V roce 1928 dostala Československá republika nevšední dárek. Továrník Josef Jan Frič jí daroval svoji soukromou hvězdárnu

Hvězdárna Ondřejov je souborem několika staveb. Toto je historická pozorovatelna z počátku minulého století. Střecha se otevírá točením klikou

Hvězdárna Ondřejov letos slaví 120 let od svého založení. Hvězdáři tam dodnes chodí s baterkou. K pozorování totiž potřebují dokonalou tmu, a tak výstavbu veřejného osvětlení odmítli.    

Pro hvězdárnu Ondřejov je letos opravdu výjimečný rok. Podobně jako naše republika slaví osmičková výročí. Historie zdejší observatoře se píše od roku 1898. Secesní domky s pozorovatelnami nechal na kopci postavit továrník a nadšený astronom Josef Jan Frič. Peníze na stavbu a zařízení secesních domků vydělal výrobou optických přístrojů. 

Další významné datum je 28. říjen 1928. Nadšený astronom Josef Jan Frič tehdy při příležitosti desetiletého výročí vzniku republiky daroval hvězdárnu našemu státu. Podmínkou bylo, že hvězdárna bude sloužit studentům k výuce. Dnes patří zdejší vědecká pracoviště mezi evropskou špičku a míří sem odborníci z celého světa.

Areál Astronomického ústavu na kopci Žalov je upravený jako park plný vzácných stromů a zajímavých moderních plastik. Jako první vznikl secesní dům, kde byla Fričova pracovna. Hned za domem je plocha s bazénem a několika domky. Na stavbě se podílel architekt Josef Fanta, který je autorem i Hlavního nádraží v Praze. Místo má příjemnou atmosféru, a tak se tady v létě konají svatební obřady. 

„Centrální plošina vznikla na začátku minulého století,“  popisuje okolnosti vzniku soukromé hvězdárny astronom Pavel Suchan. „Jsou tady nejenom centrální a západní kopule, ale také pozorovací domky. V prvním pozorovacím domku se začalo pozorovat už v roce 1906.“ V historických observatořích je dodnes nutné zatočit klikou, aby se střecha natočila potřebným směrem. Kopule chránily nejen dalekohled, ale také hvězdáře, kteří pozorovali hvězdy i  za mrazivých zimních nocí. „V kopuli se otevírá úzká štěrbina. To bylo v té době důležité, protože tehdy ještě hvězdáři k dalekohledům chodili,“ vysvětluje astronom Pavel Suchan. „Dnes máme všechny dalekohledy automatizované nebo dokonce robotizované a astronomové k nim nechodí.“

Rok 1967 byl pro hvězdárnu v Ondřejově dalším důležitým mezníkem. Od té doby je tady totiž i největší dalekohled v České republice. „Perkův dalekohled má průměr dva metry,“ říká astronom Pavel Suchan. „Dneska je to plně automatický dalekohled. Je možné ho ovládat i z jiných míst zeměkoule než z Astronomického ústavu.“

V pátek 5. října 2018 se můžete do Ondřejova vypravit na Noc vědců. Máte tak mimořádnou možnost prohlédnout si i místa, kam se veřejnost běžně nedostane. Další pozvánky na zajímavé akce najdete na webových stránkách www.slavime100let.cz.