jste schopna udělat kostýmy i z ledu.
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Ne, to nebyly, tady ty z ledu byly na výstavě, byly to brazilský kostýmy, ale jsou pojatý tady zajímavějc, protože scénografie Martina Chocholouška je taková trošku jakoby graficky trochu jako, řekněme, Kapitán Nemo a Zemanovy filmy, takže to máme v takovým zvláštním výtvarným duchu. Tomu odpovídají i ty kostýmy v nějaký nadsázce, takže vlastně ten posun tam je jednoznačně vizuálně určitě a samozřejmě i textově, kdy vlastně herci do toho textu mohli nějak zasahovat a vlastně ho přetvářet, takže si myslím, že vzniká jako na základě Šamberkova Jedenáctého přikázání celkem nové dílo a pokud se podaří, tak doufám, že se diváci budou moct dobře bavit, ale že budou moct mít dobrej a pěknej zážitek, nebo zajímavej.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Spolupracujete i s vaším životním partnerem, slavným režisérem a scénografem Šimonem Cabanem?
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Ano, právě s tím děláme to Děvčátko. Právě, protože on byl vyzván Michalem Hrubým, producentem toho divadla Studia DVA, právě jestli by zpracoval to téma, takže on ho vlastně napsal z tý dvoustránkový vlastně povídky Děvčátko se sirkami, kdy děvčátko škrtne a uhoří vlastně, tak to zpracovali teda rozšířenější verzi. Kryštof Marek k tomu napsal hudbu a texty a vlastně je to takový vánoční příběh s hudbou, písničkama. Není to úplně klasický muzikál. Právě teď taky se připravuje, měl by mít před Vánoci premiéru, takže doufám, že i na něj diváci přijdou. Nebude to žádná vánoční veselost, ale myslím, že hezká věc na zamyšlení a s krásnou hudbou a hezkým obsazením by mohlo být potěšující pro diváky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak Vánoce nemusí být za každou cenu veselé.
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Myslím, že by mohly bejt právě i trošku sentimentální.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No to máme taky rádi. Tak hezky jsme si dneska popovídali s kostýmní návrhářkou Simonou Rybákovou. Moc vám děkuji a samozřejmě, že přeju hodně dobrých dnů a hodně velké inspirace. Díky a na shledanou.
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Děkuju, na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Dobrý den, milý posluchači. Tandem je tady, zdraví vás Jan Rosák. Dneska jsem trošku nervozní, protože naproti mně usedla žena, která si mě určitě prohlédla ostřížím zrakem a zjistila, že jsem takzvaný módní ignorant. Nebudu to tedy mít lehké, když dnes budu zpovídat kostýmní návrhářku Simonu Rybákovou. Dobrý den, vítám vás.
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Máte to tak, že vám profese velí opravdu zkouknout každého a vidět chyby v oblékání, je to tak?
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Přiznám tuhle profesionální deformaci, ale rozhodně ne tímhle kritickým okem, jak jste řekl vy. Je to pro mě spíš takový, že nabírám banku typu, opravdu si každýho spíš prohlídnu jako typ a zanesu si ho do hlavy a tak ho používám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No tak dobře, takže jsem z toho ještě vyšel celkem dobře.
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
V pořádku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Rádio je naštěstí v tomhle směru ideální médium, kde nejste vidět, ale jenom slyšet, což mnohým z nás samozřejmě vyhovuje. Všem přeju tedy hezký poslech.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Se Simonou Rybákovou si tedy dneska budu povídat taky, neříkám hlavně, ale taky o módě. Víte, ono je to tak hezky jaksi a spravedlivě rozvrstveno, že v dětství chlapečkové si hrajou hlavně na vojáky, případně, co já vím dneska, na závodníky, ale holčičky hlavně strojí panenky, potom strojí samy sebe. U někoho to vydrží, to znamená, chlapečkové jdou na vojnu a holčičky se třeba v tom optimálním případě stanou kostýmními návrhářkami jako Simona Rybáková. Bylo to u vás taky takhle?
