Obezita a vysoký krevní tlak

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy MUDr. Kateřina Cajthamlová
0:00
/
0:00

Od paní doktorky jste se dozvěděli například, jak poznáte, že máte vysoký krevní tlak. Máte ho díky obezitě nebo obezitu díky tlaku? Na co si musíte dát při hubnutí v takovém případě pozor? Musíte dodržovat jiný stravovací režim?

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak první srpnové vydání pořadu Hubněte zdravě je tady. S námi ve studiu doktorka Kateřina Cajthamlová, dobrý den.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobrý den, Patriku, už jsem se těšila.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Někomu možná třeba i ve studiu, když přijde poprvé, stoupne tlak, protože přeci jen je to adrenalin a není na to někdo zvyklý, ale my už ale na mikrofon zvyklí jsme, ale o tom vysokém tlaku si budeme povídat v souvislosti s obezitou, říkám to dobře.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Patriku, říkáte to báječně a zároveň už jste také použil slovo adrenalin a použil jste vlastně informaci o tom, že emoce mohou zvyšovat krevní tlak. A to všechno budou věci, o kterých si budeme dneska říkat. On ten vysoký krevní tlak, toho je tolik, že já, když jsem se na dnešek připravovala, tak mi z toho teda fakt stoupal tlak.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A jak poznáme, že ten vysoký tlak máme i my?

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
No, tak vysoký tlak nebolí a má jenom určité příznaky, které mohou provázet vlastně spíš ten akutně zvýšený krevní tlak než ten chronicky zvýšený. Takové typické příznaky vysokého krevního tlaku může například člověk pozorovat, když má třeba opilost nebo naopak kocovinu, že je takový zarudlý, bolí ho hlava, má vlastně někdy i poruchy vidění. U některých lidí, kteří mají akutně zvýšený krevní tlak, může docházet ke krvácení z nosu, u lidí, kteří mají chronicky vysoký krevní tlak, kde už trpí ledvinná funkce, tak mohou vstávat v noci na močení. Čili těch příznaků je opravdu hodně. U některých jsou zase příznaky už komplikací vysokého krevního tlaku, to znamená bolesti na hrudi, bušení srdce, stavy vlastně výkyvu reakcí na počasí, čili to, jak vypadá člověk s vysokým krevním tlakem, se individuálně může velmi lišit.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Vy jste říkala, dva druhy tlaků. Už jste naznačila, ten akutní, chronický. To jsou ty dvě čísla, která nám měří sestra při tom tlaku nebo ....

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ta dvě čísla, která nám sestra měří, to je tlak systolický a diastolický. Pro lidi zase, jak většinou se říká, ten horní a ten dolní. Abych pro posluchače vysvětlila, jak vlastně tyhle ty hodnoty vznikají, tak si představte, že při stahu cév vznikne ten horní tlak a když se céva povolí, tak vznikne ten dolní tlak. To znamená, existuje ještě něco jako střední tlak. A to je tlak, který zůstává v celém kardiovaskulárním systému jako střední v průběhu celé takzvané srdeční revoluce, které se účastní i cévy. Čili ten horní systolický je ve fázi nejvyššího tlaku v cévním systému a ten dolní diastolický je ve fázi toho tlaku nejnižšího.

/ Písnička /

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tlakové povídání nebo povídání pod tlakem, to doufám ne, ale o vysokém tlaku v pořadu Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou na Regionu pokračuje v této chvíli. My už jsme naznačili, jak se měří ty dvě hodnoty toho tlaku. Nicméně, kterého bychom si třeba měli všímat víc, když nám doktor nebo ta sestra sdělí, jaký máme tlak. Co je horší, nebo i třeba důležitější pro diagnózu s tím vysokým tlakem?

