Fyziologicky prospěšné hladovění
29. březen 2012
V dalším dílu Hubněte zdravě jsme se zaměřili na fenomén fyziologicky prospěšného hladovění. Dozvěděli jste se, že tato metoda hladovění-půstu dokáže být také pěkně nebezpečná.
Je určena jen zdravým lidem. Když už se pro něj rozhodnete, měli byste se na něj důkladně připravit - psychicky i potravou.
Patrik ROZEHNAL, moderátor--------------------
Český rozhlas Region dává prostor teď v této chvíli doktorce Kateřině Cajthamlové. Máme přeci čtvrtek, a tak je tu seriál Hubněte zdravě. Dobrý den, paní doktorko.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobré odpoledne, Patriku. Na dnešek jsem se velmi těšila, protože se pořad jmenuje Hubněte zdravě a hladovky se tedy hubnutí vůbec netýkají.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ale my jsme si vytkli téma fyziologicky prospěšné hladovění, to je jakýsi termín, který se objevuje mezi lidmi. A už to slovo prospěšné vytváří dojem, že to bude něco vhodného.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, je, pokud se to dělá správným způsobem, tak ano, ale znovu zdůrazňuji, není to způsob redukce tuku. To v žádném případě.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A k čemu to je dobré, když je to prospěšné.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Za prvé bych řekla rozdíl. Lačnění je, pokud nejíme 24 hodin, hladovění je, pokud nejíme déle než 24 hodin. Pravá hladovka je stav, kdy vlastně jenom pijeme vodu. To znamená, že jsme na tom ještě hůř, než na tom byli v hladomorně, protože tam aspoň na ten začátek dostali chléb. Takže pravá hladovka je, že člověk přijímá pouze vodu. Při hladovění si organismus tedy bere zásoby, které má v těle, ale bohužel první si bere svalový glykogen, to znamená škrob, který je pro zásobu svalové činnosti. Potom si bere zásoby ze svalů a z orgánů. A teprve na závěr si bere zásoby z tuku. Ten rozdíl zásadní je, co při té hladovce děláme. To znamená, pokud děláme mírnou svalovou činnost a dechová cvičení, tak přijdeme o menší množství svalové hmoty během té hladovky. A vlastně víc je podpořen ten určitý ozdravný a trénující model.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže pak můžeme přijít i o ten tuk?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
No, pokud děláme mírné vytrvalostní cvičení, tak většinou přijdeme trochu o tuk, ale my ho zase potom doplníme. Takže v podstatě vždycky je důležité, co uděláme po té hladovce. Další věc je, že my se na to hladovění musíme připravit, a to psychicky i fyzicky. A je dobré, abychom z plného obžerství například liprtových chlebíčků se nepustili náhle do hladovky. To je opravdová hloupost.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ale to bývá často. Teď nemyslím ti hladovění, ale když se lidé rozhodnou, že tady budou hubnout, tak dneska si dám ještě tohle, protože od zejtřka hubnu.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano. A nasadí hladovku. To je ta největší hloupost. Čili na hladovku se musíme připravit. Měli bychom si na ní vybrat dobré období roku i vlastního zdravotního stavu. Měli bychom být vyšetřeni, že jsme úplně zdraví, zejména že nemáme cukrovku. To tady chci velmi zdůraznit, protože pokud má někdo cukrovku a nedej pánbůh bere inzulín nebo perorální antidiabetika a rozhodl by se pro hladovku, tak si může strašně ublížit. To znamená, že na hladovku může člověk pouze zdravý, který je vlastně odolný, otužilý, trénovaný, má dostatek svalové hmoty a rozhodně není obézní.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
S doktorkou Kateřinou Cajthamlovou si povídáme v seriálu Hubněte zdravě na Regionu o prospěšném hladovění. Tady padla i poznámka o liprtových chlebíčcích. Dávám samozřejmě těm, kteří nás poslouchají právě teď, tu informaci, že je to 120 let, co byla otevřena Liprtova prodejna s lahůdkami, vyhlášenými, proto tady padla tahle poznámka. Ale k tomu hladovění, k čemu tedy je vlastně taková hladovka dobrá třeba.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak pokud se jedná o tento lidový způsob tedy snahy o zlepšení obranyschopnosti organismu a vlastně posílení schopnosti sebeovládání a dělá se po dobu jeden až tři dny, prosím, to bych chtěla velmi zdůraznit, protože hladovky delší než tři dny mohou opravdu velmi poškodit zdravotní stav.