Městské hradby v Poličce na Pardubicku jsou nejdelší u nás
Poličské hradební opevnění pochází ze 14. století. Hlavní hradba má šířku 2,5 metru, její jádro je z litého opukového zdiva – tedy neopracovaných kamenů vyskládaných do rovné plochy, obě venkovní strany jsou vyzděny tvrdým kamenem. Původní výška hradeb byla 10 metrů, ve výšce 8 metrů zdivo na vnitřní straně ustupovalo, čímž vznikl ochoz, chráněný zdí s cimbuřím.
Celý 1 220 metrů dlouhý hradební okruh byl zesílen 19 půlválcovými baštami vyzděnými do výšky 14 metrů. Parkánová zeď byla vysoká asi 4 metry a plnila funkci mechanické překážky. Před ní byl zhruba 14 metrů široký vodní příkop chráněný valem s palisádou.
Vstup do města umožňovaly čtyři, dnes již dávno zbořené brány. Ze tří forten, užších průchodů v hradbách, je původní pouze jedna, a sice v ulici Komenského. Fortna v ulici Fortna je z doby pozdější a v ulici Hradební byla proražena dokonce až v roce 1890.
Zhruba sto let po výstavbě hradebního opevnění, za panování krále Jiřího z Poděbrad, byly postaveny čtyři barbakany opatřené padacím mostem. V přízemí měly střílny pro ruční zbraně, v patře pak pro lehká děla (tarasnice). Barbakany posilovaly ochranu nejen bran, ale i celého opevňovacího systému. Ten byl navíc zesílen vyhloubením druhého, 16 metrů širokého vodního příkopu, který chránil město od jihu.
Hradební opevnění v Poličce prochází rozsáhlou rekonstrukcí
V době, kdy byly městské hradby v Poličce budovány, byl tento obranný systém velice účinný. Postupem času a s rozvojem vojenské techniky jejich účinnost pochopitelně klesala. V době třicetileté války už neměly prakticky žádný vojenský význam. V pozdějších dobách sloužily už jen jako policejní a správní hranice města.
Zachovalost poličských hradeb je v České republice výjimečná. Srovnatelné je snad pouze pozdně gotické opevnění Kouřimi. Od roku 1973 procházejí hradby v Poličce postupnou obnovou.
Siluetu již nefunkčních hradeb doplnily počátkem 19. století domky městské chudiny, vestavěné do prostoru mezi hlavní hradbu a parkánovou zeď. Většina této zástavby byla stržena při asanacích se zahájením obnovy hradeb. Několik zrekonstruovaných domků na severovýchodní straně v ulici příznačně zvané „Na bídě“ se pokouší dokumentovat její původní podobu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Fico vnímá ‚nevládky‘ jako konkurenci v boji o moc, podle novely je bude smět zrušit, hodnotí politolog
-
Zemřel Miroslav Macek, bývalý místopředseda ODS
-
Náš největší dluh v EU je nepřijetí eura. V Unii cítím všeobecnou vůli ubrat regulace, říká ministr Dvořák
-
Jezdci F1 nejčastěji umírali v jiných kategoriích. Nebezpečí bylo největší před 60 lety, nezmizelo nikdy