Jak si umět sestavit správný jídelníček
24. listopad 2011
V dalším dílu Hubněte zdravě jsme se zaměřili na správně vypadající jídelníček. Dbali jsme na to, aby byl zdravý a srovnali jsme ho s tím, který si běžně "dávají" jiní. Také jsme si řekli, co je v nich špatně.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Je tu čtvrtek, je po čtrnácté hodině, je po zprávách, je po první písničce, kdo je tady?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Doktorka Kateřina Cajthamlová a Patrik Rozehnal.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A tedy seriál Hubněte zdravě. Dnes vám chceme trochu naznačit, jak může vypadat takový jídelníček, se kterým chodí třeba pacienti k paní doktorce a jak by správně takový jídelníček, chceme-li žít zdravě, měl vypadat. Čím začneme? Tím jídelníčkem třeba?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Báječně, já bych začala tím, co běžně nosí lidé, kteří chodí. Tak za prvé jsou to docela často lidé nesportující. Tady opakovaně zmiňujeme, že správný jídelníček musí být sestaven podle pohlaví, věku, výšky, váhy, aktivit, psychického zatížení, genetického rizika, aktuálního laboratorního stavu a případných dalších věcí, to znamená například poměru aktivní hmoty a tuku. Takže lidé, kteří chodí k nám, tak se chtějí zbavit svého nadbytečného živočišného tuku a tudíž kupodivu nejčastěji jedí takzvanou kulturistickou stravu. Což je strava zbavená příloh, neboli polysacharidů. Takový typický jídelníček, zrovna dneska jsem viděla, vypadá tak, že ráno dotyčná většinou, pánové to mají málokdy, si dá kávu s mlékem, kterou si nesladí. Samozřejmě. To znamená v jedenáct začne mít chuť na sladké, takže to řeší nějakou sušenkou, kterou někde pokradmu sní. Strašně se diví, když zjistí, kolik tam je tuku. Potom pokračuje, protože nemá čas na oběd, tak si nechá přinést například pizzu, to je velmi často, ideálně salámovou, že jo, protože už šílí hlady. A nebo, když je to ta, co zrovna začala dietu, tak si dá jogurt se zeleninou, když má trošku mozku v hlavě, tak si dá aspoň nějaký salát, doufejme, že tam je nějaké maso, a dá si k tomu například kousek nějaké bagetky, ale tu většinou nechá stranou, protože tu přílohu potřebuje dát pryč, že jo. A potom přijde domů, pološílená hlady, že, tak teda musí naposledy jíst v těch pět, tak si dá nějakou müsli tyčinku, ale ono to tak opravdu je. A počká, až přijde domů manžel, protože pro manžela musí vařit, tak uvaří nějakou tu vomáčku, udělá nějaký vepřový překvapení, většinou nějakou krkovici. K tomu třeba, tu opeče, když je na tom ještě hůř, tak osmaží řízek, k tomu dá, já nevím, co bych řekla, nějakou sladkou tečku, třeba nějakou zmrzlinu. A myslí si, že si to s manželem nedá. Jenomže jak tuhle tu stravu vidí, manžel řekne, tak si, Máňo, dej taky, tak si dá. Dá si ovšem jenom půl porce, protože ona prostě drží tu dietu. A pak si sednou k té televizi, a tam většinou proběhne těch sto gramů různých oříšků. Takže už z tohohle toho vlastně, co slyšíte, je jasné, že struktura takovéhoto stravování obsahuje obrovské množství tuků všeho druhu, docela hodně živočišných, zvlášť pokud dámy si dávají smetanu do kávy, občas si dají ten tučný jogurt. A samozřejmě to vyloučení příloh v této zmatečné vlastně struktuře, kdy hlavní část jídla je konzumována večer, kdy už nejsou žádné aktivity, to už je zcela nevýznamné.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jak by takový jídelníček tedy správně měl vypadat, to probereme na Regionu už za malou chvíli.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tučnou stravu jsme si tady předvedli v tom denním složení od snídaně až po večeři. Až po to mlsání u televize. S doktorkou Kateřinou Cajthamlovou v seriálu Hubněte zdravě. Když takový pacient, pacientka tedy přijde, sdělí tenhle jídelníček. Prodiskutujete s ní, jak by to mělo vypadat dobře?