Teroristé v Moskvě vyhrožují okamžitými popravami

propuštění rukojmí

Ozbrojenci z Čečny chtějí ujištění, že ruská vojska začnou se stahováním z jejich země. Ruský vyjednávač Sergej Govoruchin varuje, že Čečenci jsou odhodláni začít popravovat rukojmí ihned. Vyhrožují, že pokud s nimi nezačnou mluvit čelní ruští představitelé, nebudou s popravami už dále čekat. Stále drží v moskevském divadle na sedm stovek rukojmích. Požadují, aby Moskva přistoupila na jejich požadavky: ukončení vojenských akcí v Čečensku a stažení ruských vojsk z této separatistické republiky. Šéf ruské Federální bezpečnostní služby Nikolaj Patrušev se zaručil za jejich životy, pokud propustí rukojmí. V pátek večer byli propuštěni čtyři rukojmí. Několik hodin předtím po etapách sedm osob a osm dětí. Ruská televize NTV mezitím odvysílala vůbec první záběry čečenských povstalců. Po několika hodinách začaly diskuse o ukončení přenosů z místa incidentu, zřejmě ve snaze dostat únosce do izolace.

Počet v pátek propuštěných rukojmí stoupl na devatenáct. Během noci a rána pustili teroristé 15 rukojmí, včetně osmi dětí ve věku 5 až 12 let. Jak uvedla agentura RIA, děti vyvedli z moskevského divadla zástupci Mezinárodního výboru Červeného kříže, kteří se také snaží zprostředkovat vydání všech 75 zahraničních rukojmích. Ani jim se však stále nedaří navázat kontakt mezi teroristy a zástupci zahraničních ambasád.

Teroristé požadují, aby Kreml povolil příbuzným zadržovaných dětí mítink proti čečenské válce na Rudém náměstí. Od tří do šesti hodin ráno moskevského času totiž povolili ozbrojenci dětem, aby zatelefonovali rodičům a podle jejich vyjádření pokud dojde k mítinku příbuzných právě na Rudém náměstí v centru Moskvy, má zbývajících zhruba dvacet dětí šanci na propuštění v blízké době. Rudé náměstí ale zůstává nadále pro veřejnost uzavřeno.

Ozbrojenci zahájení propouštění zahraničních rukojmích dvakrát posunuli oproti původně oznámené sedmé hodině. Informace pocházejí od amerických diplomatů. Podle dalších zpráv ale teprve budou pokračovat další vyjednávání. Podle předsedy zahraničního výboru Státní dumy Dmitrije Rogozina může být otázka jejich osvobození vyřešena během několika hodin.

Novinkou je údajně také změna ultimativního požadavku ozbrojenců. Ruská oficiální místa by měla ukončit válku v Čečensku a začít vyvádět jednotky z oblasti ne do týdne, ale už do tří dnů. V případě neplnění tohoto požadavku prý Čečenci začnou s likvidací rukojmích.

Večer teroristé dovolili vejít do budovy třem reportérům televize NTV, kteří natočili rozhovor s vůdcem skupiny Movsarem Barajevem a šesti ženami z řad rukojmích. Novináře doprovodil lékař, který dovnitř přinesl zadržovaným lidem léky. Na snímcích byly i dvě ženy s obličeji zahalenými čádorem a s výbušninou připevněnou k pasu. Teroristé jsou vyzbrojeni samopaly Kalašnikov.

Barajev uvedl, že jakmile bude rozhovor odvysílán, propustí několik dětí. Televize však odvysílala pouze několik záběrů z vnitřku budovy, na kterých bylo veliteli ozbrojenců Barajevovi vidět do tváře. Rozhovor s ním zakázal odvysílat ministr pro média Michail Lesin, který uvedl, že to zákon nepovoluje.