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Vlastně se dá říct, že ta moje cesta byla takhle přímočará, protože už jsem jako malá měla panenky, úplně tradiční model a šila jsem na ně, ale vlastně důležitý pro mě byla, myslela jsem si v tomhlenctom, v tom vzpomínám na prázdniny s babičkou na chatě, která vlastně uměla šít v ruce, pomáhala my i ty věci dělat a hlavně důležitý bylo, že ona měla kufr látek, což byly rozpáraný starý šaty třeba i z války nebo po válce a tak dále, takže to byly krásný materiály a ty mi tak postupně vydávala, takže ty poklady vždycky od ní jako nějak přišly a já jsem je mohla rozstříhat a vlastně něco ušít a ona mi vlastně pomohla. Ale na druhou stranu moje maminka, která nikdy moc nešila, mě naučila úplně geniální střih kalhot na panenku, tenkrát se jí říkalo, byla to ta Barbína taková ta hubená a byl to takovej úplně jednoduchej jenom obdélník s prostřiženým jakoby sedem takovej jako jednoduchej a ten jsem potom používala ve svý kostýmní tvorbě velmi často, protože to byl prostě takovej rychlej střih jenom s jedním prošitým švem a bylo to takový jednoduchý. Takže obě mě tak naučily takový ty základní jednoduchý triky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Říkám, že někomu to vydrží, někomu ne, tak Simoně Rybákové to vydrželo. A pravděpodobně jste po základní škole už na střední šla s výhledem, že byste něco takového chtěla dělat jako povolání, viďte?
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Je fakt, že i můj otec je vlastně nesmírně dodnes, je mu 86 a je to velmi zručnej člověk, je strašně manuálně zručnej, takže uměl všecky možný věci, takže takový ty rukodělky, jak říká na základce paní učitelka Špačková, ty ručkyprčky, ty mně opravdu vždycky šly ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano, tak jsme tomu říkali.
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
... a vlastně mě to bavilo a byl i ten předpoklad, že jsem měla v tý rodině nějaký zázemí, který to, ty nástroje a ty věci k tomu měli, takže to fungovalo. A vlastně když jsem byla na základce, tak v tom roce se mohlo jít z osmý třídy a já jsem chtěla teda zkusit tu umělecko-průmyslovou školu a protože jsem dělala tyhlety věci, tak mě nenapadlo nic jinýho, než jít na obor hračky, design hračky a tam jsem, protože tam se šilo, dělaly se hračky textilní a mě teda zajímaly ty látky, takže jsem tam šla, dostala jsem se a vystudovala jsem vlastně teda hračky a loutky na střední škole.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a vysoká potom byla docela logická, to už bylo textilní výtvarnictví přímo, viďte?
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Bylo, ale já jsem nejdřív samozřejmě chtěla jít na tu módu a to mě jako hodně lákalo, dokonce jsem tam byla na dvou konzultacích, ale pak jsem si říkala, no šít se naučí každej, ale vlastně mě by zajímal ten textil, vlastně vyrábět koberce, tisknout látky, vlastně tyhlety věci, protože tam to spojení s tím průmyslem a s tou výrobou mně přišlo hrozně lákavý a viděla jsem, že k tomu se nemůžu dostat sama, to musím přes tu školu, která měla ty kontakty tenkrát do těch továren a to mě na tom hrozně lákalo. Takže jsem zvolila tenhle obor, no ale bylo to před revolucí, takže se mi nepodařilo dostat napoprvé, takže jsem to zkoušela pětkrát a na popátý mě tam vzali.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No prosím. Ale vy jste říkala něco jako, že jste chtěla jít rovnou na módu. To existovalo něco takovýho jako přímo?
