Jan Roháč: Lékař by měl v pacientovi vidět především člověka
S primářem Chirurgického oddělení Nemocnice Mělník MUDr. Janem Roháčem jsme si povídali o tom, jak by měla probíhat komunikace mezi lékařem a pacientem.
Probírali jsme, jak by měl vypadat vztah mezi lékařem a jeho pacientem. Věnovali jsme se tomu, jaký to má vliv na úspěšnou léčbu pacienta.
Žijeme v době, kdy je v medicíně upřednostňována otevřená komunikace. Mění se i pozice pacienta ve vztahu k lékaři. Navíc má právo na informace o svém zdravotním stavu, což do druhé světové války rozhodně neplatilo.
Tehdy měli lékaři povinnost jen přiměřeně poučit pacienta o povaze jeho nemoci. V praxi to fungovalo tak, že pacient byl plně a pravdivě informován většinou jen tehdy, když byla jeho nemoc vyléčitelná. Pokud u něho lékaři zjistili nevyléčitelnou nemoc se špatnou prognózou, tak pacient nevěděl nic, zatímco jeho blízcí věděli vše.
Pacient má právo na informace
V dnešní době je to přesně naopak. Pacient sám rozhoduje o tom, kdo z jeho okolí a jak bude informován. I tento způsob ale přináší komplikace. Zvlášť to platí pro případy, kdy je zdravotní stav pacienta vážný.
Ukazuje se, že sice má na informace o svém stavu nárok, ale není jisté, co chce slyšet a jestli to jeho psychika unese. Míra toho, o čem všem ho bude lékař informovat, je ale na jeho svobodném rozhodnutí.
Lékař by měl mít empatický přístup
Lékař by měl k pacientovi přistupovat empaticky. Umožní mu to vidět pacienta z větší blízkosti. Pacient má naopak pocit lepšího spojení s lékařem a tím i větší prostor vyjádřit své pocity, obavy nebo naděje.
Přitom dnešním lékařům, kteří jsou přetíženi, se může požadavek na empatii vůči pacientům zdát přehnaný. Často si ale neuvědomují, že právě empatie celý proces zlepšuje. Navíc se díky vcítění ze strany lékaře daří pacientům lépe zvládat stud a ponížení, které vyplývají z různých vyšetření a osobních rozhovor.
Podle některých odborníků empatie znamená, když představy lékaře předbíhají myšlenky pacienta nebo lékař dokáže dokončovat věty svého pacienta. Taková empatie patří ale spíše do psychiatrie. V lékařství zase platí, že pokud je lékař v kontaktu sám se sebou, tak je otevřený i vůči svým pacientům.
Zdroj informací: kniha Lékařská etika (Helena Haškovcová)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