Přehled čečenských akcí od roku 1993Únosy a zadržování rukojmích patří k tradičním praktikám čečenských rebelů. První čečenská akce v prosinci 93 na střední škole v Rostově na Donu ještě dopadla pro skupinu náctiletých rukojmích šťastně. O půl roku později už ale čtyři rukojmí z řad pasažérů linkového autubusu zahynuli při osvobozovací operaci ruských speciálních jednotek ve městě Miněralnyje Vody.Tragédií skončilo asi nejznámější drama, které se se v červnu 95 odehrálo v jihoruském Buďonovsku. Početná skupina čečenských rebelů tehdy obsadila tamní nemocnici a zmocnila se stovek rukojmích. Dílem rukou Čečenců, dílem vinou zpackané operace ruského komanda zemřelo 166 rukojmích. Rebelové nakonec po pěti dnech z ruské smyčky vyklouzli zpět do Čečenska výměnou za propuštění zbytku rukojmích.Poslední podobnou akcí byl až do včerejška pokus osamělého čečenského ozbrojence, který v květnu letošního roku držel po několik hodin 13 rukojmích v istanbulském hotelu.

Před poskytováním prostoru v televizi a v rozhlasovém éteru teroristům zadržujícím rukojmí v moskevském divadle varovalo už včera ruská média ministerstvo pro média. Pokud si toto varování nevezmou k srdci, mohlo by to prý vést k jejich uzavření.

Zadržované návštěvníky divadla trápí hlad. Mohou se jen napít vody a jíst čokoládu, kterou mají k dispozici. Federální bezpečnostní služba proto s teroristy vyjednává, aby zadržovaným mohla být dodána strava.

Už zítra ráno chtějí začít popravovat rukojmí čečenští teroristé v Moskvě. Komando drží násilím v moskevském divadle už téměř 48 hodin několik stovek lidí. Ti jsou vyčerpaní, hladoví a na pokraji zhroucení. Čečenci za jejich svobodu žádají ukončení vojenských akcí v Čečensku a stažení ruských vojsk z této separatistické republiky. Šéf ruské Federální bezpečnostní služby Nikolaj Patrušev se zaručil za jejich životy, pokud propustí rukojmí.

Obsazení moskevského divadla čečenskými teroristy zmrazilo život ve městě. Jak přímo z místa hlásí zpravodaj České televize Martin Jazairi, v ulicích Moskvy byla omezena automobilová doprava i příjezdové cesty do města. Byla vyhlášena bezprecedentní bezpečnostní opatření, v ulicích je podstatně více policejních hlídek a všechny budovy jsou pod zvláštní ochranou. Kromě tohoto útlumu sice není na první pohled není nic vidět, ale je zřejmé, že lidé jsou v šoku.

Ale i tak se Moskvané nevzdali požitku z kulturních akcí. Prakticky žádná ruská divadla včera nezrušila představení. Také muzikály, které se v ruské metropoli těší velké oblibě, nebyly ve čtvrtek většinou odvolány.

Skupina čtyřiceti až padesáti maskovaných čečenských ozbrojenců obsadila divadlo ve středu večer, když se v něm hrál populární muzikál Nord-Ost. Zajali 800 až 1000 lidí a chtějí jediné: zastavení války v Čečensku. Útočníci hrozí tím, že pokud ruské síly proti nim podniknou útok, vyhodí budovu do vzduchu. Oznámili, že jsou odhodláni pro svou věc zemřít. Z budovy divadla bylo zatím vyneseno tělo jedné mrtvé ženy, kterou Čečenci zastřelili při pokusu o útěk.

Nikdo nepředpokládá, že by prezident Vladimir Putin přistoupil na jejich požadavky a ukončil vojenské operace v Čečensku. "Nějaká forma jednání na řadu pravděpodobně přijde, ale obávám se, že prezident Putin bude stát na svém a bude čečenské straně klást taková ultimáta, že na ně nebude moci přistoupit," soudí zpravodajka Petra Procházková z agentury Epicentrum. Nelze podle ní očekávat ústupek ani ze strany Čečenců. "Museli jít do akce s vědomím, že pro ně dopadne tím nejhorším způsobem, takže spíše než vzdát se budou volit drastičtější metodu vyřešení situace."

Spustit audio
autoři: Milan Kopp, Petr Voldán, Martin Jazairi, Roman Kebísek, Martin Hromádka