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak za prvé se zeptám, jestli se chce zbavit svého živočišného tuku nebo ne. První se většinou totiž zasekneme na mazání. To byste nevěřil, Patrikuk, jak ti lidé využívají těch ledniček úplně na sto procent a jak mažou a mažou a mažou. Já, když například spočítám takové dámě, kolik tuku v tom tučném různém mazacím sýru nebo v těch různých, nebudu tady říkat názvy, no, prostě pomazánkách nebo i v těch různých zdravých, zase nebudu říkat názvy, margarínech, ona promaže každý den, a to je třeba jenom deset gramů, tak jí to hodí za ten rok klidně pět kilo tuku navíc. A tohle, když jí řeknu, jestli teda jako takhle bude mazat dál, že tedy opravdu pojede do pekla obezity, tak se diví. A říká:"A čím teda můžu mazat?" A strašně se diví, když já řeknu:"Tak heleďte se, můžete si například dělat tvarohové pomazánky, například si tam přidáte ryby, dáte si tam třeba nějakou cibuli nebo si tam dáte nějakou papriku a máte krásnou barevnou pomazánku a můžete mazat." Ne tedy do aleluja, ale jenom tolik, aby to vlastně bylo ne nepřiměřené. Protože i v té pomazánce, kde je tvaroh, je prostě živočišný tuk.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A kdy mažu?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
No, oni mažou pořád. Oni vlastně jedí docela, já bych mazala pravděpodobně ráno k snídani. Podmazala bych si tedy nějakou pomazánku, na to bych si dala nějaký zdroj další bílkoviny, čili buď nějaký nízkotučný sýr nebo nějakou šunku od kosti. My tady skloňujeme a časujeme vysokomasou šunku. Vysokomasá znamená, že je 90 až 95% svaloviny. Tady si znovu musíme číst nějaké složení, protože když si dáme šunku, kde je 90% vepřové krkovice, tak nám to příliš nepomůže, protože to je padesát na padesát tuk a svalovina. Takže ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To byste koukala, jaký je to problém najít někdy takovou šunku.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já to chápu, ale už jenom, pokud máme například různé ty kladenské pečeně a podobné věci, tak z toho odstraníme ten viditelný tuk a máme zase toho přece jenom trošku svaloviny víc. Takže to je vlastně čím mazat a kdy. Další čím se může mazat, je hořčice, může se mazat třeba medem, domácí marmeládou, to jsou beztučné věci.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To jsou cukry.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Cukry ano, ale dámy se chtějí zbavit živočišného tuku. Tady se nebavíme, prosím, o diabeticích. U diabetické diety jsme se zastavovali jindy. Možná se ještě zastavíme. Tady se bavím o hubnoucím, to znamená, pokud má ráno chuť na sladké, tak prostě nebude mazat pod ten med nebo tu marmeládu už nic jiného. Takže to máme snídani. Potom je velmi překvapivé, jak málo ovoce a zeleniny takový hubnoucí baští. To je neuvěřitelné. Já vždycky řeknu:"Prosím vás, kde máte nějaké ovoce?" A oni řeknou:"Ale tam bylo." A pak zjistíme, že je to třeba jednou týdně nějaký banán. Takoví ti lepší, tam se objeví občas i jablko a takový naopak ti horší, kde je toho ovoce víc, tak ti jedí švestky, jedí hrušky ve velkém množství, rozinky baští, říkají tomu ovoce. Ovšem to je ovoce velmi sladké. Tam vždycky doporučuju, aby si na různých výživových serverech porovnali jednotlivé druhy ovoce. A uvědomili si, že já si můžu dát čtvrt kila ananasu za jeden banán. To je velký rozdíl. Nebo 400 gramů melounu. Takže to je prostě to, co pořád říkáme, že strava má být pestrá.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Svačina je ovoce, tedy třeba jedno jablko nebo jak?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Prosím pěkně, v každém jídle by měly být všechny tři živiny. Měly by tam být sacharidy, měly by tam být bílkoviny, měla by tam být vláknina, proto vlastně není dobré třeba pít jenom džus nebo dát si jenom nějakou marmeládu. A samozřejmě tam může být troška tuků, ale těch zdravých tuků. To znamená, buď, my tomu říká R-tuky, rostlinné nebo rybí. Takže tyhle ty tuky jsou v pořádku, ale tady jich nesmí být nadbytečné množství. Takže tohle to, to jsou svačiny. Svačina je vždycky pečivo, může to být ten vzpomínaný knacken brot. Čili ty různé křehké chleby. Nemusíme mazat, nevidím důvod. A máme na to nějaký zase sýr nebo šunku nebo pomazánku nebo prostě nějaký zdroj bílkoviny, třeba i ten nízkotučný jogurt a zase ovoce nebo zeleninu. Tady bych chtěla