Ve Velké Lhotě stojí poslední dochovaný kostel postavený podle tolerančního patentu
Obec Velká Lhota ve Zlínském kraji se nachází zhruba devět kilometrů od Valašského Meziříčí, v západní části Vsetínských vrchů. Patří mezi nejvýše položené obce této oblasti. Její nejzajímavější památkou je dřevěný toleranční kostel, jehož historie je spjata s tak zvaným Tolerančním patentem císaře Josefa II., díky kterému se českým a moravským nekatolíkům vrátila náboženská svoboda.
Kromě toho byl kostel svého času také domovem českého prozaika a evangelického kněze - Jana Karafiáta, autora slavných Broučků, který zde působil 20 let. Kostel je posledním dochovaným kostelem v původní toleranční podobě. Dodnes slouží svému účelu a pravidelně se v něm konají bohoslužby. V roce 2008 byl zařazen mezi národní kulturní památky.
Kostel byl otevřen v roce 1783, dva roky po vydání tolerančního patentu. Podle něj nesměly být evangelické kostely nápadné, nesměly mít věže, zvony, žádné sakrální označení ani velká okna, musely stát na odlehlých místech a vchody nesměly směřovat ke středu obcí. Šlo o jediný povolený evangelický kostel na Vsetínsko-Rožnovském panství.
Původně měl velkolhotský kostel hliněnou podlahu, věřící seděli na trámech, které byly přibité po obvodě stavby. Lavice si zhotovovaly jednotlivé rodiny samy, každá z těch lavic dodnes některé rodině patří. Podle zasedacího pořádku sedí ženy v kostele dole a muži nahoře. Káže se z kazatelny, která pochází z roku 1839. Kostel nebyl nikdy ničím osvětlený a tak tomu je i dnes. Během fungování kostela se zde vystřídalo na dvě desítky farářů.
Kostel ve Velké Lhotě má jednoduchý obdélníkový půdorys, mansardová střecha je krytá ručně štípaným šindelem. Stěny, lavice a pavlače jsou natřeny bílou a šedou barvou. Jedinou výzdobou kostela jsou tři citáty z Bible, umístěné na stropě a po stranách kazatelny. Z dnešního hlediska je dřevěný toleranční kostel ve Velké Lhotě světovou raritou, protože všechny podobné kostely byly zbourány.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
ŽIVĚ: Třinec vede nad Pardubicemi v rozhodujícím finále. Radiožurnál Sport vysílá přímý přenos
-
20 let od týrání iráckých vězňů v Abú Ghrajb. USA se to snažily spíš utajit než tomu zabránit, popisuje Kraus
-
Banka nám může hrozit až insolvencí, úvěr jsme nepotřebovali, popisuje místostarosta Sokola
-
Místo kanálu domy a rekreace. Obce mohou konečně stavět na pozemcích, které blokoval Dunaj-Odra-Labe