V gotickém kostele v Karviné-Fryštátě můžete vidět středověký freskový „komiks“

Jeho výstavba se datuje k roku 1327, brzy po založení města Fryštátu (dnešní Karviná) za vlády Meška I. z rodu Piastovců. Jde o původní kamennou jednolodní gotickou stavbu s půdorysem latinského kříže, později renesančně a barokně upravenou. Od roku 1958 je pod státní ochranou jako kulturní památka České republiky.

Svatostánek poblíž zámecké zahrady je nejen cenný, ale také se pyšní také několika kuriozitami. Kvůli údajné zázračné moci Panny Marie Fryštátské byl a je v hledáčku turistů i věřících a nedávno výčet jeho rarit obohatily taky jedinečné fresky. Malby připomínající středověký komiks se ukrývaly pod nánosy starých omítek.

Farní kostel Povýšení svatého Kříže v Karviné-Fryštátě je nejstarší stavební památkou na území města|foto: Petra Štrymplová

„Jedná se o fresky z 15. století, které na východní stěně znázorňují umučení svaté Barbory a na západní stěně svaté Kateřiny. Říká se tomu kniha pro chudé, protože v 15. století lidé tak moc nečetli. Všechno se zobrazovalo. Můžeme tedy říci, že naše fresky jsou takovým komiksem pro věřící,“ vysvětluje tamní farář Przemyslaw Traczyk.

Jeden příběh se týká svaté Kateřiny a druhý svaté Barbory. „Jedná se o umučení obou světic katolické církve, umučení za víru, za věrnost Ježíši Kristu. Ve dvanácti, patnácti obrazech je to scéna po scéně,“ dodává farář. Fresky byly objeveny ještě za jeho předchůdce pátera Daniela Víchy, když se asi tři roky zpátky připravovala výmalba kostela. Tehdy se spolu s památkáři pustili do průzkumu toho, co kostel skrývá. Pod patnácticentimetrovou vrstvou omítky objevili tyto středověké malby.

Fresky ale nejsou jedinou vzácností. „V protikapli máme zázračný obraz Panny Marie Fryštátské. Málokdo ví, že je tady v kostele poutní místo, máme tady patronku spojenou přímo s Fryštátem,“ říká farář Przemyslaw Traczyk. „Zázračný obraz Panny Marie Fryštátské má svou velkou historickou hodnotu. Pochází ze 17. století a určitě je vzácný tím, jak se traduje, že způsobil uzdravení faráře Jakuba Bučka, který zemřel v roce 1698 a kterému byl před smrtí obraz přiložen k tělu. Farář se v důsledku toho probral z mdlob a stačil ještě přijmout svátosti umírajících,“ popisuje historička Muzea Těšínska Kateřina Stenchlá.

Zázračný obraz Panny Marie Fryštátské|foto: Petra Štrymplová

Kostel je také opředen řadou dalších pověstí

Podle jedné z nich, kterou publikoval Luboš Y. Koláček ve své knize „Tajnosti moravských hradů a zámků“:

„Jednou město lehlo popelem a požár zničil i kostel. Při požáru spadl zvon do popele a zaryl se do země. Po mnoha letech tam pásl pasáček vepře. Jedna svině zvon vyryla. Lidé ho odvezli do Fryštátu a zavěsili ho na věž farního kostela. Zvon byl však obrovský, a tak museli vybourat přepážku mezi dvěma věžními okny. Zvon měl prý dojímavý zvuk a nesl se až do dalekého Těšína. Tam ho slýchala kněžna a zachtělo se jí mít zvon na hradě. Měšťané zvon nakonec kněžně prodali, protože nabídla nepředstavitelnou sumu peněz. Co se však nestalo? Do rána se opět zvon objevil ve věži kostela! Odvezli ho tedy znovu, ale zvon byl ráno zase zpět. Kněžna pochopila, že jsou to Boží přání, a tak nechala fryštátským zvon i peníze. Vymínila si jen, že musí zůstat zazděné věžní okno směrem k Těšínu, to aby zvon nemohla slyšet.“

Také v okolí kostela byla dříve řada dalších zajímavých staveb, kupříkladu špitál vystavěný vévodkyní Annou z konce 15. století, farní budova původně dvoupatrová dřevěná, „deficitní kněžský dům“ určený pro přestárlé kněze, škola, atd. Mezi těmito domy a kostelem se rozprostíral hřbitov pro zasloužilé měšťany.

Zvonice. Původně byl kostel bez věže a dřevěná zvonice stála na kostelním nádvoří|foto: Petra Štrymplová

Fresky, které patří k nejnovějším objevům archeologů, byly objeveny v kapli svaté Matky Boží před výmalbou interiéru v roce 2011. Po zrestaurování vyšlo najevo, že jde o takzvané „secco“ malby nanášené na vápennou omítku. Barvy jsou tvořeny většinou minerálními pigmenty a jejich pojivem byly vaječné bílky, klovatiny, arabské gumy aj.