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Bylo, na tý UMPRUM byl ateliér oděvního výtvarnictví a textilního výtvarnictví. Ono pro laika je to vlastně v zásadě stejný, ale ty oděváři, to byli ty, co dělali tu módu, a nám se říkalo hadrářky a my jsme dělaly ty hadry, ty koberce, záclony, látky a podobně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, vy jste potom dokonce absolvovala stáž někde v zahraničí, v Helsinkách konkrétně, a co vám to třeba přineslo, tak o tom si budeme povídat dál. Ale za chviličku přijde řeč už přímo na jeden konkrétní projekt, na kterém se Simona Rybáková výrazně podílí.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Věci, které vytváří kostýmní návrhářka Simona Rybáková, můžete vidět nejen na výstavách, můžete je vidět nejen na nejrůznějších jaksi módních přehlídkách, třeba na modelkách, ale můžete je vidět taky v nejrůznějších uměleckých dílech typu jevištních, případně filmových. Já jenom zmínil tak opravdu věc, která naše posluchače nepochybně navede na správnou stopu, ty královské šaty Chantal Poullain v Chytilové filmu Šašek a královna, to jsou vaše dílo. Ale dneska to nejdůležitější, co je za vámi nebo možná, co vás ještě pořád naplňuje, je Mirandolína, čili opus, který se tvoří v Ostravě, viďte?
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Ano, to je opera Bohuslava Martinů, kterou napsal v roce 1956. Je to krásná hudba s italským libretem nebo italsky zpívaná a vlastně teďka připravujeme v režii Jiřího Nekvasila. A je to po dlouhý době pro mě opera, která je poměrně komorní. Hlavních představitelů je, myslím, 6 nebo 7 a nejsou tam sbory. Většinou u tý opery bývá velká práce, že často bývá 300, 400 kostýmů, když je opravdu velká opera, že se třeba ten sbor, který je 70-ti členný, dvakrát, třikrát převlíká, tak tahle opera mě těší, protože je komorní, jednodušší, a vlastně tím, že byla napsaná v těch 50., 60. letech, tak je do tý doby i zasazená, takže bude i taková hravá a doufejme, že příjemná, pro diváky zajímavá.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak nepochybně vás inspiruje při tvorbě kostýmů prostředí, ve kterém se odehrává, ale jak vás, do jaký míry vás inspiruje i hudba samotná?
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Já myslím, že u tý opery je ta hudba vlastně hrozně důležitá jako první. Vlastně, když si ji člověk poslechne, tak z toho teprve, z toho vidí, má tu náladu, vlastně ví, jakým způsobem se bude odehrávat vlastně ten děj, ta hudba je hlavní nositel vlastně tý emoce a pak samozřejmě libreto, ale ta hudba je důležitá. A Bohuslav Martinů, samozřejmě to je krásná hudba a vlastně, když jsem dostala nabídku dělat kostýmy k týhle opeře, tak především ten titul a ta hudba byla hlavní motivace. A samozřejmě ti tvůrci, který mně pomohli rozhodnout, že to chci dělat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak Martinů není zase úplně jednoduchá muzika, co si budeme povídat.
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Není, ale je krásná a je strašně zajímavá a vlastně u nás patří jakoby pořád do tý jako takzvaně moderní jakoby hudby, ale je to vlastně věc, dneska jsou samozřejmě mnohem jako současnější věci, ale pořád je vnímaná celosvětově jako Janáček, Martinů jako moderní hudba. Moc jsme nepokročili dál. Máme, my chodíme s přáteli na abonentní, máme abonentní řadu Česko komorní filharmonie a vlastně tyhlety tituly, když se objevujou, tak se objevujou taky poměrně zřídka. Vlastně ta modernější hudba nebo ty současnější se interpretujou velmi málo. Takže vždycky je nějaký Mozart, Haydn a když je bonus Martinů a dál, tak samozřejmě je to potěšující.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Do jaké míry jste spolupracovala s ostatními tvůrci, s režisérem, dirigentem a podobně a samozřejmě také třeba přímo herci, pěvci, do jaké míry myslím jste v průběhu tvorby s nimi konzultovala nebo jestli jste přímo dala už návrhy a hotovo.
