Kosti a fakta o nich

8. září 2011

"Já nejsem tlustý, já mám těžké kosti!" Asi znáte tuto slavnou hlášku, fámy o kostech jsme uvedli na pravou míru.

Mohou za naši obezitu i kosti? Vědci prý zjistili, že kostní buňky vylučují hormon, zvaný osteokalcin, který reguluje glykémii a ovlivňuje ukládání tuku do tukové tkáně - máme se tedy nějak starat o své kosti, abychom byli hubení? Může za naši postavu i kostní výbava od rodičů? Může mít někdo těžší kosti než druhý? Může změna jídelníčku změnit i naše kosti? A jak se bránit třeba ve stáří křehkým kostem a tím i hubnutí?

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Zdá se, že ve studiu už je i paní doktorka Kateřina Cajthamlová. Zdá se mi to, nebo je to pravda.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobrý den, vážení posluchači, Patrikovi se to samozřejmě pouze zdá.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak takový snový díl uslyšíte a povídání o tom, jestli jsou kosti těžké, mohou být těžké, jestli někdo může mít kosti těžší než ten druhý. Může?

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Samozřejmě, Patriku, představte si dvoumetrového člověka a člověka, který ...

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak to jo, ale když jsou dva dvoumetroví lidé stejně třeba prostorově stejní, abych to řekl, tak mohou mít, může mít jeden z nich těžší kosti, aby se třeba vymlouval na to, že proto váží víc.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Oni nemohou být prostorově stejní, protože ...

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tudíž nemůžou mít ani jiné kosti.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Pokud ti dva lidé mají různý prostorový rozměr, tak to znamená, že mají jiné množství svalové hmoty a jiné množství tukové tkáně. Podle toho vypadají. Protože kupodivu kilo svalů a kilo tuku a kilo kostí a kilo potravy, to všechno pořád váží kilo. Ale právě ten rozdíl je v tom, z čeho ta kila toho našeho těla se skládají. Čili jednoduše řečeno, pokud ten člověk od mládí sportoval, to znamená, jeho kostra vlastně na sobě nesla úpony svalů, které za ní tahaly, tak ta kostra bude silnější, roste prostě víc do šířky. Takže i když ten člověk vyroste stejně jako ten druhý, tak bude mít silnější kostru. A tím pádem může být těžší. Ale takový člověk, který od mládí sportoval a sportuje možná dodnes, to znamená, udržuje tu kostru hezky silnou, tak ten vypadá rozhodně lépe než ten, který má tu kostru takzvaně gracilní, čili tenoučkou. Ty kosti mívá lámavější, svalové hmoty mnoho nemá a dohání tu hmotnost tukem.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jinými slovy, těžší kosti bude mít ten, kdo nebude mít tolik problémy s obezitou?

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já si to myslím, ale existují ...

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže vymlouvat se na to, že vážím hodně, protože mám těžké kosti, ne?

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Vy mně skáčete do řeči, což normálně dělám já vám, ale tentokrát jste to udělal vy, takže jste si neposlechl, že například některé sport, jako je házená nebo hokej, to jsou sporty, při kterých vlastně ta kostra je mohutnější a ti lidé, pokud vysadí sportovní aktivitu, tak potom samozřejmě mohou ještě i ztloustnout. Takže tam je to o tom, že oni jejich optimální hmotnost může celoživotně být lehce vyšší a mohou být takzvaní fit fed, pokud zůstávají fit. Fit fed znamená tlouštík, který není nemocný, který má dost svalové hmoty a nemá vlastně příliš obtíže. On ani nemívá špatné laboratorní výsledky, ale tam se bavíme o tom, že ten člověk nemá obezitu, to znamená, má spíš jenom nadváhu. Čili bavíme-li se o tom bodymas indexu, tak 27 až třeba 28 může být mohutnější, má silnou kostru a pokud ztloustne, nevypadá tak hrozně.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jinými slovy, bavíme se také o tom, jaký je vztah mezi obezitou a kostmi. Ty kosti rozebereme dostatečně, si myslím, v tom dnešním povídání Hubněte zdravě. A povídat si můžeme i s vámi. Od toho tu je telefonní linka. Její číslo je 221 553 777. A volat můžete třeba už právě teď.

