Kateřina Cajthamlová: Potit se nemusíme jen v horkém létě. Nadměrné pocení může být projevem nemoci

6. říjen 2023

Potit se nemusíme jen v horkém létě. Nadměrné pocení (hyperhidróza) může být projevem nějaké nemoci, nepohody nebo i problémů, které nemoci předznamenávají.

„Pocení je nejenom základní funkce lidského těla, ale je to i nutná funkce. Každý se musíme potit, protože to je ten nejúčinnější způsob, jak se tělo zbavuje přebytečného tepla,“ říká doktor Miroslav Důra z oddělení dermatovenerologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

„Asi tři procenta lidí se potí o něco více než ta zbývající část populace. Ale nemusí to být nic závažného. Větší sklon k pocení mají pacienti například s diabetem nebo ženy v době menopauzy.“

Možné příčiny nežádoucího pocení

Onemocnění štítné žlázy – člověk se potí na celém těle. Nejčastěji tam, kde štítná žláza funguje víc. Je to spojeno s hubnutím, bývají průjmy, nervozita a třes.

Neurologická onemocnění – časté je to u Parkinsonovy choroby nebo roztroušené sklerózy.

Onemocnění nadledvin – tvoří se příliš mnoho adrenalinu a noradrenalinu. „Funkce ledvin, zejména u pacientů s vyšším krevním tlakem, by se měla sledovat minimálně jednou ročně,“ nabádá Kateřina Cajthamlová.

Hypoglykémie – snížená hladina krevního cukru, týká se hlavně diabetiků. Pocení bývá na horní polovině těla. Glykémii většinou stačí upravit kostkou cukru.

Dehydratace – bývá problém u starších lidí. Podprůměrný pitný režim může zvýšit nežádoucí účinky léků, mezi kterými je i pocení.

Obezita – obézní lidé špatně tolerují teplo, protože mají tlustou izolační vrstvu tuků. „V těch místech výměna tepla není dobrá, proto se potí víc tam, kde je kůže tenčí. U žen je to nejčastěji pod prsy, u obou pohlaví mezi stehny, mezi půlkami zadečku, na čele, na zátylku,“ vyjmenovává lékařka.

Pokud vnímáte, že se potíte víc v zimě, na vině mohou být kořeněná jídla, zvýšený příjem teplých čajů a kávy.

Evoluce v potu – každá rasa se potí jinak

Geneticky dané pocení většinou začíná v pubertě, nejpozději mezi 20. a 40. rokem věku. Muži trpí nejen na pocení nohou, ale současně je v této oblasti cítit i zápach. „Zapáchání je způsobeno tím, že do potu kromě soli tělo vylučuje ještě bílkovinu a tuk, a to se rozkládá bakteriemi. Výsledek je páchnutí. Tady pomáhá časté omývání a adstringentní (stahující) koupele. Může pomoct aplikace botulotoxinem nebo elektroléčba, kdy do té kůže se vpravují různé ionty (iontoforéza).“

Jediní, kdo nemá páchnoucí pot, jsou Asiaté. „Je to jejich evoluční výhoda. Oni totiž mají mutaci, která způsobila to, že jim vymizelo jak ochlupení, tak potní žlázy, zejména v podpaží. Evropané mají ochlupení i potní žlázy, takže my jim páchneme. Podobně, jako nám zase páchne rasa z Afriky, která má výraznější pot.“

Desatero podle Kateřiny Cajthamlové

  1. Sepište si příznakový deník. Zapište, jestli je pocení v rodině, ve kterém věku to začalo, co by mohlo být příčinou.
  2. Pravidelně se sprchujte.
  3. Na nohy si dělejte adstringentní koupele, případně používejte speciální vložky proti pocení.
  4. Noste oblečení z přírodních materiálů, které mají dobrou prodyšnost, a často ho obměňujte.
  5. Omezte kofein.
  6. Snižte příjem alkoholu.
  7. Nekuřte.
  8. Vyhněte se koření, jako je česnek, cibule, kari, paprika, chilli.
  9. Dbejte na správné stravovací návyky, abyste předešli obezitě.
  10. Při nejasnostech zajděte k lékaři. Pokud berete léky, je dobré si po čase zkontrolovat jejich množství a dávkování.

Pokud se budete držet tohoto desatera, nejsou antiperspiranty většinou už potom potřeba. Jednoznačný recept ale neexistuje.

Co může pomoct na nadměrné pocení v obličeji? Co říká rada z roku 1916? Víte, že pot může být různě hustý? Poslechněte si rady a doporučení doktorky Kateřiny Cajthamlové v záznamu pořadu Vesele a zdravě.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.