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Tady ne. Tak samozřejmě vždycky je to první ta schůzka nebo ta práce začíná s režisérem a scénografem, protože scénograf s režisérem určí, vytvoří ten prostor a nějakým způsobem se bavíme o tom, jaký, jaký je to prostředí, v kterým se ty herci, ty aktéři pohybují a já na to tím kostýmem reaguju. To je jedna z věcí, kdy vytvoříme ten styl a tady nás teda ta doba k tomu navedla. Pak je samozřejmě druhá věc a to je práce především pro kostýmního návrháře, je, že já dostanu určitý obsazení, určitý těla a tam mu musím ten kostým, kterej třeba já mám už v nějaký skice, vlastně upravit na ty konkrétní figury, což samozřejmě v opeře bývá rozptyl fyzický poměrně široký od velmi štíhlých vysokých zpěvaček po silnější a tak dále, ale musím říct, že já to mám ráda tuhle výzvu vlastně zpracovat jakýkoli tělo jakýkoli představitelky do kostýmu, kterej je požadovanej pro tu danou inscenaci a vlastně musím říct, že často i ty korpulentnější dámy oblíkám někdy radši nebo je to pro mě větší výzva než ty krásný jakoby manekýny, protože se tam člověk s tím musí popasovat a když se to podaří, tak je to o to větší radost.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tandem s kostýmní návrhářkou Simonou Rybákovou nás teď zaveze zase kousek zpátky proti proudu času, protože si určitě vzpomínáte, že jsem zmínil stáž v Helsinkách. Co vám dala tahleta stáž pro vaši práci další?
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Tak hlavně v tý době to bylo, já jsem tam odjela sice těsně po revoluci, ale zařizovala jsem tu stáž před revolucí a v tý době to Finsko byla jediná, Finsko a Francie, kam se mohlo vlastně odjet. Ta Francie tam většinou to dostávali studenti, který byli ve straně, což já jsem nebyla a to Finsko bylo nějakým zvláštním způsobem takhle volnější, takže o to jsem velmi stála. A odjela jsem tam a vlastně jsem se dotkla toho svýho oboru, toho kostýmního nebo toho textilu ve všech úrovních na tý nejvyšší úrovni, protože to Finsko má ten design na vysoký úrovni, ta škola dneska Aalto University měla obrovský vybavení ve všech směrech, tam třeba pletací stroje, když nevyužívali studenti, tak na tom dělali normální produkci pro průmysl a tak dále. Takže vlastně to byl takový jako vrchol ve všech těch směrech, já jsem se tam všechno naučila, všechno jsem to přivezla domů a tady jsem se vrátila o 10 kroků zpátky, protože tady ty podmínky prostě nebyly. Takže vlastně jsem velmi rychle od toho oboru, od realizace vlastně látek, koberců a tak dále odešla a vlastně mě přinesla náhoda práci filmovýho kostýmu a později i divadelního, takže jsem se pozvolna vlastně dostala k tý práci kostýmního návrháře, kterou dělám dodnes.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, když říkáte, že jste se zase vrátila zpátky jaksi, když jste se vrátila sem, tak myslím v čase, tak to jste asi zase poskočila zase docela dopředu, když jste, tuším, v 96 roce jela zase do Ameriky.
