Vlna a frekvence

18. květen 2003

Když jsem s tímto čtrnáctidenním vyprávěním o jazykovém pozadí slov spojených rozhlasem začínal, slíbil jsem, cituji sám sebe, že " i na ty vlny a frekvence dojde". Slib musím splnit dnes, protože toto povídání o rozhlasových slovech k 80. výročí zahájení rozhlasového vysílání u nás je poslední.

Jak to je přesně technicky s frekvencemi a vlnami v rozhlasovém vysílání, tu povídat nebudu, toto není technická rubrika. Myslím, že se můžeme spokojit s konstatováním, že frekvence je kmitočet, že její jednotkou je hertz psáno Hz a jeho násobky kilo- a megahertz. Slovo vlna se ve fyzice používá pro označení způsobu, jakým se prostředím šíří rozruch od zdroje. V případě rádia jde o vlny elektromagnetické, které mohou být takzvané dlouhé, střední, krátké a velmi krátké. Vy nás teď posloucháte na vlnách velmi krátkých, kterým se také někdy říká FM, což je zkratka za slova frekvenční modulace.

Michal Novotný

A teď už k jazyku. Frekvence, slovo, které má v češtině význam nejen kmitočet, ale také častost výskytu a ruch či provoz, třeba v dopravě, je původem latinské, slovo frequentia tam má stejný význam, přídavné jméno frequens pak znamená častý, hojně navštěvovaný.

Slovo vlna má v češtině ještě víc významů. Kromě elektromagnetické či zvukové je vlna vodní, také světelná, vlny máme na vlasech, jsou také různé módní vlny... Všechny tyto vlny jsou jazykově příbuzné, původní je ta vodní, všechny ostatní, které jsem jmenoval, jsou od té vodní odvozené podle podoby, podle tvaru. Základ slova vlna je indoevropský, podobná slova existují nejen ve slovanských a baltských jazycích, ale i v němčině, vlna se tam řekne Welle. Ten starý základ uel-, kroutit, vinout, válet je i v našich slovesech valit a vlát.

Já vím, je ještě jedna vlna. Ta ovčí a z ní pocházející vlna jako textilie a také třeba dřevitá či čedičová vlna. Mohlo by se zdát, že tyto vlny rovněž pocházejí z vodní vlny, ovčí rouno je přece stejně jako vlasové vlny tvarově podobné vodním vlnám. Kupodivu tomu tak není. Ovčí vlna je úplně jiné slovo než vlna vodní. Vlna jako rouno má sice rovněž indoevropský původ, ale jiný než vlna vodní. Ostatně Němci tyto dvě vlny rozlišují, vodní říkají Welle a ovčí Wolle.

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.