Žijeme pod oblohou, která je ušpiněná světlem. Lidé už neví, jak vypadá skutečná tma, říká Jiří Dušek

11. červen 2024

Brněnská hvězdárna je špičková instituce, která se zabývá popularizací nejrůznějších věd, především z oblasti neživé přírody. V jejím čele stojí už šestnáct let Jiří Dušek. „Lidé si myslí, že v noci sledujeme hvězdy a ráno vyspáváme. Já chodím ale jako každý člověk do práce na osmou,“ směje se v pořadu Alex a host.

Letos to bude 70 let od zpřístupnění brněnské hvězdárny návštěvníkům. A jen za posledních deset let se toho podle ředitele Jiřího Duška změnilo opravdu hodně. „Před deseti roky jsme zprovoznili přestavěnou novou budovu. Starý objekt jsme zbourali a na tom půdorysu vznikla budova nová. Zároveň jsme si pořídili nový projekční systém a také úplně změnili styl, jak komunikujeme se zákazníky. Říkali jsme tomu restart hvězdárny, ale podle mě to byl úplně nový nahraný systém.“

Nová nafukovací planeta

Oblíbenou atrakcí návštěvníků se v posledních letech stávají nafukovací planety. „Akce se koná v červenci a v srpnu. V druhé polovině června prozradíme nový model a později ho ukážeme. Teď máme planet oficiálně pět a letos přibyde šestá. O jakou jde, ale zatím neprozradím.“

Jiří Dušek je také spoluautor pořadu Sedmikrásky na nebi, kde s Jiřím Kokmotosem mapují české hvězdárny.

„Kromě planet připravujeme v souvislosti se 70. narozeninami celou řadu akcí, které budou i odborné. Chystáme největší setkání českých astronomů po 25 letech. Před těmi 25 lety se totiž sešli astronomové a vykládalo se o tom, jak se změnila česká astronomie v průběhu 20. století. A my se rozhodli, že to zopakujeme a budeme se bavit o tom, co se stalo za těch 25 let od posledního srazu.“

Světelný smog

A co nás čeká podle Jiřího Duška na obloze v létě? „V srpnu bude tradiční hezká podívaná na padající perseidy. Také nás čeká superúplněk, a to relativně blízko Země, a po celé léto budou hezky vidět Mars, Jupiter i Saturn.“

Alex Mynářová a Jiří Dušek

Jako velký problém při pozorování oblohy ale vnímá světelné znečistění. „Žijeme pod oblohou, která je ušpiněná světlem. Bohužel už vyrostla generace lidí, kteří nezažili pohled na skutečnou oblohu, nikde v Evropě vlastně není přirozená tma. Já taková místa rád vyhledávám. Nejbližší jsou třeba vrcholky Kanárských ostrovů.“

„Před měsícem jsem byl v severním Chile a tam je dokonalá tma. Vidíte věci, o kterých si čtete jen v knížkách. Vrhal jsem stín od Mléčné dráhy, u nás vrháte stín maximálně díky lampám,“ směje se.

Jak souvisí kapela Pink Floyd s planetáriem? Co se ve skutečnosti v planetáriu promítá? Proč vídáme v srpnu perseidy? Poslechněte si v záznamu pořadu Alex a host.

Spustit audio