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
To byla, to byl můj sen vlastně, jet do tý Ameriky, protože samozřejmě my, kteří jsme neměli možnost vyjíždět před tou revolucí, jak ten jazyk pro nás byl vlastně, ta neschopnost mluvit dobře anglicky nebo jakýmkoli jiným dalším jazykem, pro nás byl velkej handicap. Takže já jsem po tom Finsku, kde jsem sice mluvila anglicky, ale ne jenom jakoby v zemi, kde ten jazyk je mateřskej, tak jsem toužila jet do Ameriky, což se nepodařilo, protože jsem, vlastně potom se nám narodila dcera, ale byla tady soutěž Svárovský, což je vlastně sklářská společnost, která vlastně slavila 200 let výročí, kdy odešli odsuď do Rakouska, a u té příležitosti tady chtěli založit cenu pro mladé výtvarné umělce. A já jsem měla štěstí, že jsem se toho ročníku zúčastnila a ten textil, tu kategorii textil jsem vyhrála a ta cena byla čtyřměsíční pobyt plně hrazenej se vším všudy na prestižní škole Rhode Island School of Design, takže já jsem měla možnost tam být, pracovat, studovat, vlastně využívat veškerý možnosti toho univerzitního kampusu jako takovej ten bohatej student, kterej má tu kreditní kartu a všechno může využívat. A to byla samozřejmě další jako velká zkušenost.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když jste měla tuhletu zkušenost a vrátila jste se, tak je to těžké dostat se třeba do toho soukolí příjemného, zajímavého, které vytváří umělecká díla na scéně, ve filmu a tak, dostat se do této party, takříkajíc? Vy jste, jak jsem říkal, jste udělala třeba pro Chytilovou pro Šaška a královnu, dneska jste dokonce členem Evropské filmové akademie, ale bylo to těžké se jaksi dostat právě do tohohle toho oboru?
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Právě ke mně přišly ty náhody a jak říkám, moje heslo takový štěstí přeje připraveným nebo náhoda přeje připraveným. Tohle bylo prostě, tím, že jsem znala Terezu Kučerovou, dceru paní Chytilový a ona dělala v létě film, já jsem byla v prvním nebo ve druhým ročníku na škole, Tereza myslím ve čtvrtým, a vlastně v létě nějak nikdo nechtěl pracovat nebo nemohl a nabídli to nám, vlastně nám dvou mladým, nezkušeným, ale Tereza už za sebou měla jeden film, já jsem měla realizaci v divadle, takže jsme vlastně tuhle práci dostaly. Nám se to podařilo, že to bylo o prázdninách, jinak by nám to ve škole nedovolily a vlastně ten výsledek byl natolik jakoby zajímavej, že nám obou otevřel dveře vlastně do tohohle oboru a pak už přišly další nabídky, i Tereze i mně, protože i Tereza, která vystudovala animovanej film, tak se zabývá také kostýmním návrhářstvím především pro film. Takže to je taková náhoda, která přijde. A já věřím, že ona třeba se objeví ne každýmu, někomu víc, někomu míň, ale prostě někdy člověk tu náhodu chytne a někdy ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ale říká se štěstí přeje připraveným a to vy jste byla.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ani dnes nevynecháme návštěvu galerie klasiků českého humoru. Povede nás můj dnešní host, kostýmní návrhářka Simona Rybáková. No, tak kampak zavítáme, u koho se zastavíme?
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Já vlastně, my český humor posloucháme rádi na cestách, když jedeme někam s rodinou, s dětma v autě a vlastně máme rádi poslech mluvenýho slova a vlastně když si řeknu, co je nejčšastějc teda mimo různý dramata a knihy, tak z toho humoru tam často je přítomen Jára Cimrman, jeho hry, protože jsme je vlastně chtěli nějakým způsobem představit našim dětem a spousta se jich líbila. A pak taky Felix Holzmann, kdy takový ty stálice jako Včera, dnes a zítra a podobně jsou vždycky prostě neuvěřitelně absurdně působivý a vždycky se tomu zasmějeme. Takže myslím, že ten Cirman je vlastně taková naše oblíbená četba v autě na pokračování.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kolik je dětem?