vyvrátit ten obecně oblíbený omyl, že je nutné dopoledne jíst ovoce a večer zeleninu. Zdůrazňuji, záleží na aktivitách. A člověk, který má například odpoledne mít nějakou poradu a potřebuje živit svůj mozek sacharidy, nebude nikam chodit a nebude dělat nic jiného než přemýšlet, tak si může dát sladší odpolední stravu. Zase neplatí pro diabetiky, bavíme se o hubnoucích. Ale počkat, až budu mít naprosto šílenou chuť na něco sladkého a řešit to pak čokoládou, to je nesmysl, protože v té čokoládě je energie z tuků převyšující energii ze sacharidů. Navíc ta čokoláda má nízký glykemický index, což pro neznalé znamená, že než se mi uspokojí moje chuť na sladké, musím jí sníst daleko víc, než třeba kdybych to uspokojovala kusem ovoce.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A jak bude vypadat oběd a další složky jídla přes den, to opět probereme kdy?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Po písničce.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
V našem povídání se dostáváme k času oběda. Tak, jak by měl vypadat takový správný oběd?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Za prvé by na něj mělo být dost času. Což už samo o sobě bývá obrovský problém, protože velká řada zaměstnavatelů nechává zaměstnancům půl hodiny na oběd, a to je doba nedostatečná. Na to, aby někdo měl kvalitní tříchodový oběd, který ideálně jako největší jídlo dne měl začínat polévkou, tak prostě nestačí půl hodiny. Takže polévka. Ve Francii ještě předkrm. Hlavní jídlo, které sestává z nějakého zdroje bílkovin, což může a nemusí být maso, mohou to být například rostlinné bílkoviny, může to být soja, můžou být luštěniny, které obsahují vyrovnaný podíl bílkovin a sacharidů a nějaká ta příloha. Čili to je nějaký zdroj polysacharidů. Přinejhorším aspoň chléb. Ideálně celozrnný, že. Už vás vidím, jak ho získáte v hospodě, kam jdete na svůj běžný oběd. A potom následuje zdroj vlákniny, což je buď zeleninový salát, vidíte, třetí část oběda. Nikoliv jediná část oběda. Takže zeleninový salát nebo sladká tečka v podobě nějakého ovoce. Tady vždycky ti obézní padnou do mdlob, když já řeknu s trochou karamelu nebo medu neuškodí. A můžete si po tom obědě dát kvalitní zrnkovou kávu.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
S cukrem.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Klidně. Abyste se probudili a abyste ten mozek, který je odkrvený po tom největším jídlu dne, zase přinutili odpoledne pracovat. A ti lidé úplně padají do mdlob a říkají, jako kafe, vždyť to všem zakazujete. Jenomže na to, aby to největší jídlo dne z nás neudělalo spáče minimálně na dvacet minut, je ta káva tedy dobrá. Když si nemůžeme dá šlofíka, můžeme si dát kávu.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Svačina přijde kdy?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Svačina, podívejte se, tam vždycky záleží na tom, jak ten člověk má rozvržený den. Například velká řada lidí chodí odpoledne sportovat po práci. Takže tam by ta svačina měla být asi tak tři čtvrtě hodiny před tou plánovanou sportovní aktivitou. A záleží zase, jaký sport budou dělat. Pokud je to nějaký silový sport, čili jdou do posilovny opravdu posilovat, tak ta svačina může obsahovat trošku větší i množství tuků. Ono se jim tedy po tom příliš mnoho dobře nesportuje, ale neuškodí to. A pokud ten člověk jde dělat nějakou aerobní zátěž, například běhá na páse nebo plave nebo jezdí na kole, tak tam stačí vlastně polysacharidy. Zase by tam měla být vláknina a nějaký zdroj bílkovin. Na tu sportovní aktivitu by si ten člověk měl přinést dostatek tekutin. Lidé velmi často pijí iontové nápoje. Tady chci zdůraznit, musí zároveň s vodou. Takže něco takového. A pokud ten člověk nehodlá dělat odpoledne nic jiného než jet jenom autem domů, tak mu ta svačina stačí menší, než byla ta dopolední.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A i podobného charakteru?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Může být podobného charakteru. Bývá menší. A potom přijede domů. Tam ho čeká druhé největší jídlo dne večeře, která se liší od oběda. A jak, to si povíme za chvilku.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
