Zámek Raduň na Opavsku turistům ukazuje reprezentační prostory i historické technické zázemí
Zámek Raduň na Opavsku v Moravskoslezském kraji patří k empírovým skvostům. Je spojený se slavným rodem Blücherů a kromě reprezentativních prostor mohou návštěvníci zámku nahlédnout i do jeho technického zázemí. Trasa vede od sklepa až po půdu a ukazuje, jak si vlastníci zámek rozšířili a zmodernizovali tak, aby ho mohli obývat po celý rok.
Prohlídka vede i do přistavěné věže zámku. Tam se nachází největší zpřístupněná místnost, knížecí kabinet. Sloužil jako pracovna pána domu, jako knihovna a zároveň i společenská místnost.
Dominuje mu krb, který je kopií portálu kostela svaté Máří Magdalény v polské Wroclawi. Vzbuzuje dojem, že prohřívá celou místnost. Průvodci ovšem turisty upozorní na průduch, kterým proudil horký vzduch z kamen ze suterénu a místnost přihříval. Horkovzdušné vytápění společně s kachlovými kamny zpříjemňovalo pobyt na zámku v zimních měsících.
Velmi chytře bylo vymyšleno i denní osvětlení. „Světlovody jsou vyvedeny přes dvě patra půdy až nad střechu. Horní část je prosklená, aby do nich nepršelo. A obehnány jsou bílým bedněním, které proud světla zintenzivní,“ říká kastelánka zámku Markéta Kouřilová.
V noci na zámku svítili svítiplynem, zásobník přitom měli umístěný pod střechou věže. Takto svítili zhruba čtvrt století, než byl zámek v roce 1926 a 1927 elektrifikován. I tyto informace se turisté dozvědí na prohlídkové trase nazvané Teplo domova.
V zámku měli v zimě až 20 stupňů
Nahlédnout turisty přitom průvodci nechají i do sklepení. Právě odtud se zámek vytápěl. Podle dobové technické zprávy se vybrané místnosti při minus venkovních 20 stupních daly vytopit až na plus 20 stupňů Celsia. Technické zázemí situované právě do suterénu umožnilo modernizaci a zkvalitnění života v raduňském sídle.
Na zámku je dokonce i vodárna, do níž se čerpala voda z rybníku pod zámkem. Rezervoár je docela velký. I když voda z rybníku se tehdy nedala příliš dobře vyčistit. Prohlídková trasa návštěvníkům přiblíží, jak všechna tato zařízení fungovala. Ve sklepení jsou navíc spolu s moderními výdobytky i pozůstatky nejstarší středověké etapy existence raduňské tvrze. Předpokládá se, že tam stála už ve 20. letech 14. století.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