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Dceři je 21 a synovi je 14, ale my s nima dost často cestujeme i s přáteli na delší cesty, takže když třeba jsme jeli, já nevím, na Vánoce do Maroka, tak to je cesta, kdy jedete jeden nebo dva dny, takže tam je hodně dlouhá doba, kdy sedíme v autě a kdy je třeba takových pět, šest hodin klidně na poslouchání nějakýho dramatu nebo vlastně těchhletěch humornejch jakoby věcí, takže to máme hodně CD a rádi je posloucháme.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No tak dokonalý je, když samozřejmě ten smysl pro humor je podobný a stejný v té rodině. To se potom baví všichni. Dneska se budeme bavit my díky Simoně Rybákové.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Simona Rybáková je kostýmní návrhářkou, která je dnes opravdu renomovanou osobností ve světě divadla a filmu, ale já bych řekl, že se vám určitě zúročuje i to, že jste třeba tohle všechno poznala i z té druhé strany. Teď mám na mysli vaše působení v divadelní taneční skupině Křeč, se kterou jste mimochodem tančili i v Amadeovi, jestli se neplete, viďte?
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Ano, ano. To je vlastně takové, já říkám, to je důležitá průprava, jak se říká od píky. Mně se to dostalo vlastně ve všech směrech. Za prvé tu Křeč jsme založili na střední škole a pracovali pak v průběhu studie na vysoký škole a vlastně to amatérský sdružení, který ale leckdy přerůstalo do vlastně profesionálních podmínek nebo i těch našich schopností, tak nám dalo všem, myslím těm lidem, který z tý Křeče i vycházejí, takovej obrovskej fundament toho, že nic není nemožný, že všechno, když chceme, dokážeme, takový ty nekonečný nočky a tak dále, takže dneska už mě vlastně nic z těch dalších věcí, který člověk potká v tý svý profesionální praxi, nemůže moc zaskočit, protože my jsme tam prostě všechno zažili. A samozřejmě ten Amadeus třeba, to taky pro nás byla vlastně přelomová věc, protože to bylo před revolucí, najednou to bylo setkání vlastně s americkým filmem, s lidma, který se chovali fantasticky, profesionálně, docházelo tak k výbornejm vlastně zážitkům a i vlastně výsledkům a to, že vlastně ta Twyla Tharp, světová choreografka si vybrala, vybírala tady z tanečních těles nás, ty největší lůzry v podstatě, který byli amatéři a neuměli se hejbat tak jako třeba Pražskej komorní balet nebo baleťáci, jsme vůbec nechápali, ale pak jsme pochopili, že ona chtěla prostě přirozeně ne nadaný, ale disponovaný lidi, který mají nějakej smysl pro rytmus a jsou schopní se nějakým způsobem hejbat a tím jí ušetříme tu práci, že nemusí odstraňovat ty návyky a jenom z nás vytluče to, co ona pro ten krátkej výstup, kterej jsme v Amadeovi měli, potřebuje. A to se teda stalo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co to bylo za výstup?
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Byla to, je to v opeře Dona Giovanniho, je to tanec vlastně, je to, než jde před konturem tanec takovejch černejch čertů v černejch dlouhejch kápí s červenýma obličejema, měli jsme v ruce hořící pochodně a byl to takovej jednoduchej, ale točivej pohyb, kterej byl velmi složitej pro nás v tom, že s tou hořící pochodní to muselo být vždycky na určitej akcent, byli jsme v řadách, takže to působilo jednoduše, ale vlastně jsme to nacvičovali poměrně dlouho a byl to jenom malinkej segment toho filmu. Nicméně jsme tam, občas, když chceme, se tam můžeme podívat ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jste v oscarovém filmu.
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
... a je to, vlastně ten zážitek vlastně tý přípravy a to setkání s touhle profesionalitou pro nás byl vlastně absolutně klíčovej pro většinu z nás.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Tandemu je dnes hostem kostýmní návrhářka Simona Rybáková. Jak už jsem říkal, tak je dnes opravdu renomovanou osobností. Tím slovem renomovanou se myslí, že je uznávána a to dokonce přímo hmatatelně. Vy jste si odnesla už několika jaksi takových docela zajímavých cen. Třeba Zlatou trigu máme za kolektivní českou expozici na Pražské Quadriennale, to bylo v 99 roce. Pak máte na Festivalu tance ve Frankfurtu ceny, nominaci na Českého lva dokonce, za co to bylo?