V našem přehledu jídel přes den se v seriálu Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou dostáváme k večeři. Tu tedy absolvujeme nejspíš doma, jak už jsme naznačili. Co bychom si k ní měli dát a jak velká by měla být v poměru třeba k obědu.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Takže večeře bývá bez polévky. Tady se bavíme o běžném vývaru nebo něčem takovém, co bývá součástí toho poledního jídla.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A v čem je ta polévka špatná? Nemůže to být třeba jenom polévka?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To už není velké jídlo, ta večeře. Tam je totiž zhruba proti obědu polovina přílohy. A totéž podobné množství bílkovin. Samozřejmě tam zase patří nějaký zdroj vlákniny, ať už ovoce nebo zelenina. A patří tam nějaký nápoj. Takže ta večeře je jídlo menší, může být i studená. A v některých rodinách je taková večeře, kterou jsme si právě popsali, nahrazena třeba nějakou velmi vydatnou polévkou. To si představuju třeba gulášovou polévku s chlebem, zdůrazňuji.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To lze tedy? Polívku si můžu dát, ale nemůžu už to jídlo klasické, ale když si dám, já nevím, hrachovku, gulášovku nebo něco takového můžu.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, třeba v létě večeřet polévku se zdá být velmi rozumné. Po celodenním dni, kdy jsme se potili, to dává smysl. Pravděpodobně teď na zimu může být i večeře studená, která bude o fous větší než snídaně a může být podobného typu. Čili zase nějaký kvalitní zdroj polysacharidů, obilovin, třeba chléb. Pokud většinou lidé si dávají buď dva kousky chleba nebo dva kousky knacken brotu. Tady chci zdůraznit, že u těch křehkých chlebů, tam se to množství počítá dvojnásobně. Čili jeden krajíček chleba rovná se zhruba dva ty tenké plátky knacken brotu. Takže aby toho bylo dost i k té večeři, takže zhruba je to buď snídaně trochu bohatší, anebo je to oběd bez polévky a s polovinou přílohy. Takže taková by měla být večeře. A teď samozřejmě ta obvyklá věta, že večeře se má dokonzumovat v pět hodin. Tak to platí jenom tehdy, pokud jdeme spát se slepicemi. V osm, nejpozději v devět hodin.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Kdo dnes chodí spát v osm, pokud nemá náhodou brzkou ranní nebo noční.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já jsem v Terry Pratchettovi četla velmi krásnou věc, která tam potom byla vysvětlená. Chodí večer spát s hrdličkami a vstává s kravami. A Pratchett to tam vysvětlil, to se týká vlastně ptáčků a domácích zvířat, to se netýká žen, moc se mi to líbilo. Takže v dnešní době lidé nemyslím, že chodí spát v devět nebo v osm hodin. Já sama ze své zkušenosti žádného takového neznám, už ani děti takhle nechodí spát. Ale chodí spát kolem jedenácté, dvanácté hodiny, čili zhruba by měli večeřet buď tedy tři až čtyři hodiny před tím, než půjdou spát, čili mohou večeřet klidně v sedm, v osm večer, což lidé padají do mdlob, ale je to tak. Anebo pokud jedli kolem té páté, šesté hodiny, tak si kolem osmé mohou dát ještě malou druhou večeři, což by tak byl jeden knacken brot třeba s nějakým plátkem sýra a zase nějaký kousek vlákniny. Měli by pít, už ne úplně tolik mnoho. Většinou se říká, že hodinu a půl předtím, než jdeme spát, bychom neměli pít. A v noci, pokud se probudíme, tak už bychom pít neměli. A do rána už bychom měli pít spíš jenom vodu.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Já myslím, že jsme to projeli dokonale. Udělali jsme pořádek jakoby ze spousty témat, která jsme tady prodělali v jiných dnech a jiných dílech. Tak já doufám, že to bude někomu k něčemu dobré.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych, Patriku, jenom velmi shrnula. Všichni chtějí jídelníčky, ale ten trik a kouzlo je ve výběru správných potravin a v tom, že si je nepokazíme nevhodnou kuchyňskou úpravou, jako je smažení a obalování.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Pěkný den, hezký poslech Regionu a příště se na vás těší Patrik Rozehnal...