/ Písnička /

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Posloucháte seriál Hubněte zdravě s pravidelným hostem, doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Vždy máme nějaké téma. To dnešní zní Obezita a kosti. A povídat si o tom budeme v téhle chvíli i s posluchačem z Kladna. Je to tak, dobrý den.

posluchač
--------------------
Ano, dobrý den. Mám opět zase nepraktické dotazy části mimo obor specializace, ale oceňuji váš přehled. A sice takto. Bodymas index, kdo ho zas jednou vytáhl po víc jak sto letech ven? Celkem nevím, jak si, mám dojem, že to je nějak 1830, nebo kdy, někdo ho přepočetl a zjistil, že se, že souhlasí na větších počtech případů. A druhá záležitost. Otázka. K té takzvané křehkosti kostí ve vyšším věku. Nehraje spíš roli ztráta organické matrik než zvýšení /nesrozumitelné/ kalcia?

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tady už si povídají odborníci.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Naprosto báječná otázka. Já vám moc děkuji. Já jenom budu tady muset ...

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Děkujeme, poslechněte si odpověď z rádia a my děkujeme za dotaz, mějte se pěkně.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Děkujeme. Takže já bych nejprve posluchačům řekla vlastně překlad toho, co pravděpodobně pan kolega, protože je to evidentně, to není laik, takže co vlastně nám tady položil za otázku. Čili kost se skládá z hmoty organické a z hmoty anorganické. V podstatě to, co je velmi důležité, je, že kost se celoživotně přestavuje. Proto se nám může zlomenina zhojit. Pokud by se ta kost nepřestavovala, tak vlastně se nám zlomená kost jednou nikdy nezhojí. Takže tady je důležité to, jednak, kolik vlastně pohybu máme během života, potom je důležité vlastně, jaký máme příjem kalcia, což je ta anorganická část kosti. A další, jaký máme příjem bílkovin a ostatních živin, což zase pomáhá stavbě té organické části kostí. Takže rozhodně samotný bodymas index, jak tady pan kolega velmi správně zmínil, velmi stará metoda zjišťování jakési správnosti tělesného schématu, tak rozhodně ten nestačí, proto my neustále upozorňujeme i v pořadu i tady na to, že nestačí se pouze vážit a měřit, ale že musíme vždycky s respektem ke stavbě těla určovat vlastně, co je správná hmotnost pro toho kterého člověka a jestli jeho bodymas index vlastně vypovídá o tom, jestli je nebo není silný a měl by s tím něco dělat.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A bylo by to řídnutí kostí?

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, co se řídnutí kostí týče, tak to je záležitost v podstatě dvojího typu. Záleží tady na pohybu, čili může docházet k řídnutí kostí i vlivem nedostatečného pohybu. Proto vlastně třeba po různých zlomeninách, kdy je člověk upoután na lůžko, tak je důležitá rehabilitace postupná. Musí tu kostru zatěžovat postupně, aby se postupně vlastně zase přestavěla trámčina kostí. Ono to vypadá trošku jako gotické oblouky, pro ty, kteří nevědí, takže vždycky ve směru zatížení kostry nebo těch dlouhých kostí, tak se vytvoří vlastně ten správný trámec. Takže tam je důležitá rehabilitace a řídnutí kostí, osteoporóza, ze začátku se to jmenuje osteopenie, to znamená vlastně zeslabování té i organické i anorganické hmoty kosti. Je příčinou zlomenin ve stáří. To nejvíc ohrožené bývají jednak teda obratle, to bývá velmi časté. A zlomeniny nosních kloubů, teda nosních kostí. Tady všichni znáte určitě zlomeninu krčku, stehenní kosti, která trápí staré lidi po pádech. Takže u řídnutí kostí, tam je důležité to, že vlastně u těch starších lidí dochází k poklesu tvorby jejich pohlavních hormonů, u žen to bývá rychleji, protože tam vlastně s klimaxem, což je v období mezi čtyřicátým pátým, padesátým pátým rokem vysadí hormonální funkce a ta kost a její přestavba je závislá na spoustě různých hormonů i na hormonech pohlavních. Záleží také na tom, kolik kalcia ten člověk přijímá. Jestli dostatečně jí vůbec celkově a jestli jí dost bílkovin.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
I o tom si budeme povídat, o skladbě toho jídelníčku ve vztahu ke kostem a také k obezitě. Ptejte se i dál, využijte telefonní linky 221 553 777.

/ Písnička /

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A doktorku Kateřinu Cajthamlovou v pořadu Hubněte zdravě a zavolat můžete i vy, prostřednictvím linky se ptát k tématu Obezita a kosti. Číslo do studia 221 553 777. Paní doktorko, vědci prý zjistili, že kostní buňky vylučují jakýsi hormon, který může třeba za to, jestli naše kosti budou silné a tak, a jaké budou, jak budeme vlastně těžcí. Je to pravda nebo ne?

