TÁČKY
V jedněch novinách mě minulý týden zaujalo slovo táčky. Autor článku vyprávěl o tom, co před druhou volbou prezidenta této republiky dělají jednotliví kandidáti, a konstatoval, že dva ze tří chodí na táčky do komunistického poslaneckého klubu. Pomiňme, že ani podlézání komunistům k volbě prezidenta nevedlo, a zaměřme se na hezké a pro většinu z nás asi nesrozumitelné slovo táčky.
Říkám nesrozumitelné a nemyslím to tak, že bychom nevěděli, co znamená, když se řekne chodit na táčky, chci říct, že skoro nikdo z nás neví o samotném slově táčky. Jak se do češtiny dostalo a jaké má příbuzné.
Slovník spisovného jazyka českého uvádí nejen obvyklou variantu slova táčky s dlouhým á, ale i variantu krátkou, tedy tačky. Slovník poznamenává, že v obou variantách jde o výraz "poněkud zastaralý" a vysvětluje ho takto: "přátelský družný hovor, sousedské posedění s rozhovorem, beseda" a doklady užití tohoto slova cituje z Nerudy a z Heyduka, tedy z autorů 19. století.
Ve zmíněném slovníku však nacházíme i druhý význam slova táčky, význam, který - řekl bych - dnes už nezná prakticky nikdo. Táčky eventuálně také krátce tačky je prý nářečně vozík zvaný kolečko a v hornické terminologii jsou nebo spíš byly tačky vozík, kára na uhlí. Táčník nebo tačník pak byl horník, který na tačkách vyvážel rubaninu. Takže kromě otázky, proč se sousedský družný rozhovor jmenuje podivným slovem táčky, vznikla další otázka: co má přátelská beseda společného s kolečkem na hnůj nebo na narubané uhlí.
Původ slova táčky vysvětlují celkem dvě teorie. Začnu tou, která současně objasňuje i souvislost mezi sousedským rozhovorem a kolečkem. Podle ní slovo táčky vzniklo se slovesa točit, lépe řečeno obě ta slova mají stejný základ. Nejprve se táčky říkalo jen kolečku, trakaři, vozíku, které se pohybují pomocí otáčení kol. A protože sousedská přátelská řeč často jde abych tak řekl pořád dokola, přeneslo se pojmenování kolečka i na přátelskou debatu.
Víc se mi líbí teorie, kterou uvádí Václav Machek ve svém slovníku. Cituji: "Vzniklo snad (pouhá domněnka!) takto: táč od točiti je východočesky dlouhé plátno, jímž chůva otočí dítě a pak sama sebe, aby se jí lehčeji neslo; vzíti dítě na táč bylo vzíti je na delší procházku, což byla obyčejně chůze na návštěvu." Podle Machka sousedské táčky a táčky na hnůj nijak nesouvisí, ty druhé jsou ze slovenského taliga, což je původem snad turkotatarské pojmenování dvoukoláku.
Vysílá se ve středu 29.1.
(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
