Vrch Bábovka v Brdech dostal jméno pro svůj tvar. Na jeho vrcholu vás čeká bábovka keramická
V Plzeňském kraji mají v přírodním parku Trhoň jeden zajímavý kopec. Jmenuje se Bábovka, je vysoký 609 metrů a nachází se nedaleko Strašic na Rokycansku. Nejen samotný vrchol Bábovky, ale i cesta k němu je zajímavá a už od samého počátku naznačuje jeho pojmenování.
Na úpatí kopce navádějí na cestu k vrcholu malé formy na bábovku umístěné na stromech a také směrovka. Po nenáročném výstupu na nepříliš vysoký vrch, vás na jeho vrcholu přivítá keramická bábovka umístěná pod skleněným poklopem.
„Jedlá není. Je symbolem prvního ročníku akce nazvané S bábovkou na Bábovku, která se poprvé uskutečnila v roce 2007. Lidé z nedalekých Hůrek a okolních obcí se vydali nahoru pojíst chutnou bábovku,“ říká vedoucí Muzea Středních Brd ve Strašicích Tomáš Makaj. „Vrch Bábovka představuje takový pomístní fenomén. Jeho název vychází z typického tvaru bábovky. Je odtud výhled na obec Hůrky a poté přes Volduchy až na Radnickou pánev.“
Z Hůrek pocházela manželka profesora Josefa Hrabáka, který spoluzakládal Klub českých turistů. „Byl především důlním odborníkem a montanistou, který působil zejména na Příbramsku. On se tu svou manželkou často procházel, tudíž okolí Bábovky velmi dobře popsal, a to včetně některých zdejších železných dolů,“ vysvětluje Tomáš Makaj.
Dnes je celý kopec pokrytý poměrně vzrostlým lesem. „Kdybychom se otočili na druhou stranu, viděli bychom Mirošovskou pánev, kde se těžilo černé uhlí. Vrchol Bábovky je porostlý hlavně duby, o čemž víme už ze zápisu ze 17. století, kde se píše, že dobřívští obyvatelé chodili pásat do takzvaných světlých dubin. A tyhle dubové lesy jsou tu dodnes a jsou stále krásně prosluněné,“ popisuje vedoucí muzea.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
