ŠPERK
V této době plesů a dalších společenských událostí je myslím docela případné popovídat si o slovech, které k plesům patří, totiž o výrazech šperky a klenoty, a když v tom budeme, můžeme přidat i zastaralé šmuky.
Všechna tato slova v češtině označují "cenné předměty zhotovené z drahých kovů nebo kamenů," jak píše Slovník spisovného jazyka českého. V případě šperku slovník dodává "k ozdobě šatů, těla". Pokud jde o klenot, další význam tohoto slova je "vrchní ozdoba přilbice jako součást úplného erbu", pokud jde o šmuk, říkalo se tak i ozdobám - třásním a pentlím - na kloboucích. Klenot a šperk mají ještě přenesené významy, těmito slovy označujeme nejen konkrétní vzácné předměty, klenotem pražské architektury může být já nevím třeba Tančící dům, šperkem kanceláře ředitele může být jeho sekretářka a řeč politika může být vyšperkovaná moudrými citáty.
Všechna tři slova, o kterých dnes mluvím, jsou takzvaná cizí, tedy přejatá, přičemž klenot i šperk abych tak řekl působí v češtině už hodně dlouho, obě tato slova existovala už ve staročeštině. Staří Čechové však neříkali jako my dnes klenot, ale dlouze klénot a ještě předtím klejnot, což vycházelo ze středohornoněmeckého kleinot, které mělo stejný význam a pocházelo od starohornoněmeckého kleini, které znamenalo nejen lesklý, čistý a půvabný, ale také malý. Už dávní předkové Němců se domnívali, že co je malé, to je hezké, a tak naše dnešní klenot je hodně blízce příbuzné s dnešním německým klein, malý.
Také výraz šperk se objevuje už ve staročeštině a také tohle slovo se k nám s největší pravděpodobností dostalo ze středohornoněmčiny. Tentokrát ale nešlo o něco půvabného případně malého, ale o jiskru, která se v tomto předchůdci dnešní němčiny řekla sparke. Odborníci si touto teorií o původu slova šperk úplně jistí nejsou, ale souvislost mezi šperkem a jiskrou je zcela určitě v angličtině, která má pro jiskru stejné slovo jako pro drobný drahokam, ale i pro nehodnotnou cetku. To anglické slovo zní spark.
Zatímco klenot a šperk k nám přišli z předchůdců moderní němčiny, šmuk pochází z němčiny dosud používané. Stejně vyslovované a ovšem trochu jinak psané Schmuck tam znamená ozdoba, okrasa, šperk, skvost a pokud se to slovo použije jako přídavné jméno, znamená půvabný, milý. Výraz Smuck v němčině vznikl ze slovesa schmiegen, tedy přivinout se, takže původně asi šlo o šperky jaksi těsně na těle, přilehlé k tělu.
Vysílá se v pondělí 27.1.
(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
