Svatá Lucie, která noci upije, je první předzvěstí slunovratu

13. prosinec 2003

Svatá Lucie, která podle lidové pranostiky noci upije, dni nepřidá, je první předzvěstí slunovratu. Od 13. prosince, kdy má Lucie svátek, se začíná stmívat později, ještě později se ale rozednívá, a tak se den přesto krátí. Ráno začne noci ubývat až po Novém roce. Dnem, kdy bude doba slunečního svitu nejkratší, je 22. prosinec. Krátce po osmé hodině totiž Slunce vstoupí do znamení Kozoroha a potom se opět začne vracet k rovníku.

Svatá panna Lucie, vznešená dívka ze sicilských Syrakus, žila podle starých legend na přelomu 3. a 4. století po Kristu. Její jméno se odvozuje od latinského slova lux, což znamená světlo. O svém svatém poslání se dověděla od svaté Agáty. Zjevila se jí ve snu, když ji přemohl spánek při modlitbách u jejího náhrobku. Lucie potom rozdala všechen majetek chudým, přestože jí už matka našla ženicha. Ženich ji za to pohnal před římského konzula. Když zástupce římského císaře zjistil, že je křesťanka, ji chtěl dát odvléci do nevěstince. Ani tisíc mužů a tisíc volů s ní ale nedokázalo pohnout z místa. Neporadili si s ní ani mágové a kouzelníci. Umučili ji tedy na místě, kde byla také pohřbena a později byl vystavěn kostel. Snad proto, že se svatou pannou podle legendy nepohnuli ani kouzelníci, byla v českých zemích považována za ochránkyni proti čarodějnicím a kouzlům. Nejvíce se lidé obávali, že čarodějnice ublíží dobytku právě v předvánočním čase. V takových případech se ale nespoléhali jen na ochranu svaté Lucie, ale používali i bylin a jiných praktik. Úzkostlivě také chránili zvířata a všechno, co s nimi souviselo, před cizími lidmi. Staří Čechové prý znali i způsob, jak čarodějnice odhalit. Kdo se o to chtěl pokusit, měl od svaté Lucie až do Božího narození vyrábět stolek. Každý den na něm musel něco udělat. Když si ho přinesl na ranní mši o Božím narození a sedl si na něj, všechny čarodějnice prý uviděl. Kdo nevěří, ať to vyzkouší.

Spustit audio