Tuřín je na okraji zájmu, v kuchyni má přitom široké využití a je i zdraví prospěšný
Tuřín je starobylá zelenina. Pěstoval se v oblastech kolem Středozemního moře už ve starověku. Jako kulturní rostlina je znám už 4000 let. Dokonce se o něm zmiňuje i Hérodotos ve starověkém Řecku nebo Plinius ve starověkém Římě. Má dlouhou historii, do které patří i záchrana od hladomoru v různých etapách – například od dobývání Evropy Římany až po vězně v Terezíně.
Ve středověku se pak tato zelenina rozšířila po celé Evropě. Snadno se pěstuje v chladném klimatu, proto ji najdeme například ve Francii, ale oblíbená je i v mnohem chladnějších zemích, jako je Anglie nebo Skandinávie. U nás se tuřínu daří třeba na Českomoravské vrchovině. Pěstovat se dá ze sazenic nebo ze semínek, jistější je předpěstování sazeniček v pařeništi.
Botanicky patří mezi brukvovité, jako je například řepka olejka nebo ředkev. Je to rostlina dvouletá, v prvním roce vytváří bulvy, v druhém semena. „Pěstuje se od května do podzimu, sklízet se může už v září, ale není problém sklizeň odsunout až na listopad,“ říká bio zemědělec Pavel Šimůnek z Budče u Žďáru nad Sázavou. „Z pohledu skladování je to čím později, tím lépe, protože pak může vydržet až do pozdních jarních měsíců. U nás je ale už od listopadu vyprodaný, protože je po něm velká poptávka, ale přitom ho na trhu není mnoho.“
Znáte kolník nebo dumlík?
Tuřín má celou řadu lidových názvů – dumlík, kolník nebo kvak. Je to zdraví prospěšná zelenina, která obsahuje vitamíny A, B, i C, z minerálních látek vápník, draslík a samozřejmě i vlákninu. Můžeme jej pokládat za zeleninu, která posílí schopnost našeho organismu bojovat proti virům.
Jak vlastně tuřín vypadá a co s ním můžeme provést v kuchyni? Je to žlutomasá plodina, proto se ve Skandinávii používá jako příloha, podobně jako u nás brambory. „Bulva může vážit až tři kilogramy, ale pro vaření v domácnostech jsou vhodnější menší kusy – mezi půl kilogramem až kilo. Rozkrojený v lednici vydrží týdny až měsíce,“ chválí dobrou skladovatelnost tuřínů Pavel Šimůnek.
Polévky, přílohy i zelí
Tuřín chutná za syrova pikantně podobně jako ředkvičky nebo kedlubny, po tepelné úpravě se jeho chuť zjemní. Dají se z něj dělat různá jídla – od polévek přes zavářky do polévky, přílohové kaše či pyré, tuřínové zelí až po pečenou nebo smaženou zeleninu. Vaří se i peče podobně jako mrkev.
Kdo chce výraznou chuť tuřínů, měl by si je dokořenit podle vlastních preferencí. „My ho na farmě používáme rádi jako součást pečené zeleniny, když pečeme červenou řepu nebo mrkev či brambory, přidáme k zelenině na plátky nakrájený tuřín,“ doporučuje zemědělec.
Pro kuchaře začínající s touto zeleninou je vhodná k vyzkoušení snadná tuřínová polévka. Bulvu oloupeme a nastrouháme, zalijeme vřelou vodou a necháme povařit. Přidáme na kostičky nakrájené brambory a zahustíme záklechtkou z mouky a mléka. V polévce rozkvedláme vajíčko, osolíme, opepříme a můžeme podávat.