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A doktorka Kateřina Cajthamlová, na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Je tu čtvrtek, je po čtrnácté hodině, je po zprávách, je po první písničce, kdo je tady?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Doktorka Kateřina Cajthamlová a Patrik Rozehnal.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A tedy seriál Hubněte zdravě. Dnes vám chceme trochu naznačit, jak může vypadat takový jídelníček, se kterým chodí třeba pacienti k paní doktorce a jak by správně takový jídelníček, chceme-li žít zdravě, měl vypadat. Čím začneme? Tím jídelníčkem třeba?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Báječně, já bych začala tím, co běžně nosí lidé, kteří chodí. Tak za prvé jsou to docela často lidé nesportující. Tady opakovaně zmiňujeme, že správný jídelníček musí být sestaven podle pohlaví, věku, výšky, váhy, aktivit, psychického zatížení, genetického rizika, aktuálního laboratorního stavu a případných dalších věcí, to znamená například poměru aktivní hmoty a tuku. Takže lidé, kteří chodí k nám, tak se chtějí zbavit svého nadbytečného živočišného tuku a tudíž kupodivu nejčastěji jedí takzvanou kulturistickou stravu. Což je strava zbavená příloh, neboli polysacharidů. Takový typický jídelníček, zrovna dneska jsem viděla, vypadá tak, že ráno dotyčná většinou, pánové to mají málokdy, si dá kávu s mlékem, kterou si nesladí. Samozřejmě. To znamená v jedenáct začne mít chuť na sladké, takže to řeší nějakou sušenkou, kterou někde pokradmu sní. Strašně se diví, když zjistí, kolik tam je tuku. Potom pokračuje, protože nemá čas na oběd, tak si nechá přinést například pizzu, to je velmi často, ideálně salámovou, že jo, protože už šílí hlady. A nebo, když je to ta, co zrovna začala dietu, tak si dá jogurt se zeleninou, když má trošku mozku v hlavě, tak si dá aspoň nějaký salát, doufejme, že tam je nějaké maso, a dá si k tomu například kousek nějaké bagetky, ale tu většinou nechá stranou, protože tu přílohu potřebuje dát pryč, že jo. A potom přijde domů, pološílená hlady, že, tak teda musí naposledy jíst v těch pět, tak si dá nějakou müsli tyčinku, ale ono to tak opravdu je. A počká, až přijde domů manžel, protože pro manžela musí vařit, tak uvaří nějakou tu vomáčku, udělá nějaký vepřový překvapení, většinou nějakou krkovici. K tomu třeba, tu opeče, když je na tom ještě hůř, tak osmaží řízek, k tomu dá, já nevím, co bych řekla, nějakou sladkou tečku, třeba nějakou zmrzlinu. A myslí si, že si to s manželem nedá. Jenomže jak tuhle tu stravu vidí, manžel řekne, tak si, Máňo, dej taky, tak si dá. Dá si ovšem jenom půl porce, protože ona prostě drží tu dietu. A pak si sednou k té televizi, a tam většinou proběhne těch sto gramů různých oříšků. Takže už z tohohle toho vlastně, co slyšíte, je jasné, že struktura takovéhoto stravování obsahuje obrovské množství tuků všeho druhu, docela hodně živočišných, zvlášť pokud dámy si dávají smetanu do kávy, občas si dají ten tučný jogurt. A samozřejmě to vyloučení příloh v této zmatečné vlastně struktuře, kdy hlavní část jídla je konzumována večer, kdy už nejsou žádné aktivity, to už je zcela nevýznamné.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jak by takový jídelníček tedy správně měl vypadat, to probereme na Regionu už za malou chvíli.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tučnou stravu jsme si tady předvedli v tom denním složení od snídaně až po večeři. Až po to mlsání u televize. S doktorkou Kateřinou Cajthamlovou v seriálu Hubněte zdravě. Když takový pacient, pacientka tedy přijde, sdělí tenhle jídelníček. Prodiskutujete s ní, jak by to mělo vypadat dobře?