Zažívací problémy nemusí souviset jen s jídlem

24. říjen 2013
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Odpoledne s Regionem - MUDr. Kateřina Cajthamlová a Patrik Rozehnal

Trápí vás někdy bolest břicha, zácpa a jiné trávicí potíže? Možná je to dáno chybami ve vašem jídelníčku, v nedostatku pohybu a tekutin. Dozvěděli jste se, jak se bránit zažívacím potížím při hubnutí, jaké potraviny to způsobují a které nám pomohou

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Posloucháte Český rozhlas Region, Rádio vašeho kraje a začíná nám seriál Hubněte zdravě tak, jako každý čtvrtek. Diskutovat s námi samozřejmě kdykoliv můžete i přes facebookový profil www.facebook.com/hubnetezdrave, ale teď živě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou ve vysílání Českého rozhlasu Region na téma - obtíže při trávení, tedy bolest břicha, zácpa, nadýmání, plynatost. Dobrý den, paní doktorko.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobrý den.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Co z toho, co jsem jmenoval, bývá tak nejčastějším problémem třeba i u těch, co hubnou, nebo jsou obézní?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak nejčastější problém bývá zácpa a nadýmání, tohle jsou takové dva nejvíc obtěžující příznaky, které souvisí s ubráním jídla a přidáním jídla, ma které člověk není zvyklý. To, že člověk je plynatý, způsobuje plyn, což teda říkám asi něco, co je jasné.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Musí ale nějak vznikat.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
On buď vzniká nebo my ho napolykáme.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Nebo uniká.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Napolykáme. Nejčastější proč člověk napolyká plyn, je, že pije nějaké tekutiny, které ho obsahují, to znamená bublinkové nápoje. Dietáři většinou pijí čistou vodu, takže tenhle problém není. Druhý důvod je, že napolykáme vzduch, když rychle hltavě jíme nebo hltavě pijeme nebo pijeme brčkem, protože při tom dýcháme a vlastně navíc polykáme vzduch.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dá se říct, že něco podobného je, že kdybychom pili z láhve, že je lepší pít ze skleničky obyčejné vodu?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Je to lepší, to sání vlastně máme nacvičené a my musíme dýchat při tom, co pijeme a musíme vlastně tu záklopku, která je mezi dýchacími cestami a trávicími cestami vlastně používat správně. Pokud člověk spěchá nebo má nějaký zvýšený stres, tak dochází k polykání většího množství vzduchu, a to může vést k plynatosti. Další, a na to jste se ptal, plyn může vznikat, to, že vzniká, způsobují nejčastěji, to lidé vědí, luštěniny, protože vlastně mění bakteriologický, vlastně bakteriologické obsazení střeva, zvlášť pokud ten člověk nebyl zvyklý tyhle věci jíst, tak má bakterie, které jsou zvyklé na to, že střevem procházejí zbytky třeba živočišné stravy a to větší množství vlákniny vlastně, není na to prostě ten bakteriologický klon zvyklý. Luštěniny, další jsou brokolice, to lidé také znají, kapusta velmi běžně, zelí, květák, kedlubny, další jsou obiloviny, které obsahují ještě vlastně ty své obaly. Tam nejvíc trápí pšenice, oves, otruby. Další, to už se ví méně, je vlastně plyn, který vzniká trávením mléčných výrobků, tam spíš těch nekvašených, protože ty kvašené, tam už ten plyn vlastně vyrobily ty bakterie mléčného kvašení, zatímco pokud kvasí vlastně tohle to mléčné kvašení až v našem střevě, tak dochází ke vzniku plynu. Další, a to je nejběžnější, to je cukr a umělá sladidla, zejména umělá sladidla jako je mannitol, xylitol a sorbitol vedou k vlastně k větší plynatosti. No, a lidé, kteří drží dietu, často nekonzumují normální cukry, které by působily plynatost, ale vymění je za tahle ta umělá sladidla, která v nadměrném množství třeba i ze žvýkaček, pokud žvýká často místo jídla, aby vlastně neměl hlad, mohou způsobit plynatost.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dál si o trávicích obtížích při hubnutí budeme povídat samozřejmě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou a ptát se můžete i vy, využít k tomu telefonního čísla 221553777.

