Bez celeru a s uzeninou? Nebo raději s majonézou a hráškem? Domácí štěstí se dnes bude věnovat vánočnímu bramborovému salátu
Bramborový salát patří neodmyslitelně na štědrovečerní tabuli a každá rodina má svůj tradiční recept. Nahlédla jsem do kuchařky Magdaleny Dobromily Rettigové z roku 1826 a možná vás překvapí, že jej připravovala ze zbytků.
Uzený jazyk, šunka, kapouni, studená telecí pečeně a třeba i koroptev. Nakrájené zbytky doporučovala smíchat s majonézou a přidat teplé brambory a cibuli. Kde vzala Magdalena Dobromila inspiraci k tomuto receptu, není úplně jasné.
Jedna teorie říká, že od belgického kuchaře, který takový salát připravoval ruské šlechtě. Druhá teorie zase ukazuje na počátek bramborového salátu do Vídně. Jisté je jenom to, že se až na přelomu 19. a 20. století začal servírovat jako příloha k hlavnímu jídlu.
A kdy se dostal na štědrovečerní tabuli? Bylo to v 60. letech minulého století. Receptura se ustálila na vařené brambory, kořenovou zeleninu, vejce, cibuli a majonézu. V bohatších rodinách ještě přidávali uzeninu. A velmi podobný jej připravujeme i dnes. Tak ať se i letos podaří. Vaše Iva Hüttnerová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