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To ani nemá smysl.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak má, protože to trošku může zpomalit trávení, protože pokud pijete pouhou vodu, tak vlastně tu energii, kterou ušetříte, což je zhruba 10% energie přišlé stravou, tak tu ušetříte. Protože jenom pijete. Tak vlastně můžete použít na určitou odplavování ve vodě rozpustných toxinů z organismu. Ovšem samozřejmě během té doby hladovky nesmíte přivádět další toxiny, čili jako splést si hladovku s tím, že se opíjím, anebo piju samou kávu, anebo kouřím a já nevím, co k tomu dělám, tak to není hladovka, to není správné.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To odplavení stačí jen tři dny, protože třeba v těch návodech, které se objevují mezi lidmi u toho termínu fyziologicky prospěšné hladovění se mluví o tom, že se jenom šest týdnů pije voda.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak vedlejší účinky dlouhodobého hladovky jsou poměrně ničivé. Protože dochází ke ztrátě svalové hmoty. Teprve potom ke ztrátě tuku. Ten člověk je unavený, slabý, má poruchy spánku. Často, pokud opravdu pije pouze vodu, tak může mít sníženou schopnost se soustředit, je apatický. Čili v tomto stavu není dobré chodit do práce, není dobré ani přecházet ulici. Pokud to dělá dlouhodobě, tak může si zvýšit svoji emoční labilitu, můžou se vynořit různé změny osobnosti, úzkosti, psychiatrické diagnózy se mohou dát na pohyb. Má změny průjmy, zácpy. Může mít anemii, čili chudokrevnost. Může dojít až k srdečnímu selhání. Rozhodně může dojít ke snížení tvorby pohlavních hormonů. Takže rozhodně dlouhodobě hladovky nedoporučuju. Nejsme civilizace, která je na ně trénovaná a zvyklá. A naše úroveň pohybu je velmi nízká. To znamená, my tím, že vlastně sedíme pořád, tak vlastně nemůžeme si dovolit ztratit tolik svalové hmoty tím, že budeme vlastně jenom pít.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A krom toho, že tedy se z toho našeho těla dostanou některé toxické látky během těch tří dnů, je tam i něco prospěšného dalšího u toho hladovění?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Člověk, který pravidelně, řekněme, třikrát do roka si dá jeden až tři dny takové té léčebné hladovky, tak si zvyšuje svou obranyschopnost. Je to stejné, jako když se sprchujete studenou vodou. Prostě to tělo dostane určitý šok, na který se musí nějakým způsobem adaptovat. Ale takto se můžeme chovat k tělu opravdu zdravému a trénovanému. Naši předkové byli zvyklí mít různé půsty, byli zvyklí vlastně na daleko tvrdší způsob života. Čili ten rozdíl mezi normálním životním stylem a hladovkou u nich nebyl tak strašně veliký, jako je u nás.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Pravidla takového šoku, který může přijít třeba i potom, tak to probereme po písničce, která nás teď na Regionu čeká.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Spěchala Hana Zagorová. My spěcháme k další části našeho povídání o fyziologicky prospěšném hladovění. Tenhle termín tedy jsme našli i v diskusi na Internetu. Koluje i mezi posluchači. A jestli je to prospěšné nebo ne, tak to probíráme dnes s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Najdeme tedy okamžik nebo něco, kdy by opravdu bylo naprosto nezbytné hladovění si dopřát.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Každý z nás zná ty strašné chvíle, kdy má průjem nebo takzvanou gastroenteritidu, to znamená zánět trávícího traktu, kdy opravdu teda ať už z infekčních nebo nějakých funkčních příčin nebo tím, že předávkoval třeba umělá sladidla nebo fruktózu, protože to jsou osmoticky aktivní látky, které průjem vyvolávají, tak ty psychogenní příčiny jsem už říkala, tak prostě z nějaké příčiny začne mít průjem, tak tady je strašně důležité, aby vlastně začal hlavně pít tekutiny. Musí doplňovat ionty, to bych chtěla upozornit, protože na to lidé zapomínají.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A ty se doplňují jak, to jsou ty iontové nápoje?