Historické brány ve Vysokém Mýtě zdobí největší čtvercové náměstí na Pardubicku

Až do roku 1816 v ní bydlel hlásný pro Pražské předměstí. Novogotická rekonstrukce v letech 1882 až 1883 byla provedena podle plánů architekta Františka Schmoranze. V horní části rekonstruované stavby sídlilo poté první vysokomýtské muzeum. Z Pražské věže je úžasný výhled na historické centrum města i do širokého okolí.

Litomyšlská brána, která je fotografy nejčastěji zachycovaným symbolem města, má podobně jako brána Pražská dvě věže. Ty jsou však na rozdíl od Pražské brány výsledkem úsilí vysokomýtských obrozenců, zejména A. V. Šembery, o zachování těchto částí opevnění.

Choceňská věž|foto: Vysoké Mýto

Na počátku 19. století po četných požárech nezbylo z obou věží mnoho, a tak byly novogoticky dostavěny. Na počátku 20. století bránu na objednávku města vyzdobil Mikoláš Aleš: na předměstské straně brány vytvořil fresku sv. Jiří bojujícího s drakem, heraldický symbol Vysokého Mýta.

Choceňská věž si svůj původní kamenný korpus ze 13. století zachovala až do dnešní doby, jen původní užší báň byla v barokní době nahrazena typickou širokou bání. Vyhořela v letech 1569, 1700 a 1844. Roku 1614 zde byla zvonice, vězení a do roku 1700 tu měl byt i hlásný.

Původně, ještě v první polovině 19. století, u ní stávala brána, tzv. Choceňská, a ještě jedna, nižší věž, podobně, jak se to zachovalo dodnes u Pražské brány. Menší boční věž i s bránou byly však roku 1844 zbourány, zůstala pouze Karaska.