Šumný Rýbrcoul

22. leden 2004

Víc než týden jsem tu teď mluvil na téma jmen pohoří, do nichž jezdí čeští lyžaři. O některých z těch pojmenování se dá říct jen jedna dvě věty, víc se toho neví, u některých nestačí ani jedna celá rubrika. Takže se ve dvou případech stalo, že mi nějaké jazykové zajímavosti takříkajíc zbyly. Neřekl jsem všechno v souvislosti se Šumavou a také ducha Krkonoš, který se dávno předtím, než dostal české jméno Krakonoš, jmenoval Rýbrcoul, jsem jen odbyl konstatováním, že o původu jeho jména existuje celých sto teorií.

U Šumavy jsem zůstal dlužen odpovědi na dvě otázky, které vás asi napadly. Ta první zní, jestli pojmenování Šumava souvisí s adjektivem šumný, které teď díky televiznímu seriálu o architektuře vešlo do oběhu. Slovo šumný jsme přejali z polštiny, kde vzniklo jako označení hezkých dívek z výrazů šum a šumět. Šumná dívka je taková, která vzbuzuje pozornost; když se objeví na veřejnosti, jen to obdivem zašumí. Se Šumavou toto kdysi módní slovo souvisí, pokud staré české šuma, les, z něhož je pojmenování našich hor, vzniklo ze slovesa šumět. Šumař naopak se Šumavou nijak nesouvisí, přestože jsem kdysi četl, že lidovým hudebníkům se začalo říkat šumaři, protože mnoho z nich pocházelo právě ze Šumavy. Ne, souvislost tu není. Slovo šumař, dnes hanlivě označující špatné hudebníky a někdy také i špatně pracující lidí i z nehudebních profesí, například fotbalisty, mělo původně význam "potulný venkovský hudebník", a to "potulný" bylo důležité, středohornoněmecké schumer, z něhož naše šumař vzniklo, totiž znamenalo tulák.

Pokud jde o Rýbrcoula, neuvedu všech sto výkladů pojmenování tohoto vládce či ducha Krkonoš, které jsou prý v knize Satyrus Etymologicus z roku 1672. Ostatně tu knihu jsem ani neměl v rukou, takže ony výklady neznám. Ale vím, že podle některých německé Rübezahl v doslovném překladu znamená "člověk počítající řepu", a šlo tedy původně o posměšnou nadávku. Jiná teorie říká, že jméno není německé, že jeho základem je české rubec, tedy dřevorubec. Další tvrdí, že Rýbrcoul je vlastně přesmyčka slova luciper, takže Krakonoš je vlastně vrchní čert. Existují i teorie španělská a francouzská, podle první je Rýbrcoul zkomolení španělského jména Ronceval, podle druhé jde o francouzské jméno Roy de Vall. Dnešní odborníci říkají, že jméno Rýbrcoul je nejspíš německého původu a že to je všechno, co se o něm odpovědně dá říct.

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.