/ Písnička /

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Špatně, špatně, špatně, Kateřino, Kateřino se mělo volat. Kateřino Cajthamlová, poprosím vás opět o další odpověď na moje otázky, které souvisí s trávicími obtížemi, zůstaňme ještě u toho nadýmání a plynatosti. Předpokládám, že to může být známkou i nějakých dalších nemocí třeba?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Spousta lidí vlastně nedrží dietu nebo nesnaží se změnit svůj životní styl, a přesto u nich může plynatost vzniknout. Nejčastějším zase důvodem, proč vzniká, je nějaká velká změna v jejich životě, která právě způsobí, že třeba nepravidelně jedí nebo jedí mezi jídly, což je další důvod vzniku plynatosti nebo třeba ze zdravé kuchyně přejdou na nějakou se smaženými jídly, což zase mění vylučování žlučových kyselin do střeva a opět vede k plynatosti. Může se jim udělat stresová porucha vlastně žaludku, takže zánět žaludku nebo nedejbože dokonce žaludeční vředy. Tam vlastně dochází rovněž k plynatosti, protože při tom překyseleném žaludku se mění peristaltika, tedy normální činnost střev. Záněty střeva vedou, infekce trávicího traktu vedou k plynatosti, deficit různých enzymů ať už pankreatu a nebo ta známá a v současné době více známá laktózová intolerance, což je vlastně nedostatek enzymů laktázy, který ve střevě pomáhá trávit mléčný cukr, a to je ta plynatost, která souvisí vlastně s tím, konzumací mléčných výrobků. Tam dochází k té plynatosti a různým křečem zhruba po půl hodině od konzumace mléčného výrobku a stav bývá spíš než zácpou provázen průjmy. V tomto případě je důležité opravdu po té laktózové intoleranci hodně pátrat a aktivně jít přímo k lékaři s touto hypotézou. Je dobré, aby to pacient vlastně vyzkoumal nejdřív sám a v podstatě už tam šel s tím, že já ji asi mám, prosím pěkně, ověřte to. Takže tohle jsou ty nejběžnější vlastně infekční nebo deficitní známky, které se můžou vyskytnout i v průběhu života. Potom taková poměrně legrační, i když tedy málo legrační, špatně tvarovaná zubní protéza, to se může stát u starších lidí, kdy ten člověk vlastně víc nadechuje vzduchu a víc ho polyká právě tím, že ta zubní protéza sedí špatně. To doporučujeme vždycky navštívit teda zubního lékaře a pokud se nenajde jiná příčina plynatosti, tak zkoumat, jestli se nejedná o tohle to.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jak je to s bolestí břicha, může to způsobit nějak jídelníček to, že překotně hubneme třeba, když jsme obézní nebo jak?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Většinou ta bolest břicha bývá s plynatostí spojená, je to proto, protože střevo jako dutý orgán bolí při rozepětí, to znamená v okamžiku, kdy se roztáhne, tak bolí. Další vlastně bolest břicha může být známkou akutní příhody břišní, ta bývá spojena s tím, že se zastaví odchod plynů a stolice. Tady opravdu doporučuju zejména u starších lidí nedbat toho, že nemám teplotu, že nemám vlastně třeba tvrdé břicho, což je další příznak náhlé příhody břišní, a že prostě po nějakou delší dobu neodcházejí ani plyny, protože odchod plynů je jinak úplně normální příznak zdravé práce trávicího traktu.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říkala jste kdysi, kdo ... zdraví si tvrdí.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, krká a prdí, přesně tak. Platí to, to znamená po jídle vlastně odříhnutí je normální a vlastně běžný malý odchod, malého množství plynu, který nepáchne nijak zahnívající nějakou vůní, je normální. Ale pokud vlastně se to zastaví a je to spojeno s bolestí břicha, tak vždycky uvažovat o tom, jestli se nejedná o náhlou příhodu a navštívit chirurga.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká doktorka Kateřina Cajthamlová, jak už jsem řekl jednou, můžete se ptát dnes i vy přes číslo 221553777. Posloucháte seriál Hubněte zdravě a teď také s námi společně Beatles.