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak já bych chtěla upozornit, že vlastně diagnóza toho, jak se určuje vysoký krevní tlak, se v průběhu let mění. V době, kdy já jsem chodila do školy, tak se říkalo, že pokud ten horní tlak je vyšší než sto plus věk, takže už je to špatně, přičemž ta horní mez byla 160 a ta spodní mez se počítala, že pokud ten tlak dosahuje hodnoty 100, tak už je to špatně. V dnešní době po všech výzkumech a po dlouhodobém sledování lidí léčených na vysoký krevní tlak se ty hodnoty posunuly dolů. Takže dnes ten nebezpečný nebo ten, který člověk má vnímat, jakože už hrozí něco, je tu toho systolického 140 a u toho diastolického, čili u toho nižšího je to 85, maximálně 90. Záleží také na věku, záleží na stavu vlastně celkově toho systému člověka, na lécích, který ten člověk vlastně bere. Čili na tomhle tom všem záleží posuzování toho, jestli ten krevní tlak přechodně stoupnul, anebo jestli je dlouhodobě zvýšený. V zásadě ta hodnota toho spodního krevního tlaku, i když se mění méně než ta hodnota horního, tak je pro prognózu důležitější. A pokud má člověk krevní tlak vyšší než 85, ten spodní, tak už by s tím měl začít něco dělat, minimálně by se měl začít pravidelně pohybovat, tlak by si měl pravidelně měřit a v některých případech už musí začít brát i léky.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hubne se hůř s tím vysokým tlakem?

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Víte, to je taková zvláštní otázka, jestli se hubne hůř s vysokým tlakem. Ono totiž, když máte vysoký krevní tlak, zejména ten spodní, tak zhubnout musíte. Samozřejmě, že už to jde hůř, než dokud jste ten vysoký krevní tlak neměl, ale je to závažnější a důležitější, než pokud jste tlustý a ten vysoký krevní tlak nemáte. Čili já bych řekla spíš, bavme se o tom, že vysoký krevní tlak je dokonce i závažnější než obezita sama, protože u takového hubeného člověka, který má hodně vysoký krevní tlak z nějakých příčin, tak může ten stav být velmi závažný a ten člověk o tom nemusí vědět. Proto se říká, znejte hladinu svého krevního tlaku, znejte hladinu svého cholesterolu a znejte hladinu svého krevní cukru. To jsou takové tři důležité věci.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká doktorka Kateřina Cajthamlová, se kterou se teď s vámi poslechneme další písničku na Regionu.

/ Písnička /

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Po písničce jsme zpátky u naši diskuse v seriálu Hubněte zdravě o vysokém tlaku s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Je třeba zvolit tedy nějaký zvláštní způsob i jídelníčku, upravit ten režim, když už jsme třeba i hubení nebo i tlustí a máme ten vysoký tlak?

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Každopádně u vysokého krevního tlaku se předpokládá, že je víc příčin. Rozhodně nemůžeme ukázat na jedinou příčinu, která by způsobila vysoký krevní tlak. Vždycky je tam kombinace nějakých věcí. Jak už jsme mluvili o tom, tak hodně spolupůsobí emoční stav toho člověka, čili jestli trpí úzkostmi, nebo má výkyvy nálad, je impulsivní, často trpí třeba vztekem. Pokud ten člověk málo spí, tak toto všechno jsou věci, které mohou způsobit vlastně přechodné a později i trvalé zvýšení krevního tlaku. Další, co spolupůsobí, už jsme říkali, jsou různé léky. Tady nejčastější, které mohou působit komplikace, jsou léky hormonální povahy. Bavili jsme se tady o adrenalinu. Adrenalin většinou se nepředepisuje, ale adrenalin souvisí s těmi adrenalinovými situacemi, čili se vztekem, s hněvem, s určitými výbuchy vlastně různých emocí. Další hormon, který s tím souvisí, jsou steroidní hormony, čili kortikoidy. Tohle to mohou poznat lidé, kteří berou steroidy z důvodu nějakých závažných alergií, z nějakých závažných třeba infekčních chorob důvodu, takže tohle to je další, co může zvyšovat krevní tlak. A potom velmi běžné a znají to ženy, jsou pohlavní hormony, které zvyšují krevní tlak. Nejčastěji je to estrogen, proto lidé, kteří, nebo ženy, které berou hormonální antikoncepci, si musí nechat pravidelně krevní tlak měřit. Aby nedošlo k tomu, že vlastně poznaně se jim krevní tlak zvyšuje. Pokud k tomu zvýšení dojde, tak ta hormonální antikoncepce se většinou musí měnit. Takže hormony všeho typu samozřejmě mohou krevní tlak zvyšovat. U onemocnění štítné žlázy často ten krevní tlak je také zvýšen, ale tam spíš pozorujeme zvýšení toho horního, čili toho systolického. A ten dolní bývá zase hodně nízký, čili ten člověk, který trpí onemocněním štítné žlázy, zejména tedy hyperfunkcí, čili zvýšenou funkcí, tak mívá hodně vysoký ten horní a hodně nízký ten dolní, což jemu samotnému může dělat potíže.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A je tedy něco třeba, co byste víc hlídala v té stravě, třeba absolutně žádná sůl nebo něco takového, ještě víc než u těch třeba obézních lidí, nebo tam, kde hlídáme ten jídelníček standardně, tady ještě třeba víc.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
U člověka, který už trpí vysokým krevním tlakem, tak budu absolutní ve věci alkoholu. Protože alkohol se jednak nesnáší s vysokým krevním tlakem, jednak je toxický pro srdeční sval, čili zhoršuje celou situaci, je toxický pro cévy, takže rovněž zhoršuje celou situaci člověka s vysokým krevním tlakem. Zatěžuje ledviny, takže tady bych to stop udělala určitě, minimálně ve fázi nasazování léků určitě abstinence. Další věc sledování množství soli je velmi důležité tam, kde jsou zvýšené oba ty tlaky a kde je zvýšený cévní odpor. Tam je důležité opravdu nedosolovat jídlo, nejíst přesolené věci, dávat si pozor na konzervy, rybičky, dávat si pozor na věci, jako je balkánský sýr, to jsou vysoslanné potraviny, spolu s uzeninami, o kterých, doufám, že už to každý ví. Takže tady na to určitě je potřeba si dávat pozor, ale u každého člověka s vysokým krevním tlakem musíme počítat s tím, že ten systém je labilnější. To znamená, musíme dávat pozor na přílišné vyčerpávání při sportu. Přílišné držení nějakých hladovek nebo nějakých extrémních věcí, přílišné ponocování a vůbec na režim, který by mohl to srdíčko a vlastně ten krevní tlak ovlivňovat. Čili určitě ten člověk si musí dávat pozor na pravidelnost, na to, aby se nepřepínal, na to, aby jedl dostatečné, nikoliv přebytečné množství. Samozřejmě nízkotučné stravy, která by neměla být příliš slaná a neměl by kouřit a měl by se vyhýbat alkoholu.

