Baťův mrakodrap už tehdy měl výtahovou prosklenou kancelář nebo automatické otevírání dveří
Symbolem Zlína jsou nízké domky z červených cihel, takže kde se mezi nimi vzal mrakodrap?
Odpověď je jednoduchá: jak Tomáš, tak Jan Antonín Baťa byli uchváceni stavbami v Americe, a když architekt Vladimír Karfík navrhl Janu Antonínovi tuto odvážnou stavbu jako nové sídlo firmy Baťa, nadšeně souhlasil.
Zlínský mrakodrap vyrostl v letech 1936 až 1938. Se svými 77 metry byl tehdy druhou nejvyšší moderní stavbou v Evropě, měl 17 pater a naprostou raritu: prosklenou výtahovou kancelář ředitele o rozměrech 5 × 5 metrů.
Čtěte také
Už tehdy budova měla klimatizaci, automatické otevírání dveří, telefon a umyvadlo s teplou i studenou vodou a odpadem. Výtah s prosklenou kanceláří se pohyboval rychlostí 0,75 m/sec. Paradoxem je, že Jan Antonín Baťa touto výtahovou kanceláří nikdy nejel.
V listopadu 1944 byl Zlín bombardován, ale Baťův mrakodrap zázračně přežil. Po skončení 2. světové války byly Baťovy závody znárodněny a přejmenovány na Svit, ale budova dál sloužila vedení podniku. Dnes v proslulé Jedenadvacítce sídlí hejtman a úřad Zlínského kraje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