/ Písnička /

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
V seriálu Hubněte zdravě se věnujeme trávicím obtížím, už některé jsme zmínili. Teď by bylo třeba také s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou doplnit, jak to léčit, třeba jsou nějaké léky na to přímo?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych ještě velmi ve stručnosti řekla, že jsou léky, které mohou plynatost způsobit. Lidé znají, jak se změní vlastně bakteriologické osídlení střeva při konzumaci antibiotik pro nějakou virózu, takže při určitých antibioticích může dojít k tomu, že se změní flora ve střevě. Tam potom pomáhají probiotika, to zase lidé už také znají, to jsou ty látky, které umožňují usídlení zdravých typických pro střevo bakterií ve střevě. Další, co se může stát, pokud někdo léčí kyselost žaludeční nebo třeba takový ten pokocivinový den tím, že si dává sodu zařívací.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ano.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak tam může dojít ke vzniku vlastně plynu v trávicím traktu tou chemickou reakcí kyseliny s tou zažívací sodou za uvolnění kysličníku uhličitého.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Myslím, že takových lidí moc nebude, léčí to spíš vývarem a v lepším případě pro ně tedy spíš další skleničkou alkoholu.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
No, to je homeopatický přístup, který teda nedoporučuju, protože vede k závislosti na alkoholu. Tak jinak potom samozřejmě co s tím, zapomněli jsme nebo nezmínili jsme úroveň nebo vliv pohybu na odstranění plynatosti. Velmi často ten náš sedavý způsob života vede k tomu, že se hromadí plyn ve střevě. Tam je opravdu důležitý pravidelný pohyb, který pomáhá, aby ten břišní lis vlastně aktivoval normální pohyb střevní. Takže to je taky dobrá věc.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená jinými slovy, takto pomůžeme uvolnit ty plyny ze sebe, že se rozpohybujeme nebo tím, že se pravidelně pohybujeme ty trávicí pracují tak, že tímto trpět nebudeme?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Obojí je pravda, jako vždycky. Jinak tedy maminky znají bylinky, které pomáhají uvolňovat vlastně křeče nebo plynatost už u miminek, je to známý anýz, je to fenykl, koriandr, v naší normální stravě je to kopr a kmín. Jinak majoránka se svým celkově zklidňujícím a zároveň uvolňujícím efektem může být dobrou bylinkou. Puškvorec, ten je méně známý, dřív se používal kořen puškvorce na snížení žaludeční kyselosti. No, a na zklidnění psychiky meduňka nebo kozlík lékařský. To jsou tedy bylinky. Jinak z těch zásad, které vlastně bychom měli dodržovat, aby nedocházelo ke vzniku plynatosti, první je pravidelnost, to znamená v pohybu, ve spánku, v jídle. Další je dostatečný čas a správné žvýkání při jídle, vyvarovat se pití množství nápojů sycených kysličníkem uhličitým, pití brčkem příliš a z těch různých plechovek. Samozřejmě dobré je omezit pití sladkých nápojů z důvodu, že i ta sladká strava vlastně může tomuhle tomu napomáhat. Samozřejmě pozor na rychlé změny svého stravování, to znamená z té stravy, která vedla k obezitě, není dobré okamžitě přejít na tu super zdravou stravu, protože tam těch obtíží bývá hodně. Čili zařazovat ty jednotlivé luštěniny nebo prostě ty nadýmavé věci, o kterých jsme hovořili, postupně. Samozřejmě nepít příliš horké nápoje, protože to zase dochází k tomu, že vlastně napolykáme víc vzduchu čistě proto, aby se to ochladilo. Takže pozor na tohle to všechno. No, a pokud máme podezření, že se jedná o onemocnění střeva, zavítejme na gastroenterologii.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Doporučuje doktorka Kateřina Cajthamlová, diskutovat s ní samozřejmě můžete i na našem facebookovém profilu a příště si vybereme nějaké téma, které vzejde právě třeba i z e-mailových dotazů, tedy katerina.cajthamlova@rozhlas.cz nebo přes ten facebook.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já jsem moc ráda, protože často chodí dotazy velmi zajímavé. Takže, prosím, pište nám, protože nás to inspiruje k pořadům, které potom možná víc zajímají vás. Na shledanou.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová