Zdeněk Zadák: Život bez hořčíku? Nemožné

MUDr. Zdeněk Zadák, CSc.
MUDr. Zdeněk Zadák, CSc.

S přednostou Kliniky gerontologické a metabolické Fakultní nemocnice Hradec Králové prof. MUDr. Zdeňkem Zadákem, CSc. jsme mluvili o nedostatku hořčíku v populaci.

Povídali jsme si o tom, jak se nedostatek hořčíku v těle projevuje. Probírali jsme, proč je nebezpečný. A zaměřili jsme se na to, jak je možné ho řešit.

Až třetina Čechů trpí nedostatkem hořčíku, může za to stres i špatná životospráva

Vyplývá to ze studie provedené Centrem pro výzkum a vývoj Lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice v Hradci Králové pod vedením renomovaného odborníka na výživu prof. MUDr. Zdeňka Zadáka. Výzkumný tým si dal za úkol zmapovat v lidském organismu právě bilanci hořčíku, jakožto jednoho z minerálů nepostradatelných pro správné fungování těla.

Mnoho lidí v současné době pociťuje chronickou únavu, nesoustředěnost, poruchy spánku nebo svalovou slabost. Příčiny těchto problémů se neodhalují snadno, v mnohých případech může souviset právě s alarmujícím nedostatkem hořčíku.

Po 45. roce je nedostatek hořčíku více nebezpečný

Výzkumu se zúčastnilo 100 osob ve věku 17 – 84 let. Každý z účastníků vyplnil mezinárodně uznávaný dotazník na příznaky nedostatku hořčíku, polovina pak podstoupila laboratorní testy. Dotazník ukázal, že téměř čtvrtina dotazovaných má pravděpodobný deficit hořčíku a 5 procent dokonce velmi pravděpodobný deficit. To znamená, že téměř každý třetí člověk v České republice trpí nedostatkem hořčíku.

Kakaové boby mají specifickou chuť a jsou zdrojem hořčíku a organické síry

Správnost a objektivní potvrzení výsledků tohoto dotazníkového šetření doložily laboratorními testy. Jejich výsledky pozitivně korelovaly s výsledky dotazníků a potvrdily tato alarmující čísla. Zjistilo se, že hraničním věkem pro výskyt nedostatku hořčíku v těle je věk 45 let. Po překročení této věkové hranice se riziko deficitu hořčíku v těle zvyšuje. Podobné výsledky přinesl i stejný výzkum prováděný na Slovensku.

Nedostatek hořčíku v organismu je dle výzkumu způsoben především nevhodnou a nevyváženou stravou bohatou na tuky a cukry a naopak chudou na vhodné zdroje hořčíku. Deficit hořčíku u českých občanů koresponduje také s výzkumy, které pravidelně provádí Státní zdravotní ústav.

Z jeho šetření vyplývá, že Češi denně přijmou zhruba pětinu méně hořčíku, než je doporučená denní dávka (2009, Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí).

Vyčerpaný muž (ilustrační foto)

Vliv nedostatku hořčíku na lidské tělo

Mezi nejzávažnější problémy způsobené nedostatkem hořčíku patří srdeční arytmie, nedostatečné vylučování inzulínu a svalové křeče. Dále se nedostatek hořčíku projevuje bolestmi hlavy, celkovou únavou, neschopností se soustředit, bolestmi a křečemi svalů, zácpou, náchylností ke stresu a mnoha jinými poruchami.

Ke zvýšené potřebě a tím i k nutnosti zvýšeného přísunu hořčíku vedou hlavně stresové situace a zvýšená fyzická aktivita, ale zvýšit přísun hořčíku je vhodné také v těhotenství, v období kojení, při oslabení organismu chorobou či zvýšenou teplotou a samozřejmě také po požití většího množství alkoholu.

Blahodárný vliv minerálních vod

„V současném jídelníčku lidí je přítomnost hořčíku na spodní hranici. Je zajímavé, že například v jablkách se dnes nachází o 50% méně hořčíku než v 80. letech. Velké množství hořčíku se z potravin ztrácí technologickým zpracováním,“ vysvětluje prof. Zadák.

Balená voda

Denní příjem hořčíku by měl být 400 až 420 mg u mužů a těhotných nebo kojících žen. Ostatní ženy by pak měly přijímat okolo 300 až 320 mg hořčíku denně.

Ideálním zdrojem hořčíku mohou být minerální vody, protože z vody se minerály do organismu lépe vstřebávají. „Minerální voda je přirozeným a dobře dostupným zdrojem minerálů (a tedy i hořčíku), které dokáže tělo efektivně zužitkovat,“ dodává prof. Zadák. Dalšími zdroji bohatými na hořčík jsou luštěniny, čerstvá listová zelenina, ořechy, mořské ryby či banány.

Zdroj informací: FN Hradec Králové