Bývalé Sovovy mlýny zachránila mecenáška. Na pražském nábřeží založila Museum Kampa

V místech, kde si dnes můžete prohlížet středoevropské moderní umění, v Museu Kampa, stával možná první pražský mlýn. Stopy bádání vedou až do 10. století, nejspíš vznikl díky klášteru benediktinek u svatého Jiří. Nejstarší písemná zmínka o mlýnu pochází z konce 14. století. O století později přešel do rukou měšťana Václava Sovy z Liboslavě. Jeho jméno nese budova dodnes.

Za Václava Sovy tady postupně vyrostla brusírna, pila, vápenice, krupník, soukenická a jirchářská valcha, byl zde hospodářsky dvůr i ovocná a zelinářská zahrada. V průběhu staletí ve mlýně řádila nejen voda z nedaleké Vltavy, ale také oheň. A tak se kvůli povodním a požárům několikrát přestavovalo. V 16. století zde vyrostl kamenný mlýn, jehož základy jsou dodnes zachované.

Za třicetileté války stavba sloužila Švédům jako dělostřelecká bašta. Výrazné změny v historické podobě Sovových mlýnů jsou spojené se jménem Františka Odkolka. Mlýny získal po roce 1850 a zahájil velkolepou přestavbu. Mlýn přebudoval na parní, postavil dvoupatrovou budovu, kterou prodloužil až do linie ulice, strojovnu i vysoký komín. Přibylo mimo jiné i luxusní severní rezidenční křídlo (dnes expozice Františka Kupky), fasáda získala romantický háv. Na přestavbách se podíleli významní architekti Josef Schulz a Josef Zítek.

Po posledním velkém požáru v roce 1896 přešla vyhořelá stavba do majetku pražské obce, která komplex přeměnila na truhlářské dílny. Po druhé světové válce šlo o sídlo ČSAV, byl tu Ústav pro českou a světovou literaturu, Kabinet a knihovna Zdeňka Nejedlého a Kabinet pro studium českého divadla. Část budovy využívala Umělecká řemesla, obec prostory využívala jako truhlářské a klempířské dílny. V 90. letech 20. století byla ČSAV vystěhovaná a budova osiřela.

Tři děti výtvarníka Davida Černého jsou nejfotografovanějšími plastikami v okolí Musea Kampa|foto: Jolana Nováková

Sovovy mlýny zachránila Meda Mládková

V dezolátním stavu opuštěná budova padla po revoluci do oka mecenášce umění Medě Mládkové. „Paní Meda Mládková celý svůj život zasvětila podpoře československého umění a podpoře díla malíře Františka Kupky,“ doplňuje Jiří Pospíšil, předseda správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových. Meda Mládková se rozhodla přenést svou obrovskou sbírku z Ameriky k nám a vystavit ji zde.

Rekonstrukce Sovových mlýnů proběhla v letech 2000 až 2001. Autorkou přestavby byla vídeňská architektka Helena Bukovanská. Na projektu spolupracoval výtvarný tým Václava Ciglera (do podoby muzea přispěl návrhem skleněné lávky a potůčku rozdělujícího stavbu) a tým Mariana Karla (skleněný hranol). Vizuálním symbolem Musea Kampa je dřevěná židle Magdaleny Jetelové, kterou povodeň v roce 2002 odnesla až daleko za Prahu. Dnes už je zase zpátky v muzeu.

V Museu Kampa si můžete prohlédnout expozici Středoevropského moderního umění, sbírku průkopníka abstraktního umění Františka Kupky a význačného sochaře Otto Gutfreunda. Na výstavách, které se obměňují několikrát do roka, se představuje československé umění druhé poloviny 20. století.

V létě 2017 tady otevřou výstavu, která jistě přiláká především ženy. Půjde o výstavu slavného amerického módního návrháře a tvůrce legendárních bot Manolo Blahnika, jehož otec byl českým emigrantem. K vidění budou nejen boty - malé výtvarné skvosty, které znají příznivci seriálu Sex ve městě. Obuv doplní například i umělecká díla, která Blahnika inspirovala.

Jedna z vystavených plastik|foto: Jolana Nováková

A ještě jedna zajímavost - se svým dvojčetem, bratrem Jáchymem, se v Sovových mlýnech narodil hudební skladatel období pozdního baroka a klasicismu Josef Mysliveček. Jeho otec, Matěj Mysliveček, byl totiž bohatým pražským měšťanem a mlynářem.