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
To bylo za film A bude hůř Petra Nikolaeva. To byl černobílý film.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No tak těch výčtů by bylo samozřejmě hodně, stejně tak jako výčet vašich výstav doma i v zahraničí. Přinášejí vám ty výstavy v zahraničí třeba, já nevím, zájem tamních, já nevím, dejme tomu tvůrci o spolupráci?
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Tak já jenom k těm oceněním se vrátím. Paradoxně všechny ty ocenění, který jsme třeba jmenovali, jsou vlastně ze zahraničí nebo z mezinárodních událostí. Já jsem nedostala v zásadě žádnou českou cenu, ani divadelní, ani filmovou, vyjma teda tý jedný nominace na toho Českýho lva, takže to je takový pro mě, že zvlášť mně z venku něco přijde, ale tady zatím nic.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Doma není málo, nebo je málokdo prorokem, se říká.
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Přesně, přesně, přesně, takže to jsem chtěla, to tak jako je. Ale samozřejmě pro ty mezinárodní výstavy a různý vlastně konference nebo události, jsou zajímavý pro profesní posun vlastně, kdy si uvědomuju, že ten můj obor nějakým způsobem je v nějakým kontextu divadelním, filmovým, uměleckým, kde se potkávám s lidma, který nějakej ten, v tom oboru fungujou a samozřejmě to je pro mě vlastně důležitý vědět, že i v zahraničí nějak tenhleten obor funguje. Nepřináší to práci ve smyslu, že by mě někdo pozval ke spolupráci do zahraničí, v tom smyslu, že takhle to dneska moc nefunguje, tak to fungovalo dřív. Prostě dneska je vlastně drahý, jsou drahý letenky, jsou drahý pobyty a vlastně výtvarníci dneska a je to, řekněme, evropskej nebo možná i celosvětovej trend, tolik nejsou zvaný na ty projekty, protože je to vlastně ekonomicky nevýhodná věc, a je nás tolik, upřímně řečeno, kostýmních návrhářů, scénografů a tak dále a každá země těch lidí má poměrně dost, že se vždycky dá asi vybrat z těch místních zdrojů. Samozřejmě jsou výjimky a někdy to jakoby se stane, ale poměrně zřídka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale myslím si, že ta spolupráce zahraniční funguje i v tom smyslu, že v rámci takového nějakého, také snahy po konfrontaci, tak jste zvána třeba na přednášky různé.
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Takhle jo, v tomhletom akademickým slova smyslu ano, že vlastně třeba mám přednášku nebo prezentaci, teď vlastně ta cena, o který jste možná mluvil, to bylo v Cardiffu na World Stage Design, kde jsem dostala cenu za kostým, tak tam samozřejmě byl celej program věnovanej kostýmu a v rámci toho já jsem měla třeba úvodní prezentaci toho celýho bloku, vlastně hodinovou přednášku a tak dále. A samozřejmě ta diskuse, která pak následuje, já jsem třeba i částečně prezentovala Richarda III., kterýho jsme dělali v Hradci, a ty Angličani samozřejmě na tu naší interpretaci reagovali velmi jakoby udiveně, protože takovouhle volnost oni by si třeba se Shakespearem nemohli dovolit. Takže tam vznikají samozřejmě velmi zajímavý a často i kontroverzní jakoby diskuse, ale to je vlastně to, že i posun, že se vrátím a řeknu, hele, my si tady s Richardem III.můžeme udělat vlastně, co chceme, ale tohle oni by v tý zemi, kde ten Shakespeare vlastně se narodil, vůbec takhle daleko nemohli zajít.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak oni si zase můžou s Lucernou s naší dělat, co chtějí.
