V zapomenuté Dobytčí rokli v Krkonoších najdete divokou přírodu a půvabný Závojový vodopád

31. říjen 2018
Závojový vodopád patří k nejkrásnějším v Krkonoším. Aby si svou pověst udržel, potřebuje dostatek vody, která mu letos chyběla

Nad Horní Malou Úpou v Krkonoších je místo, kde jste pravděpodobně ještě nikdy nebyli a dost možná jste o něm ani neslyšeli. Jihovýchodním svahem Svorové hory se táhne Dobytčí rokle, polozapomenutá strmá a divoká soutěska. Romanticky rozervané místo s kouzelným Závojovým vodopádem, který v našich nejvyšších horách patří k nejhezčím. Je sice obtížněji přístupné, ale jeho návštěva rozhodně stojí za to.

Na české straně Krkonoš byste napočítali 78 vodopádů vyšších než dva metry. Ve skutečnosti jich je ale přes 100, protože pod některými označeními jsou u menších potoků podchycené soustavy až série, sestávající z několika stupňů.

Závojový vodopád, který leží na Dobytčím potoce, je jedním z nejkrásnějších. Své jméno získal díky jemnému rovnoměrnému rozložení vody do šířky. Voda v něm přepadává přes skalní práh po téměř hladké stěně a vytváří dojem jemného závoje. Je vysoký přes osm metrů, a když je dostatek vody, dosahuje jeho šířka až tří metrů.

Peřejnatý Dobytčí potok pramení pod Jelenkou a v Malé Úpě se stéká se Sovím potokem. Cesta úbočím strže pod atraktivní vodopád je obtížná, ale správa parku se tam v budoucnu chystá vybudovat přírodní schodiště.

Nejhezčí místo strže křižuje Chodník biskupa Doubravy

Před sto lety putoval hradecký biskup Josef Doubrava v biskupském rouchu po hřebenech Krkonoš a je po něm pojmenovaná cesta, která začíná ve Lvím dole. Chodník nechala v roce 1885 postavit hraběnka Aloisia Czernin – Morzinová. V roce 2001 ho Správa Krkonošského národního parku obnovila. Je dlouhý přibližně čtyři kilometry a dá se po něm sejít do Jeleního dolu a dál pak do Dolní Malé Úpy. Nejhezčí místo Dobytčí rokle křižuje traverzem právě Chodník biskupa Doubravy.

Stezka pro pěší není turisticky vyznačena, a díky tomu tudy neproudí davy lidí. Divokou rokli přetíná chodník v její horní části dvěma můstky. Za pozornost stojí i štětová úprava této cesty. "Naši předkové ji vytvořili z kamenů, které jsou poskládané nastojato. Už tehdy věděli, že podmínky v horách jsou velmi drsné, a když přijdou třeba povodně a přívalové deště, byla by jenom vydlážděná cesta okamžitě zničená. Ale takhle upravená horská pěšina obvykle vydržela," říká mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný. A doporučuje Biskupský chodník projít celý, nebo ho projet na kole či v zimě na lyžích.

Po prudkém stoupání ze Lvího dolu se dostanete na horskou silnici, která vede velkou částí dolu a na Vasově louce se prudce stáčí vpravo a pokračuje stoupáním okolo Jelení hory a Nikova vrchu k Žacléřským boudám. Když chodník silničku překříží, nabídne vám krásné výhledy na Sněžku. Okolo lovecké chaty jménem Jana budete pokračovat přes dvě rokle kryté novými mosty až na asfaltovou silnici, která spojuje Dolní Malou Úpu s horskou chatou Jelenkou. Ta leží ve výšce 1 250 metrů a vedle ní vyvěrá známý Emmin pramen.