V Náměšti na Hané najdete kromě dvou zámků také zbytky středověkého hradu

Dodnes se dochovaly jen zbytky zdiva
Dodnes se dochovaly jen zbytky zdiva

Náměšť na Hané v Olomouckém kraji je městys na pomezí hanácké roviny a kopců Zábřežské vrchoviny. Turisté tam míří zejména na zámek, který je veřejnosti přístupný a patří ke skvostům architektury 18. století. Málokdo ale tuší, že panských sídel je tam víc a našel by se tam dokonce i jeden hrad. Ten byl postaven už ve 13. století a střežil nejen městečko, ale i cestu vedoucí podél řeky Šumice do nitra Zábřežské vrchoviny.

 

V listině biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141, která obec uvádí jako majetek olomouckého biskupství, ještě zmínka o pevnosti není. V polovině 13. století se objevují jako držitelé obce pánové ze Švábenic. Milíč II. ze Švábenic se poprvé píše i jako z Náměště už roku 1252. Bohužel se nezachoval originál této listiny, ale jen kopie ze 14. století. Její pravost někteří historikové zpochybňují. Jiní naopak poukazují na to, že Milíč II. ze Švábenic v té době na Olomoucku opravdu působil a není vyloučeno, že dostal zdejší panství jako výsluhu a za prokázané služby. Jisté to však není.

A tak je možné, že stavitelem náměšťského hradu byl až Všebor ze Švábenic, který se po obci píše až v roce 1276. Hrad si Švábeničtí postavili na ostrohu nad okrajem vsi zvaném tehdy Kapounov. Ostroh vybíhá nad příkré svahy údolí řeky Šumice. Z jižní strany pak hrad chránil systém příkopů, zčásti dodnes dochovaných. Celé hradisko mělo obvod asi 150 metrů.

Všechny informace o hradu až do 15. století jsou zprostředkované. První jednoznačná písemná zmínka o něm pochází z května 1423, kdy ho dobývala vojska olomouckého biskupa Jana Železného, pod velením moravského zemanského hejtmana Petra Strážnického z Kravař a Václava z Dubé. Hrad byl tehdy obsazen husitskou posádkou vedenou Ctiborem z Cimburka. Byl dobyt a posádka musela přísahat věrnost králi Zikmundovi.

Po husitských bouřích se na hradě opět objevili zemané z Náměště, patrně jim byl navrácen. Postupně ho však opustili, protože se k trvalému obývání příliš nehodil. Jeho sídelní funkci pravděpodobně převzal dolní zámek. I tato sídelní stavba dodnes v Náměšti na Hané stojí, a to přímo v obci, na břehu řeky Šumice. Původní gotická tvrz byla vybudována koncem 15. století pravděpodobně Zbyňkem z Vrahovic.

Ke zřícenině v rámci prohlídky zámku

Poměrně dochované ruiny hradu stály ještě v 18. století. Místní je však postupně rozebrali na stavební kámen a část byla použita i na stavbu třetího panského sídla v pořadí, veřejnosti dnes přístupného zámku.  

A tak se do dnešních dnů na kopci nad řekou dochovaly jen nepatrné zbytky někdejšího hradu. A teprve nedávno byla zřícenina upravena a je volně přístupná veřejnosti. Spolu s průvodcem k ní v létě mohou zavítat návštěvníci zámku v rámci jednoho prohlídkového okruhu. Ten zahrnuje i kapli Nejsvětější Trojice, která byla vybudována kousek od hradní zříceniny.

Podle některých zápisů se uvádí, že stojí na místě někdejší hradní kaple, ale to se jeví jako málo pravděpodobné. Začala se stavět v roce 1672. Důvodem, proč stojí stranou od obce, byl prý strach z moru. Slavnostně vysvěcena byla ale až roku 1722, což by znamenalo, že se stavěla celých padesát let. Původně byla tato stavba barokní, v roce 1834 byla upravena do dnešní empírové podoby.

Od ní pak už jen stačí překonat někdejší příkop a člověk se ocitne na hradě. Uvidí zde zbytky příkopů, zdí a také mohutné zdivo hranaté věže. Ta je prý důkazem podunajských vlivů, které stavitelé hradu odkoukali na cestách Evropou ve službách českého krále.

Uprostřed zříceniny stojí od roku 2019 tři sochy – jde o sochy Jana Lucemburského, starosty obce a místního faráře na paměť výročí 700 let od chvíle, kdy král Jan Lucemburský na žádost Milíče III. z Náměště povýšil ves na trhovní městečko s jedním týdenním trhem. Škoda jen, že výhled na Náměšť, který by odsud byl jinak velmi zajímavý, dnes stíní stromy. Bylo by to jistě i vyhledávané místo pro fotografy obce.