Sklářská pec nesmí nikdy vychladnout. Popraskala by v ní vyzdívka
Rodinná sklářská huť Glasstar si letos připomíná 26 let od svého založení. V jejím čele stojí manželé Romana a Julius Starovi, které dohromady svedlo právě sklářské řemeslo. Tradiční ruční výrobu se snaží udržet nad vodou navzdory pandemii i rostoucím cenám energií. Nadšení pro sklářské řemeslo rádi ukazují návštěvníkům, pro které mají otevřeno každý den.
Sklářská huť v Nenačovicích na Berounsku vznikla na zelené louce. Dnes tam najdete prodejnu i dílnu s pecí, kde mohou návštěvníci skláře pozorovat při práci. „Vyrábíme 200 druhů výrobků,“ rozhlíží se Romana Starová po prodejně, ve které jsou police pokryté křehkými skleněnými figurkami, květinami, vázičkami, zvířátky i sklenicemi. Na pultě jsou vyrovnaná obrovská kulatá těžítka a nechybí ani mísa skleněných bonbonů.
Z obchodu vedou kovové schody do dílny. Kolem pecí je horko k padnutí. Uvnitř se v noci taví sklovina, kterou skláři přes den zpracovávají. Teploměr ukazuje, že pec je právě roztopena na pracovní teplotu 1.227°C. „Šikovnej sklář musí být takovej, aby rychlostí předběhl tu sklovinu, aby ji stihnul vytvarovat tak, jak on chce a ne jak chce ta sklovina,“ vysvětluje Julius Starove. „Vyrábíme také nějaké trofeje a v současné době vyrábíme klíče města Poděbrad,“ ukazuje velký skleněný klíč, který ještě doplní rudé skleněné srdce.
Hned vedle je další pec, kde se skleněné výrobky ochlazují, aby nepopraskaly. „V té chladící peci je ale 500°C a kdybychom tam chtěli upéci buchty, tak bychom je spálili,“ směje se Romana Starová. Nadšení pro řemeslo je cítit z každé věty, a to i přes to, že v současné době sklárna zápasí s mimořádně vysokými účty za elektřinu a plyn. Cena plynu jim vzrostla o 500 % a cena elektřiny o 300%. Tradiční české řemeslo se jim daří udržet hlavně díky zakázkám ze zahraničí. V těchto dnech sklárna vyrábí skleněné ptáčky pro odběratele z Holandska. Co vydělají, to jde na zaplacení faktur za energie.
Skláře z Nenačovic můžete podpořit tím, že si k nim uděláte výlet. Můžete je pozorovat při práci a oni vás rádi zasvětí do tajů svého řemesla. Julius Starove ještě umí řadu technik výroby, které pomalu upadají v zapomnění. Možná vás jeho vyprávění nadchne natolik, že si budete chtít domů odnést těžítko se skleněnými květy, anebo křišťálovou kouli, kterou kdysi před léty vyráběl i pro princeznu Arabelu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