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak za prvé se zeptám, jestli se chce zbavit svého živočišného tuku nebo ne. První se většinou totiž zasekneme na mazání. To byste nevěřil, Patrikuk, jak ti lidé využívají těch ledniček úplně na sto procent a jak mažou a mažou a mažou. Já, když například spočítám takové dámě, kolik tuku v tom tučném různém mazacím sýru nebo v těch různých, nebudu tady říkat názvy, no, prostě pomazánkách nebo i v těch různých zdravých, zase nebudu říkat názvy, margarínech, ona promaže každý den, a to je třeba jenom deset gramů, tak jí to hodí za ten rok klidně pět kilo tuku navíc. A tohle, když jí řeknu, jestli teda jako takhle bude mazat dál, že tedy opravdu pojede do pekla obezity, tak se diví. A říká:"A čím teda můžu mazat?" A strašně se diví, když já řeknu:"Tak heleďte se, můžete si například dělat tvarohové pomazánky, například si tam přidáte ryby, dáte si tam třeba nějakou cibuli nebo si tam dáte nějakou papriku a máte krásnou barevnou pomazánku a můžete mazat." Ne tedy do aleluja, ale jenom tolik, aby to vlastně bylo ne nepřiměřené. Protože i v té pomazánce, kde je tvaroh, je prostě živočišný tuk.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A kdy mažu?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
No, oni mažou pořád. Oni vlastně jedí docela, já bych mazala pravděpodobně ráno k snídani. Podmazala bych si tedy nějakou pomazánku, na to bych si dala nějaký zdroj další bílkoviny, čili buď nějaký nízkotučný sýr nebo nějakou šunku od kosti. My tady skloňujeme a časujeme vysokomasou šunku. Vysokomasá znamená, že je 90 až 95% svaloviny. Tady si znovu musíme číst nějaké složení, protože když si dáme šunku, kde je 90% vepřové krkovice, tak nám to příliš nepomůže, protože to je padesát na padesát tuk a svalovina. Takže ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To byste koukala, jaký je to problém najít někdy takovou šunku.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já to chápu, ale už jenom, pokud máme například různé ty kladenské pečeně a podobné věci, tak z toho odstraníme ten viditelný tuk a máme zase toho přece jenom trošku svaloviny víc. Takže to je vlastně čím mazat a kdy. Další čím se může mazat, je hořčice, může se mazat třeba medem, domácí marmeládou, to jsou beztučné věci.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To jsou cukry.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Cukry ano, ale dámy se chtějí zbavit živočišného tuku. Tady se nebavíme, prosím, o diabeticích. U diabetické diety jsme se zastavovali jindy. Možná se ještě zastavíme. Tady se bavím o hubnoucím, to znamená, pokud má ráno chuť na sladké, tak prostě nebude mazat pod ten med nebo tu marmeládu už nic jiného. Takže to máme snídani. Potom je velmi překvapivé, jak málo ovoce a zeleniny takový hubnoucí baští. To je neuvěřitelné. Já vždycky řeknu:"Prosím vás, kde máte nějaké ovoce?" A oni řeknou:"Ale tam bylo." A pak zjistíme, že je to třeba jednou týdně nějaký banán. Takoví ti lepší, tam se objeví občas i jablko a takový naopak ti horší, kde je toho ovoce víc, tak ti jedí švestky, jedí hrušky ve velkém množství, rozinky baští, říkají tomu ovoce. Ovšem to je ovoce velmi sladké. Tam vždycky doporučuju, aby si na různých výživových serverech porovnali jednotlivé druhy ovoce. A uvědomili si, že já si můžu dát čtvrt kila ananasu za jeden banán. To je velký rozdíl. Nebo 400 gramů melounu. Takže to je prostě to, co pořád říkáme, že strava má být pestrá.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Svačina je ovoce, tedy třeba jedno jablko nebo jak?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Prosím pěkně, v každém jídle by měly být všechny tři živiny. Měly by tam být sacharidy, měly by tam být bílkoviny, měla by tam být vláknina, proto vlastně není dobré třeba pít jenom džus nebo dát si jenom nějakou marmeládu. A samozřejmě tam může být troška tuků, ale těch zdravých tuků. To znamená, buď, my tomu říká R-tuky, rostlinné nebo rybí. Takže tyhle ty tuky jsou v pořádku, ale tady jich nesmí být nadbytečné množství. Takže tohle to, to jsou svačiny. Svačina je vždycky pečivo, může to být ten vzpomínaný knacken brot. Čili ty různé křehké chleby. Nemusíme mazat, nevidím důvod. A máme na to nějaký zase sýr nebo šunku nebo pomazánku nebo prostě nějaký zdroj bílkoviny, třeba i ten nízkotučný jogurt a zase ovoce nebo zeleninu. Tady bych chtěla vyvrátit ten obecně oblíbený omyl, že je nutné dopoledne jíst ovoce a večer zeleninu. Zdůrazňuji, záleží na aktivitách. A člověk, který má například odpoledne mít nějakou poradu a potřebuje živit svůj mozek sacharidy, nebude nikam chodit a nebude dělat nic jiného než přemýšlet, tak si může dát sladší odpolední stravu. Zase neplatí pro diabetiky, bavíme se o hubnoucích. Ale počkat, až budu mít naprosto šílenou chuť na něco sladkého a řešit to pak čokoládou, to je nesmysl, protože v té čokoládě je energie z tuků převyšující energii ze sacharidů. Navíc ta čokoláda má nízký glykemický index, což pro neznalé znamená, že než se mi uspokojí moje chuť na sladké, musím jí sníst daleko víc, než třeba kdybych to uspokojovala kusem ovoce.