Alima Martinová

zprávařka
Alima Martinová

V Českém rozhlasu Region pracuji jako zprávařka.

V letech 2001 až 2005 a 2012 až 2013 jsem moderovala pořad Karambol. V letech 2008 až 2011 jsem každý týden připravovala pořad Ordinace. V letech 2008 až 2011 jsem si povídala s posluchači Českého rozhlasu v pořadu Noční linka. V pořadu Co vy na to, doktore? jsem si v letech 2014-2016 povídala se čtyřmi doktory různých oborů o událostech doma i ve světě. Ještě před tím jsem spolupracovala s MUDr. Radimem Uzlem na pořadu Pod peřinou. Působila jsem také v rádiích Relax a Frekvence 1 i v televizi TV3.

Vystudovala jsem Pražskou vysokou školu psychosociálních studií – obor sociální práce se zaměřením na komunikaci a aplikovanou psychoterapii. Absolvovala jsem čtyřletý sebezkušenostní psychoterapeutický výcvik, dvouletý cyklus seminářů Lege artis ve skupinové a komunitní psychoterapii pro pokročilé. Dále jsem dokončila úplné psychoterapeutické vzdělání v rámci akreditovaného programu pro zdravotnictví. V rámci praxe jsem také pracovala v psychoterapeutické a psychosomatické klinice ESET a v Poradně pro manželství, rodinu a mezilidské vztahy. V současné době mám vlastní psychoterapeutickou praxi.

Film, co mne pořád baví: Mám ráda životopisné filmy – Ray, Edith Piaf nebo Amadeus. Vždy se ráda podívám na české komedie – Vrchní prchni, Homolkovi nebo S tebou mě baví svět. Odpočívám u různých televizních kriminálních seriálů.

Hudba, kterou mám ráda: Bez hudby si nedokážu představit ani jeden den. Je to pro mě taková kulisa všeho dění kolem mě. Vybírám si písničky podle nálady. Poslouchám Hanu Hegerovou, Richarda Müllera, Jarka Nohavicu a Dana Bártu. Líbí se mi skupiny Kryštof, Kabát a Olympic.

Kniha, u níž nikdy neusnu: U knih většinou neusínám, protože si je nenosím do ložnice. Čtu spíš v čajovně, kam chodím relaxovat. A protože se zajímám o psychologii, tak jsem samozřejmě četla snad všechny knihy od Irvina D. Yaloma. Nejvíc se mi ale asi od něho dostal pod kůži román Když Nietzsche plakal.

Motto: Každý den se má prožívat tak, jako by to byl ten poslední, protože jeden poslední opravdu bude.

Všechny články

Stránky