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Minerálky. Musí doplnit sodík, chlór, draslík, někdy je dobré doplňovat bikarbonát, což se v podstatě děje, to je soda zažívací tehdy, když opravdu je nám špatně od žaludku, jde to horem, dolem. Je dobré pít čaj, mírně oslazený. Vyhýbat se džusům a mléku, ale jinak v podstatě i polévky, pozor na ně, ale jinak tohle to je v podstatě léčebná hladovka, ke které se intuitivně vlastně uchýlí každý, kdo touhle tou věcí začne trpět. Tady chci jenom upozornit zase, jedna až tři dny. A pokud trpíme průjmem už druhý den, měli bychom zajít k lékaři, protože je strašně důležité, jestli se nejedná o průjem infekční. O tohle to jde vždycky, pokud máme teplotu. Takže tady jsem jenom chtěla udělat takovou vsuvku, že vlastně v tuto chvíli je ta léčebná hladovka opravdu pravá léčebná.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A když se pro tu hladovku rozhodneme, sami tedy ji dodržujeme, máme ty tři dny, končí, co nastává potom. Uděláme tělu také nějaký šok?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já vás ještě vrátím, Patriku, kousek zpátky. Takže než se do ní pustíme, tak bychom měli po dobu týdne vyloučit kávu, alkohol a výrazně omezit konzumaci masa.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže ne ze dne na den se rozhodnout.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Rozhodně ne ze dne na den. Pak bychom měli postupně snižovat tuky ve stravě nebo je v podstatě vyloučit a přecházet na stravu, která bude spíš kašovitá, abychom ten trávící trakt vlastně už začali odlehčovat.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Po tom týdnu ještě další období toto, takže jedeme třeba už druhý týden takhle?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Už třeba jedeme druhý týden, už máme nízkotučnou, v podstatě vegetariánskou stravu, ještě jsme nezačali s hladovkou. Udržujeme vytrvalostní pohyb, správně dýcháme. Čili jak vidíte, tak je to spíš program na dovolenou, než tedy, že bychom to mohli dělat v běžných podmínkách.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Já mám tak pocit, že to spěje k tomu, že pokud si máme dopřát třikrát až čtyřikrát za rok takovou kůru, takhle dva, tři týdny předtím, pak tři dny, pak nějaké zase přechodové období, pak se odměníme jedním týdnem normální běžnou stravou a jedeme do další hladovky.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak, Patriku, ten problém totiž je, že všechny tyhle ty věci, které se dříve dělaly v době takzvaného půstu, opravdu zabraly zhruba 40 dní. Čili tam byla velmi dlouhá příprava. Ti lidé se na to připravovali tím i, že chodili na různé poutě, chodili vlastně povídat si, navštěvovali nemocné, přemýšleli o posledních věcech člověka. Čili i ta mysl se zklidňovala. To my dneska už vůbec neděláme. A pokud tedy tu hladovku dokončíme, tak bychom zase měli přes tu tekutou a kašovitou stravu pomaličku přecházet na stravu normální a v podstatě minimálně tři dny po té hladovce bychom měli vyloučit tuky, být opatrní na potraviny s převahou lepku, být opatrní na třeba oříšky, smetanové jogurty a takové věci. Každopádně, pokud si nechceme zničit efekt této léčebné hladovky, tak bychom si nadále měli vystříhat potravin, které v podstatě ten organismus zase zanáší různými toxiny. Takže je to, jak o tom mluvíme pořád, hladovka je pouze jakýsi takový tréninkový nadstandard pro zdravé, hubené, silné, svalnaté lidi, kteří prostě chtějí svůj organismus odvést na tři dny do jakéhosi buď campu, kde teda on se posílí a potom s veselou a s energií jdou do dalšího života.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže ne pro ty obézní, kteří se rozhodnou za tři dny takto nějak drasticky zhubnout, to nejde. Prostě ne.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Jenom by odvodnili a ztratili by svalový škrob a možná nepracující svalové skupiny. Takže rozhodně pro ty ne.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Vrtí hlavou doktorka Kateřina Cajthamlová. Určitě i se mnou těší na další vydání Hubněte zdravě. To budeme mít Velikonoce a Zelený čtvrtek, takže my budeme hubnout zeleně.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Výborně, těším se moc a vám všem pěkný den.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