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Zajímavé ani tak není, že vědci zjistili, že osteokalcin, který tedy vylučují osteoblasty, což jsou opravdu buňky kosti, že vlastně tvoří určitý důležitý hormon, informující o tom, jak se ta kost bude dostavovat. O tomhle se ví už poměrně hodně dávno. Zajímavější na tom je, že se vlastně zjistily další funkce tohohle toho osteokalcinu. Přestože se jmenuje osteokalcin, čili tam slyšíme tu kost, to je osteon, tak vlastně on je vylučován ještě i jinými tkáněmi. Takže například působí na beta buňky pankreatu, což je slinivka břišní. A vlastně jeho působení zvyšuje vylučování inzulínu. A další působí na tukové buňky a v nich vlastně působí vylučování dalšího složitého slova adipomektinu, což je další hormon, který zase zvyšuje citlivost na inzulín. Čili dalo by se říct velmi jednoduše, že tenhle ten hormon, vylučovaný kostními buňkami, ovlivňuje mimo jiné i to, jak pracuje naše slinivka břišní a i to, jak budou naše tkáně na inzulín citlivé. A tady jsme přesně u toho, co jsem říkala v tom předchozím vstupu. Že je velmi důležité, jak tu kostru zatěžujeme. To znamená, jak ji vlastně používáme, jakým způsobem pracují naše svaly, aby vlastně se vylučoval dostatečné množství osteokalcinu, dobře působil na beta buňky pankreatu, tím nás brání vlastně před vznikem cukrovky. A vlastně také nás brání před vznikem významné obezity. Takže všechno souvisí se vším a zase jsme u toho zpátky, že pokud člověk řeší svou obezitu pouhým nějakou změnou stravy nebo omezením, nedej pánbůh, a nikoliv pohybem, tak vlastně tu celou, velmi jemnou regulační rovnováhu těžce naruší a dojde k tomu, že vlastně nakonec mu to stejně nepomůže. Takže tady bych chtěla velmi zdůraznit, že u všech, kdo například trpí už diabetem, se zdůrazňuje naprosto nezadatelná a důležitá úloha pravidelného pohybu a jeden z vysvětlujících mechanismů byl nalezen právě přes osteokalcin, který působí tedy nejen na tukové buňky, ale i na buňky slinivky břišní.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Já si to jenom shrnu v rychlosti, jestli jsem to dobře pochopil. To znamená, v těch kostech je tedy hormon, který ovlivňuje tu slinivku, která v případě, že špatně bude dávat tu zprávu té slinivce, tak vlastně může způsobit to, co mívají ti diabetici, že tedy může nabírat tu váhu. A bránit se tomu špatnému vylučování toho hormonu můžu tím, že se budu dostatečně pohybovat a zesilovat tedy svou kostru, tím pádem nebude vysílána ta špatná zpráva do slinivky a já nebudu tloustnout?

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, v podstatě ano. Ono to je velmi zjednodušené, protože těch hormonů, které vlastně spolu souvisí, je veliká řada. Já znovu tady zdůrazňuji. Ono, jak to funguje na molekulární úrovni, je jedna věc. To už začíná být velmi složité a pro naše posluchače věřím, že už stejně jako pro vás obtížně sledovatelný řetězec reakcí. Já bych to velmi zjednodušila, jak říkají Američani, keep it simple, neboli nech to jednoduše, čili bohužel čím dál tím více se projevují některé věci, které se říkaly vždycky. Člověk, pokud ztloustne, je to proto, že se nepohybuje, pokud ještě k tomu omezí stravu, tak poškodí natolik svůj systém, že už se potom pohybovat skoro nemůže, ale on se musí začít hlavně pohybovat a pravidelně dostatečně jíst, aby došlo zase zpátky k nastolení rovnováhy. A jestli si tím, že tedy člověk si uvědomí, že máme osteokalcin vylučovanými buňkami kostní tkáně, osteoblasty, že si tím zlepšujeme práci své slinivky břišní a ovlivňujeme své tukové buňky, jestli tím se člověk bude motivovat a poběží raději ven, tak fajn, tak tuto informaci předáváme, ale bohužel na informaci samé, že nehýbat se a nejíst dostatečně, znamená být tlustý, to opravdu nic nemění.

/ Písnička /

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
V polích s bavlnou jsme se ocitli se skupinou Rangers. Na Regionu jsme v seriálu Hubněte zdravě s tématem Obezita a kosti. Už jsme to probrali docela dost, ale zbývá možná ještě zmínit ten jídelníček v případě, že se chceme bránit třeba takovému řídnutí kostí, křehkým kostem hubnutí a tak, s tím spojeným. Jak ovlivní náš jídelníček kvalitu kostí?