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A jak bude vypadat oběd a další složky jídla přes den, to opět probereme kdy?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Po písničce.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
V našem povídání se dostáváme k času oběda. Tak, jak by měl vypadat takový správný oběd?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Za prvé by na něj mělo být dost času. Což už samo o sobě bývá obrovský problém, protože velká řada zaměstnavatelů nechává zaměstnancům půl hodiny na oběd, a to je doba nedostatečná. Na to, aby někdo měl kvalitní tříchodový oběd, který ideálně jako největší jídlo dne měl začínat polévkou, tak prostě nestačí půl hodiny. Takže polévka. Ve Francii ještě předkrm. Hlavní jídlo, které sestává z nějakého zdroje bílkovin, což může a nemusí být maso, mohou to být například rostlinné bílkoviny, může to být soja, můžou být luštěniny, které obsahují vyrovnaný podíl bílkovin a sacharidů a nějaká ta příloha. Čili to je nějaký zdroj polysacharidů. Přinejhorším aspoň chléb. Ideálně celozrnný, že. Už vás vidím, jak ho získáte v hospodě, kam jdete na svůj běžný oběd. A potom následuje zdroj vlákniny, což je buď zeleninový salát, vidíte, třetí část oběda. Nikoliv jediná část oběda. Takže zeleninový salát nebo sladká tečka v podobě nějakého ovoce. Tady vždycky ti obézní padnou do mdlob, když já řeknu s trochou karamelu nebo medu neuškodí. A můžete si po tom obědě dát kvalitní zrnkovou kávu.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
S cukrem.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Klidně. Abyste se probudili a abyste ten mozek, který je odkrvený po tom největším jídlu dne, zase přinutili odpoledne pracovat. A ti lidé úplně padají do mdlob a říkají, jako kafe, vždyť to všem zakazujete. Jenomže na to, aby to největší jídlo dne z nás neudělalo spáče minimálně na dvacet minut, je ta káva tedy dobrá. Když si nemůžeme dá šlofíka, můžeme si dát kávu.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Svačina přijde kdy?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Svačina, podívejte se, tam vždycky záleží na tom, jak ten člověk má rozvržený den. Například velká řada lidí chodí odpoledne sportovat po práci. Takže tam by ta svačina měla být asi tak tři čtvrtě hodiny před tou plánovanou sportovní aktivitou. A záleží zase, jaký sport budou dělat. Pokud je to nějaký silový sport, čili jdou do posilovny opravdu posilovat, tak ta svačina může obsahovat trošku větší i množství tuků. Ono se jim tedy po tom příliš mnoho dobře nesportuje, ale neuškodí to. A pokud ten člověk jde dělat nějakou aerobní zátěž, například běhá na páse nebo plave nebo jezdí na kole, tak tam stačí vlastně polysacharidy. Zase by tam měla být vláknina a nějaký zdroj bílkovin. Na tu sportovní aktivitu by si ten člověk měl přinést dostatek tekutin. Lidé velmi často pijí iontové nápoje. Tady chci zdůraznit, musí zároveň s vodou. Takže něco takového. A pokud ten člověk nehodlá dělat odpoledne nic jiného než jet jenom autem domů, tak mu ta svačina stačí menší, než byla ta dopolední.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A i podobného charakteru?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Může být podobného charakteru. Bývá menší. A potom přijede domů. Tam ho čeká druhé největší jídlo dne večeře, která se liší od oběda. A jak, to si povíme za chvilku.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
