Milhostovské mofety nedaleko Ovesných Kladrub vás omámí svým sopečným dechem

8. červenec 2015
Česko – země neznámá

Milhostovské mofety jsou málo známou přírodní památkou, dobře ukrytou v lesích nedaleko Ovesných Kladrub na Chebsku v Karlovarském kraji. Spíš než o památku jde ale o úžasný přírodní úkaz. Jde o výron suchého oxidu uhličitého z puklin na zemský povrch – tedy o doznívající sopečnou činnost na jinak geologicky klidném území České republiky.

Milhostovské mofety se podařilo lidem z Ovesných Kladrub znovu zpřístupnit teprve nedávno. Geograficky je sice blíž malá obec Milhostov, proto ten název, ale všechny díky za obnovení přístupu k unikátní přírodní podívané patří obci Ovesné Kladruby.

K přírodní památce vede přes bažinatou louku pohodlný dřevěný povalový chodník. Ale jen kousek. Jinak je to nefalšovaná divočina. Mofety najdete asi dva kilometry od obce a dovede vás k nim žlutá turistická značka. Uprostřed smrky posetého palouku, který romanticky obtéká klikatící se Jilmový potok, se nachází pozoruhodné dílo přírody.

Přes bažinu vás pohodlně dostane povalový chodník

U mofet nechybí informační tabule o historii místa. A kdybyste se tam náhodou někdy vydali v dešti, stojí zde i příjemný dřevěný altánek. Za deště totiž bývají některé mofety značně zalité vodou a o to víc pak bublají.

Mofety neboli zvířecí hřbitov

Zdejší mofety jsou necelý metr široké pravidelné prohlubně, ze kterých stále uniká na povrch sirovodík a oxid uhličitý. Kromě toho, že to pěkně bublá, je okolí mofet cítit po zkažených vajíčkách. Sirovodík je ale kromě toho, že nepříjemně zavání, zcela neškodný. Na rozdíl od oxidu uhličitého, který se v mofetách nenápadně hromadí.

Mofety jsou pastí na hmyz

Mofety tak kvůli oxidu uhličitému působí jako zrádné pasti pro hmyz, ptáky a další drobné živočichy. K mofetám přilétá nic netušící hmyz, který se zadusí. Stejně skončí i opeřenci, kteří se chtějí napít nebo sezobnout snadnou kořist z říše hmyzu.

Některé mofety jsou po celý rok zaplněné vodou, některé jsou vyschlé a jejich dno je výrazně bílé až nažloutlé od vysrážených sirných sloučenin.

Jedna z Milhostovských mofet

Díky úsilí lidí z Ovesných Kladrub a pracovníků ze Správy chráněné krajinné oblasti Slavkovský les se nedávno podařilo i několik staronových mofet znovu nalézt, vyčistit a zpřístupnit. Celkem tu najdete až patnáct různě velkých a aktivních mofet. Uvidíte sami, jak pěkná je to podívaná.

Kousek od mofet se můžete u Jilmového potoka napít z nefalšované minerální studánky jménem Horka. Voda je železitá a chutná i voní opět po síře.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d3195.2857579299143!2d12.75505940000017!3d49.94853921060746!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNDnCsDU2JzU0LjciTiAxMsKwNDUnMTguMiJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1436347669501" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0" allowfullscreen></iframe>
autoři: Pavel Halla , redakce
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.