David Venclík: Myslím, že historie je stále živá a otevřená neskutečnému množství objevů
David Venclík je historik, učitel dějepisu a jeho nadšený popularizátor. Nedávno vyšla kniha nazvaná Strážce historické paměti, která vypráví o proměnách vnímání Karlštejna v 19. a na počátku 20. století. David Venclík je jejím autorem. Pochází z Nučic a organizuje procházky po zajímavých místech Berounska, třeba na Mořinu, nebo k bývalým lomům Velká a Malá Amerika, a na další místa.
Lásku k historii v Davidovi probudil dědeček, který s ním objížděl památky a vyprávěl mu pověsti a příběhy o nich. Dalším důležitým člověkem, který se „podepsal“ na jeho profesním směřování, byl učitel dějepisu na druhém stupni, Jiří Janovský, se kterým se dodnes přátelí. Jeho nadšení a interaktivní pestrá výuka byla nakažlivá. A do třetice profesor Vít Vlnas, učitel na vysoké škole. „Nadchnul mě pro druhé životy historických událostí a osobností. Ukázal mi, že to nejzajímavější stojí na pomezí věd. Na pomezí historie a dějin umění, na pomezí historie a sociologie. Že důležité je být tak trochu na švu těch pohledů, těch perspektiv, těch věd. A umět ten šev využít jako něco, co člověku přinese nový pohled.“
David Venclík podepisuje svou knihu a vypráví: Co se Karlštejna týče, existuje jeden zajímavý omyl, který se často opakuje a dodnes je velmi živý. A to, že na Karlštejně byla v době Karla IV. uchována Svatováclavská koruna. A že Karlštejn byl postaven právě jako kamenná schrána, která měla tuto korunu chránit. Není to tak. Karlštejn byl v době Karla IV. místem ochrany říšských klenotů.
Tento omyl se upevnil až v 19. století, kdy chtěla česká vlastenecká reprezentace od císaře Františka Josefa I., aby přijal právě Svatováclavskou korunu, a tím vlastně potvrdil zemská práva. A ve stejné době chtěli také prosadit projekt ambiciózní přestavby, regotizace Karlštejna. Karlštejn a ten projekt prezentovali právě jako projekt záchrany místa, kde kdysi byla ukrývána Otcem vlasti Svatováclavská koruna. Dodnes, když se podíváme třeba na pohlednice, které vycházejí, společně s hradem je na nich znázorněna Svatováclavská, nikoli říšská koruna. I v propagačních materiálech jsme tedy dětmi spíše toho 19. století, než historické skutečnosti.
Víte, kdo nebo co dalo jméno lomům Amerika? Poslechněte si v reportáži.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
