Hlavně nekýchnout! V Bubovicích uspořádali první veřejné draní peří

Husí peří
Husí peří

Draní peří, husí brka, pápěrky a pápěří už známe jenom z pohádek. Dámy z Bubovic na Příbramsku si ale na domácí výrobu peřin a mašlovaček stále dobře pamatují. Aby tato činnost zvaná též dračky nebo škubačky nezanikla, uspořádaly v místním hostinci první veřejné draní peří.

Nad hromadou husího peří je prý důležité pohybovat se pomalu a hlavně nekýchnout. „Pamatuji si to dobře, protože se sešly babičky, které měly husy. No a domluvily se na tom, že si budou pomáhat,“ vzpomíná Marie Zajíčková na dobu svého dětství. „Chodily vždycky po staveních a dobrý na tom bylo, že se toho hodně dozvěděly, protože tam se probralo všechno. Jaký kdo měl šaty, kdo se kdy a kde bude vdávat nebo ženit. A co se bude vařit dobrýho.“

„Všichni se posadili kolem stolu, tam bylo to peří a dralo se. Na stole bývala mísa. Takhle si to babičky nahrnuly před sebe a sedraný peří se dávalo pod mísu,“ vzpomíná Zdena Štefanová, která na draní peří v Bubovicích dorazila i v dobovém oblečení. Důležitou součástí byl šátek na hlavě a velká zástěra.

Veřejného draní peří v Bubovicích na Příbramsku se zúčastnilo 22 žen a 1 muž. Husí peří dodaly místní chovatelky

Jana Sandrová ukazuje, jak se husí peří kdysi dralo: „Pírko se vezme za špičku mezi palec a ukazováček a sedře se nejdřív po jedné straně a potom po druhé.“ Poletující pápěří není nic pro alergiky. Práce vyžadovala hodně trpělivosti. Na polštář bylo potřeba sedrat 2 kilogramy husího peří, na peřinu dokonce 4 kilogramy. Výbava se drala po večerech třeba dva roky.

Akci nazvanou „Aby zvyky nezanikly“ pomáhala zorganizovat nezávislá místostarostka Marie Chramostová. „Trošku jsem z toho měla obavy a trošku obavy byly i z toho, co tomu řekne náš pan hostinský. Když jsme mu řekly, že budeme v hostinci drát peří, tak z toho velkou radost neměl.“

První veřejné draní peří se nakonec vydařilo a v hostinci v Bubovicích sešlo 22 lidí. Staré zvyky si chtějí připomínat i nadále. Plánují proto další setkání zaměřená třeba na háčkování a pletení.

Při draní peří se tvrdý osten brku zbavoval jemnějších praporků. Obě části se dále využívaly. Bez mašlovačky se dříve žádná hospodyňka neobešla