V Tuchlovicích na Kladensku vzniká fotovoltaická elektrárna i přes protesty lidí

Obyvatelé části Tuchlovic, která se nazývá Dřevěnkov, jsou z toho co se u jejich domů děje smutní a rozčarovaní. „Je to na nás podraz, bylo nám slíbeno, že zelená zóna stromů zůstane zachovaná, což vůbec nedodrželi, všechno pokáceli, zdravé stromy, vzrostlé, které byly i 70 let staré. No tak co to je? Nějaká ekologie?“ Diví se jedna z místních obyvatelek.

Starosta Tuchlovic Karel Burda nesouhlasí s tím, že by své sliby neplnil. „Já právě všechno plním, oddělili jsme desetimetrový pruh pozemku, který oni chtěli a do návrhu změny územního plánu bylo začleněno dalších 40 metrů ochranné zeleně.“

Jenže ochranné pásmo zeleně znamená, že nejprve se vše vykácí, aby se mohla vysázet zeleň nová. Navíc zmíněných 40 metrů je označených jako typ území, kde nesmí být pouze pevné stavby, což není případ fotovoltaické elektrárny, ta se dá totiž rozebrat. Kromě kácení stromů musí zdejší obyvatelé do konce dubna zlikvidovat i své zahrádky. „Obec nás vůbec nechrání, potopila nás,“ říká jeden z obyvatelů domu.

Obec totiž budoucí sousedy fotovoltaické elektrárny z celého stavebního řízení vypustila, nejsou totiž v projektu uvádění jako vlastníci bytových jednotek a pozemku, ale jen jako nájemci. Což znamená velký rozdíl v rozhodovacích pravomocech, vlastníka se musíte ptát, nájemce nikoliv.

Lidem nakonec nevadí ani tolik elektrárna jako chování Obecního úřadu Tuchlovice. „Jsme zářný příklad toho, že obec absolutně s občany nekomunikuje a když, tak aby z toho měla prospěch ona a ne občané,“ říká Jaroslav Kašpar.

Žádné informace o chystané stavbě nenajdete ani na webových stránkách Tuchlovic, i když starosta tvrdí, že tam jsou. Ani zápisy ze zastupitelstva na internetu nenajdete. Starosta také řekl, že všem dotčeným lidem z Dřevěnkova poslal osobní dopis. Nikdo z nich prý ale nic nedostal. Pro starostu Tuchlovic je prioritou to, že obec na fotovoltaice vydělá.

Po dobu 25 let budou mít Tuchlovice z pronájmu 17 hektarového pozemku přes 2 miliony korun ročně, ale ze samotné elektrárny nic, obec je totiž jen jejím minoritním spoluinvestorem.

Fotovoltaika navíc nám všem prodraží elektřinu, říká odborník na životní prostředí Vilém Žák. „Její hlavní problém je v tom, je že se tady rozmáhá kvůli nastavenému dotačnímu systému a je zapotřebí si uvědomit, že ten rozdíl mezi normální kupní cenou a výkupní cenou z fotovoltaiky zaplatíme všichni jako zákazníci, a to určitě není dobře. Podpora obnovitelných zdrojů by měla jít jiným směrem, ne do fotovoltaiky.“

Paradoxem je také to, že stát investoval stovky milionů korun do rekultivace bývalého tuchlovického dolu, a to zřejmě jen proto, aby téměř celý jeho areál pokryly černé desky fotovoltaické elektrárny. Elektrárna navíc nenabídne ani žádná pracovní místa, jak obec původně při plánování průmyslové zóny slibovala. A zamýšlená rekreační zóna na druhé straně dolu je také v nedohlednu.