Bílá Voda na Jesenicku byla svého času centrem vzdělanosti celého Slezska

Až do počátku 18. století byla Bílá Voda jednou z mnoha obyčejných vesnic českého Slezska. Založena byla až v 16. století, ovšem na místě starší osady Wyssoka, která zanikla a byla později znovu obnovena. Do třicetileté války měla obec i vlastní faru a kostel.

Zajímavé je, že v té době je uváděna Bílá Voda mezi poutními místy vyhlášenými po celém Slezsku. Lidé tam chodívali uctívat sošku Panny Marie. S příchodem luterské konfese v rámci reformace však úcta k sošce upadala a nakonec se z kostela a fary stalo sídlo protestantského kněze. Základ nynějšího farního kostela sv. Anny byl postaven roku 1604, fara však už v obci po třicetileté válce znovu obnovena nebyla.

Logo|foto:Český rozhlas

Piaristy povolal do Bílé Vody olomoucký biskup

Třicetiletá válka byla pro obec pod horami vůbec osudnou. Na jejím konci je o Bílé Vodě psáno jako o zaniklé obci. V roce 1687 se ale dostala do rukou Františka Karla, říšského hraběte z Lichtenštejn-Kastelkornu. Po něm majetek zdědil v roce 1709 jeho syn Jakub Arnošt, olomoucký kanovník, biskup sekavský a olomoucký a arcibiskup salcburský. Tento významný církevní hodnostář se rozhodl po vzoru svého strýce, který založil v Kroměříži piaristický klášter, povolat tento řád i do Bílé Vody.

Rozhodnutí padlo již v roce 1714 a Jakub Arnošt hrabě z Lichtenštejn-Kastelkornu složil velké prostředky do nadací, z nichž byly financovány stavby piaristického areálu i jejich pozdější provoz. Jako první se stavěla kolej, tedy samotný klášter piaristů. Stavba byla zahájena již v roce 1724 a už na podzim téhož roku sem přišli první řeholníci. Zachovala se dokonce zpráva, že klášterní jídelna ještě nebyla hotova a mniši zde obědvali pod širým nebem. Stavba byla dokončena v roce 1733.

Kostel přestavěli piaristé, jeho počátky sahají až do začátku 17. století|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Hned na to byla budována část určená pro gymnázium a obecnou školu. Hlavním účelem příchodu piaristů bylo totiž právě zřízení škol – trivia a gymnázia. V roce 1727 zahájili vyučování a rokem 1751 se zde otevírá i filosofické studium přístupné i světským žákům.

Piaristé převzali i správu bývalého poutního kostela Navštívení Panny Marie. Ten jim byl svěřen do duchovní správy a ne nadarmo u něj postavili celý svůj klášterní areál. V roce 1727 u něj byla z popudu otců piaristů obnovena farnost. Po několika odkladech začala roku 1755 i přestavba kostela, která se protáhla do roku 1777. To byla také poslední stavební práce, kterou řeholníci realizovali.

Konec kláštera přinesla prohraná prusko-rakouská válka

Po smrti zakladatele piaristického kláštera hraběte Jakuba Arnošta se rozvoj celého areálu značně zpomalil. Nejhorší ranou byla pro Bílou Vodu i klášter prohraná prusko-rakouská válka v roce 1742. Bílá Voda se ocitla na hranici, odtržena od svých někdejších studentů i podporovatelů, kteří skončili v Prusku.

Stálé střety mezi Rakušany a Prusy na hranicích, které vedly přímo za klášterní zahradou, mnoho klidu na práci také nepřidaly. Žáků bylo stále méně a méně. Po státním bankrotu Rakouska byly navíc znehodnoceny vklady a nadace, které ústav financovaly, a tak bylo v roce 1829 zrušeno gymnázium. V roce 1872 přebírá i hlavní školu stát a v rukou Piaristů zde tak zůstává pouze farnost. Tu spravují až do roku 1938, kdy umírá poslední řeholník P. Adolf Pospíšil. A tím se působení tohoto řádu na výspě českého Slezska uzavírá.

Zakladatele kláštera Jakuba Arnošta z Lichtenštejn-Kastelkornu připomíní i nápis v portále semináře|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Přesto zde řád zanechal velký odkaz. Viditelnou částí je bezesporu překrásný barokní areál, jehož velikost a dominance vynikne zejména při pohledu zpoza dnešní polské hranice. Méně známou stopou je pak velké množství vzdělanců, kteří prošli zdejším ústavem v době jeho slávy a pozvedli tak prestiž tohoto regionu v rámci celé Evropy.