Tunel Liberty definitivně potrestám

1. únor 2005

Bývalý sociálnědemokratický ministr financí Ivo Svoboda si v souvislosti s krachem firmy Liberta odpyká pět let nepodmíněně. Vězení tak čeká vůbec prvního z členů polistopadových vlád. Stejný trest jako Svoboda dostala i jeho exporadkyně Barbora Snopková.

Při dnešním odvolacím jednání o tom s konečnou platností rozhodl pražský vrchní soud.

Chronologický vývoj událostí při vyšetřování kauzy tunelování zkrachovalého mělnického podniku Liberta: 30. listopadu 1998 - Vyšetřovatelé středočeského úřadu vyšetřování se začali zabývat případem krachu mělnického podniku Liberta. Členy vedení firmy byli nedlouho předtím i ministr financí Ivo Svoboda a jeho poradkyně Barbora Snopková (oba ČSSD). 1. března 1999 - Policie obvinila Snopkovou z porušení povinností při řízení o konkurzu a vyrovnání, kterého se dopustila jako likvidátorka mělnické společnosti Liberta. 20. července 1999 - Prezident Václav Havel odvolal na žádost premiéra Miloše Zemana ministra financí Svobodu. 20. července 1999 - Svoboda převzal text obvinění, které se mu policie snažila dva týdny doručit. Čelil obvinění z poškozování věřitele kvůli svému působení v Libertě. 24. listopadu 1999 - Okresní soud pro Prahu-východ vzal Snopkovou do vazby. Rozhodl tak hodinu poté, co uvalil vazbu na Svobodu. Ve vazbě byli do konce února 2000. 27. prosince 1999 - Svoboda se psychicky zhroutil a musel být převezen do vězeňské nemocnice. Nemocnici opustil 5. ledna. 4. ledna 2000 - Mluvčí úřadu vyšetřování Soňa Jindráková oznámila, že vyšetřovatel v prosinci obvinil v souvislosti s krachem Liberty syna Snopkové Stanislava Kratochvíla z porušení povinnosti v řízení o konkurzu a vyrovnání. 26. dubna 2001 - Podle deníku Právo vyšetřovatel rozšířil obvinění Svobody a Snopkové o trestný čin zvýhodňování věřitele. 22. květen 2002 - Státní zastupitelství podalo žalobu na Svobodu, Snopkovou a Kratochvíla. Byli obžalováni z poškozování věřitele se škodou přes 19 milionů korun. Svoboda se Snopkovou čelili i podezření ze zpronevěry (škoda přes 5,6 milionu korun) a zvýhodňování věřitele (škoda přes milion korun). Žalobce navíc Snopkovou vinil z maření konkurzního řízení a jejího syna z pomoci při páchání tohoto trestného činu. 3. března 2003 - Proces kvůli nemoci Snopkové vůbec nezačal. Vzhledem k tomu, že trvala na osobní účasti při soudním jednání, bylo líčení odročeno. 14. dubna 2003 - Proces byl po několika minutách jednání opět odročen. Snopková byla dlouhodobě nemocná. 8. července 2003 - Snopková se k soudu opět nedostavila. Její obhájce předložil omluvu, podle níž si zlomila nohu. 19. srpna 2003 - U středočeského krajského soudu začal proces se Svobodou a Snopkovou. Snopková trvala na své nevině a Svoboda se následující den rozhodl, že nebude před soudem vypovídat. 25. září 2003 - Proces se Svobodou a Snopkovou neskončil, jak bylo původně naplánováno. Jednání bylo odročeno. 1. prosince 2003 - Soud byl odročen na únor 2004. Klíčový svědek, slovenský podnikatel Pavel Landsmann, který je ve své vlasti stíhán, totiž nesouhlasil s tím, aby byl transportován do Prahy k soudnímu výslechu. 10. března 2004 - Středočeský krajský soud odsoudil Svobodu k pětiletému vězení. Snopkové vyměřil 5,5 roku a Kratochvílovi podmíněný trest dva roky vězení s odkladem na tři roky. 1. února 2005 - Vrchní soud v Praze rozhodl, že Svoboda i Snopková si odpykají pět let nepodmíněně.

Spustit audio