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Můžou, tak ano.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kostýmní návrhářka Simona Rybáková je hostem Tandemu, povídáme si o jejích nejrůznějších dílech, expozicích, návrzích pro nejrůznější divadelní představení, filmy a podobně, ale ještě jsme si neřekli, co v podstatě kromě té Mirandolíny, co vás teď naplňuje nejvíc? Za vámi je samozřejmě spousta věcí v nejrůznějších městech, zmínila jste Hradec, já bych ještě přidal určitě Brno, kde jste dělala spoustu věcí a pochopitelně Praha, že, i pro v současné době probíhající muzikály třeba. Co je před vámi ještě kromě toho?
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
No, tak za mnou je, když jste řekl muzikál vlastně, tak za mnou je vlastně poměrně úspěšnej muzikál Mauglí, který jsme dělali s režisérským duo SKUTR. To mělo premiéru v Divadle Kalich v září. To už probíhá. Teďka vlastně připravuju, dělám kostýmy pro Vánoční příběh Děvčátko, který je na základě povídky Děvčátko se sirkami v divadle Studio DVA, který je teďka nově otevřený v původním kině Blaník. Bude mít premiéru i Jedenácté přikázání, hra, kterou teď děláme s Davidem Drábkem, jehož jsem teda v posledních letech stálou spolupracovnicí v hradeckém divadle, tak to máme v Národním divadle, takže vlastně těch věcí je teď i takhle spektrálně víc.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je ta Šamberkova klasika tedy jako.
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Ano, je to Šamberkova klasika, ale je velmi posunutá, myslím, do Drábkovským způsobem, jak on ji dělá, do takový, řekněme, možná až crazy komedie situační. Uvidíme, jak to vyjde. Doufám, že dobře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já vím, že vy třeba jste schopna udělat kostýmy i z ledu.
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Ne, to nebyly, tady ty z ledu byly na výstavě, byly to brazilský kostýmy, ale jsou pojatý tady zajímavějc, protože scénografie Martina Chocholouška je taková trošku jakoby graficky trochu jako, řekněme, Kapitán Nemo a Zemanovy filmy, takže to máme v takovým zvláštním výtvarným duchu. Tomu odpovídají i ty kostýmy v nějaký nadsázce, takže vlastně ten posun tam je jednoznačně vizuálně určitě a samozřejmě i textově, kdy vlastně herci do toho textu mohli nějak zasahovat a vlastně ho přetvářet, takže si myslím, že vzniká jako na základě Šamberkova Jedenáctého přikázání celkem nové dílo a pokud se podaří, tak doufám, že se diváci budou moct dobře bavit, ale že budou moct mít dobrej a pěknej zážitek, nebo zajímavej.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Spolupracujete i s vaším životním partnerem, slavným režisérem a scénografem Šimonem Cabanem?
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Ano, právě s tím děláme to Děvčátko. Právě, protože on byl vyzván Michalem Hrubým, producentem toho divadla Studia DVA, právě jestli by zpracoval to téma, takže on ho vlastně napsal z tý dvoustránkový vlastně povídky Děvčátko se sirkami, kdy děvčátko škrtne a uhoří vlastně, tak to zpracovali teda rozšířenější verzi. Kryštof Marek k tomu napsal hudbu a texty a vlastně je to takový vánoční příběh s hudbou, písničkama. Není to úplně klasický muzikál. Právě teď taky se připravuje, měl by mít před Vánoci premiéru, takže doufám, že i na něj diváci přijdou. Nebude to žádná vánoční veselost, ale myslím, že hezká věc na zamyšlení a s krásnou hudbou a hezkým obsazením by mohlo být potěšující pro diváky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak Vánoce nemusí být za každou cenu veselé.
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Myslím, že by mohly bejt právě i trošku sentimentální.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No to máme taky rádi. Tak hezky jsme si dneska popovídali s kostýmní návrhářkou Simonou Rybákovou. Moc vám děkuji a samozřejmě, že přeju hodně dobrých dnů a hodně velké inspirace. Díky a na shledanou.
Simona RYBÁKOVÁ, kostýmní návrhářka
--------------------
Děkuju, na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