V našem přehledu jídel přes den se v seriálu Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou dostáváme k večeři. Tu tedy absolvujeme nejspíš doma, jak už jsme naznačili. Co bychom si k ní měli dát a jak velká by měla být v poměru třeba k obědu.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Takže večeře bývá bez polévky. Tady se bavíme o běžném vývaru nebo něčem takovém, co bývá součástí toho poledního jídla.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A v čem je ta polévka špatná? Nemůže to být třeba jenom polévka?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To už není velké jídlo, ta večeře. Tam je totiž zhruba proti obědu polovina přílohy. A totéž podobné množství bílkovin. Samozřejmě tam zase patří nějaký zdroj vlákniny, ať už ovoce nebo zelenina. A patří tam nějaký nápoj. Takže ta večeře je jídlo menší, může být i studená. A v některých rodinách je taková večeře, kterou jsme si právě popsali, nahrazena třeba nějakou velmi vydatnou polévkou. To si představuju třeba gulášovou polévku s chlebem, zdůrazňuji.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To lze tedy? Polívku si můžu dát, ale nemůžu už to jídlo klasické, ale když si dám, já nevím, hrachovku, gulášovku nebo něco takového můžu.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, třeba v létě večeřet polévku se zdá být velmi rozumné. Po celodenním dni, kdy jsme se potili, to dává smysl. Pravděpodobně teď na zimu může být i večeře studená, která bude o fous větší než snídaně a může být podobného typu. Čili zase nějaký kvalitní zdroj polysacharidů, obilovin, třeba chléb. Pokud většinou lidé si dávají buď dva kousky chleba nebo dva kousky knacken brotu. Tady chci zdůraznit, že u těch křehkých chlebů, tam se to množství počítá dvojnásobně. Čili jeden krajíček chleba rovná se zhruba dva ty tenké plátky knacken brotu. Takže aby toho bylo dost i k té večeři, takže zhruba je to buď snídaně trochu bohatší, anebo je to oběd bez polévky a s polovinou přílohy. Takže taková by měla být večeře. A teď samozřejmě ta obvyklá věta, že večeře se má dokonzumovat v pět hodin. Tak to platí jenom tehdy, pokud jdeme spát se slepicemi. V osm, nejpozději v devět hodin.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Kdo dnes chodí spát v osm, pokud nemá náhodou brzkou ranní nebo noční.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já jsem v Terry Pratchettovi četla velmi krásnou věc, která tam potom byla vysvětlená. Chodí večer spát s hrdličkami a vstává s kravami. A Pratchett to tam vysvětlil, to se týká vlastně ptáčků a domácích zvířat, to se netýká žen, moc se mi to líbilo. Takže v dnešní době lidé nemyslím, že chodí spát v devět nebo v osm hodin. Já sama ze své zkušenosti žádného takového neznám, už ani děti takhle nechodí spát. Ale chodí spát kolem jedenácté, dvanácté hodiny, čili zhruba by měli večeřet buď tedy tři až čtyři hodiny před tím, než půjdou spát, čili mohou večeřet klidně v sedm, v osm večer, což lidé padají do mdlob, ale je to tak. Anebo pokud jedli kolem té páté, šesté hodiny, tak si kolem osmé mohou dát ještě malou druhou večeři, což by tak byl jeden knacken brot třeba s nějakým plátkem sýra a zase nějaký kousek vlákniny. Měli by pít, už ne úplně tolik mnoho. Většinou se říká, že hodinu a půl předtím, než jdeme spát, bychom neměli pít. A v noci, pokud se probudíme, tak už bychom pít neměli. A do rána už bychom měli pít spíš jenom vodu.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Já myslím, že jsme to projeli dokonale. Udělali jsme pořádek jakoby ze spousty témat, která jsme tady prodělali v jiných dnech a jiných dílech. Tak já doufám, že to bude někomu k něčemu dobré.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych, Patriku, jenom velmi shrnula. Všichni chtějí jídelníčky, ale ten trik a kouzlo je ve výběru správných potravin a v tom, že si je nepokazíme nevhodnou kuchyňskou úpravou, jako je smažení a obalování.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Pěkný den, hezký poslech Regionu a příště se na vás těší Patrik Rozehnal...
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A doktorka Kateřina Cajthamlová, na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
