Národní filmový archiv v Hradišťku ukrývá poklady. Archivářky proto musí pracovat v bílých rukavičkách

7. červenec 2022

Depozitář filmových pokladů sídlí v obci Hradišťko nad Štěchovickou přehradou. Archiváři a dokumentátoři zde pečují o více než 150 milionů metrů filmu, ale také o vzácné fotografie, plakáty a propagační materiály. Nechybí zde ani průkaz majitele prvního stálého kina v Praze Viktora Ponrepa nebo soška Oscara.

Hana Rožníčková nastoupila do filmového archivu hned po mateřské a příští rok tam bude pracovat už 30 let. Pečuje o skleněné negativy a filmové fotografie. „K fotografiím z českých filmů máme ještě portrétní fotografie herců, režisérů, scénáristů. Máme fotografie z akcí a máme fotografie z nehraného filmu takzvané kraťasy,“ probírá se Hana Růžičková fotografiemi z natáčení Pyšné princezny z roku 1952. Díky péči archivářů jsou fotografie s Oldřichem Novým krásně zachovalé, i když jsou téměř sto let staré.

Archiv obsahuje více než půl milionu fotografií a 30 tisíc plakátů. „V našem archivu jsou především uloženy filmy a celkově se uvádí, že máme 150 milionů metrů filmu, takže zbytek depozitářů, co tady můžete vidět, jsou plné filmových kotoučů,“ doplňuje archivářka Kristýna Doležalová, která v rukavicích listuje filmovým scénářem Františka Vláčila k filmu Markéta Lazarová.

Hana Rožníčková a Kristýna Doležalová pracují v bílých rukavičkách

Na stole stojí i dvě sošky – Oscar a Zlatý globus. „Tyto sošky jsou z pozůstalosti Ivana Jandla,“ vysvětluje Kristýna Doležalová. Právě Ivan Jandl získal jako první v Československu Oscara – cenu Americké filmové akademie. Sošku získal za dětskou roli ve filmu Poznamenaní z roku 1948. Za stejnou roli získal i Zlatý globus. „Je to unikát a málokdo to ví,“ podotýká Kristýna Doležalová.

Hana Rožníčková má na policích dvě velké přepravky plné dopisů a fotografií, které čekají, až je prohlédne a zařadí. Někdy práce v archivu připomíná detektivní pátrání. Dnes sice vyhledávání hodně usnadňuje počítač, ale zkušenosti a dobrá paměť jsou k nezaplacení. Občas při pátrání po neznámém herci na fotografii pomůže i náhoda. „Jde se vylučovací metodou. Třeba je tam vyšívaný límeček. Vzpomenete si, že v nějakém titulu měla žena na sobě vyšívaný límeček, tak se jdete podívat a určíte, že ta fotografie je z toho. Anebo nepřijdete na nic,“ směje se Hana Rožníčková.

Jak vypadá scénář k filmu Markéta Lazarová? A dívají se pracovnice archivu ve volném čase na filmy pro pamětníky? Poslechněte si v reportáži Báry Kvapilové.

Spustit audio