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak já věřím tomu, že každý už dnes ví, že je důležitá konzumace dostatečného množství potravin s bílkovinou vlastně složkou, plus dostatečné množství kalcia v potravě. To, myslím si, že už s osteoporózou spojují lidé běžně. Málo ovšem spojují pobyt na slunci se zdravým vývojem kostry. O D vitamínu, o rybím tuku a o tom, jak se vlastně D vitamín tvoří v kůži, pokud se pohybujeme venku na sluníčku, se nějak přestává hovořit. Dřív, pokud lidé trpěli křivicí, což bylo takové to onemocnění, kdy vlastně měli od kolen dolů nohy zkřivené a byly tedy hodně výrazně ty nožičky do O, tak o křivici už v podstatě nezakopneme. Lidé křivicí dneska netrpí, ale těch lidí, kteří nechodí na sluníčko a mají vlastně takové dlouhé, velmi tenoulinké kosti, přibývá. Jsou to ty naše děti, které tráví většinu času u Internetu nebo u televize. Neběhají venku, kostru nijak nezatěžují, nenosí zátěž. A bohužel mlsají. A mlsají velké množství potravin, které obsahují monosacharidy a disacharidy, čili ty rychlé cukry. A bohužel tam může docházet k tomu, že vlastně jednak nemají dostatek kalcia, protože už nefasují ve škole mléko, nejedí dostatek sýrů, nechodí příliš ven a ještě navíc ta nadměrná konzumace tedy sladkého působí v podstatě jednoduše řečeno vyplavování vápníku. Výsledkem toho jsou tedy ztráty vápníku, takže oni jednak mají ten příjem nízký, jednak vlastně nedostatkem pobytu na slunci a přirozeného pohybu nedochází k tomu, že by udržela kost vápník v sobě. Vápník se vylučuje ledvinou a vlivem té chybné stravy, která obsahuje hodně sacharidů, hodně kyselin, dochází opravdu k tomu, že ty děti mohou trpět častými zlomeninami kostí právě tím, že jim řídnou.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A dá se to nějak napravit třeba tím, že půjdeme na to sluníčko nebo využít té schopnosti těch kostí, že se samy nějak napraví a pomůžeme jim jídlem.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Samozřejmě je důležité, aby děti jedly. To znamená snídat v klidu, obědvat, večeřet. To je základ. Nosit do školy svačiny, jíst dostatek tvrdých sýrů. Jíst dostatek mléčných výrobků. Celkově vůbec dostatečně jíst a méně mlsat. To jsou ty základní věci, které v tom jídelníčku je nutné tedy nějakým způsobem hlídat dětem. Jíst dostatek ovoce, zeleniny, protože samozřejmě pro správnou funkci organismu a proto, aby to dítě bylo ochotno a schopno se pohybovat venku, tak ten organismus musí být zdravý. A samozřejmě dostatek pobytu na slunci. A tady, bavíme-li se o tom, co to je dostatek, tak jedna hodina dvakrát týdně fakt nestačí. A chodit jenom do fitka, rovněž nestačí. A představa, že bychom to nahradili soláriem, je taky velmi nešťastná. To znamená návrat k tomu přirozenému pobytu venku a přirozeným aktivitám, chůze, běh, plus pravidelnému dostatečnému jídlu je opravdu důležitý od dětství až do stáří. A tady bych chtěla upozornit ještě na jednu věc. Že starší lidé na tom sluníčku pobývají někdy velmi málo, zvlášť pokud jejich pohyblivost je snížená nějakou třeba bolestí kloubů. Ale vzpomeňme si, dřív se babičky aspoň vyhřívaly na sluníčku. Ono to mělo hodně do sebe. Jednak to sluneční záření, jak už jsem říkala teda, zvyšuje tvorbu D vitamínu v těle. A jednak vlastně ono také zlepšuje náladu, protože pokud se pohybuje ve slunečním svitu, tak vlastně se nám zvyšuje tvorba různých hormonů v mozku, které působí tu spokojenost. Takže znovu jsme zpátky u toho otužovat se, pravidelně jíst, hýbat se a pobyt na slunci.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Pravidelný to konec každého dílu. A vidíte, ověřili jsme si to dnes i na těch kostech, které jsme měli jako téma s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Díky moc.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já taky děkuji a omlouvám se všem, kdo při osteokalcinu začali ztrácet nit. Takže děkuji vám a na shledanou.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hezké odpoledne. Vám také připomínám, pokud se budete chtít paní doktorky na cokoliv zeptat, můžete využít schránky katerina.cajthamlova@rozhlas.cz. Anebo navštívit i facebook našeho pořadu facebook.com/hubnětezdravě.



Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio