Ve Velkém Meziříčí uvidíte díla tří generací Kodetů. Emanuel, Jan a Kristián tam mají své muzeum
Ve Velkém Meziříčí na Vysočině našel se svou rodinou útočiště malíř Kristián Kodet. Koupil velký dům v centru města a zřídil v něm muzeum tří generací výtvarníků Kodetů. V expozici tak návštěvníci kromě obrazů samotného majitele uvidí i sochy jeho dědečka a otce Emanuela a Jana Kodetových.
„Já jsem brouzdal po internetu a najednou jsem uviděl tenhle dům, do kterého jsem se zamiloval,“ vzpomíná malíř Kristián Kodet. Budovu bývalého jezuitského gymnázia, která stojí na náměstí vedle kostela svatého Mikuláše, koupil a dva a půl roku rekonstruoval. Dnes je v přízemí objektu expozice. V prvním patře rodina bydlí a Kristian Kodet tvoří ve svém ateliéru. V podloubí ve dvoře domu vznikla útulná kavárna.
Vytvořit muzeum Kodetů byl Kristiánův sen. Svého dědečka, sochaře Emanuela, zažil jen velmi krátce, s otcem Janem si ale byli velice blízcí. „Já jsem vyrůstal v ateliéru. A protože už by bylo trapný, abych byl taky sochař, tak jsem se rozhodl a zvítězila barva,“ říká malíř. Na svého otce vzpomíná jako na velice pilného umělce. „Já jsem spal do jedenácti, pak jsem přišel do ateliéru a on už měl vymodelovanou sochu,“ říká s úsměvem.
Kristián Kodet žil dlouho v zahraničí. Nejdřív ve Švýcarsku, později ve Spojených státech. O vše, co tehdy nechal v Československu, přišel, a po Sametové revoluci tak musel díla své rodiny, včetně těch svých, vykupovat zpátky. „Mám tady přes šedesát obrazů a pak tátova a dědečkova díla,“ dodává. Z prací Emanuela Kodeta je jednou z nejznámějších patnáct metrů vysoká Žižkova mohyla u Sudoměře. Sochař Jan Kodet je mimo jiné autorem pomníku Vítězslava Nováka v Petřínských sadech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.