/ Písnička /

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ještě drobná chvíle nám na Regionu ve studiu s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou v seriálu Hubněte zdravě zbývá k povídání o vysokém tlaku. My už jsme mluvili o tom, že některé skupiny lidí by si ho měly měřit často a tak. Jak často bychom si ho měli měřit a jak třeba podomácku nebo musíme vždy jít k lékaři?

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak teď už velice často vídáme na lékárnách takovou informaci, dnes měříme krevní tlak. Už velmi často lidé si kupují i přístroj na měření krevního tlaku domů, protože už to povědomí o tom, že krevní tlak nebolí, zvýšený krevní tlak, ale má spoustu velmi negativních efektů na cévní systém, na srdíčko, na mozek, na ledviny, tak o tom to povědomí už mezi lidmi je. Čili určitě lidé, kteří mají v rodině někoho, který trpěl vysokým krevním tlakem nebo někoho, kdo zemřel na mozkovou mrtvici, na srdeční infarkt, nebo na nějakou jinou komplikaci vysokého krevního tlaku, například měl chronické ledvinné onemocnění, tak tito lidé by si měli krevní tlak začít měřit poměrně brzy. Tím myslím už kolem třicátého roku věku. A měli by si ho měřit alespoň jednou ročně. Další, kdo by si měl měřit krevní tlak, jsou lidé, kteří mají výkyvy váhy, zejména v tom období, kdy mají hmotnost zvýšenou, tak určitě ten krevní tlak by si měli změřit. Je to proto, protože takzvaný metabolický syndrom, který jsme tady skloňovali různými způsoby léta, tak vlastně zahrnuje zvýšený krevní tlak jako jeden z bodů, který určuje, zda už metabolický syndrom pacient má nebo nemá. Takže určitě ten krevní tlak člověk, který má vyšší hmotnost, než by měl mít, tak by si měřit měl. Další, kdo by si měli měřit krevní tlak, jsou diabetici a lidé, kteří mají zvýšené hladiny tuků v krvi. Ti by určitě měli. Stejně tak jako pacienti, kteří mají onemocnění štítné žlázy, o tom už jsme mluvili. A pacienti, kteří berou nějaké hormony, ať už jsou to hormony tedy pohlavní nebo hormony předepsané lékařem.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Co může přinést neléčený vysoký tlak?

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak kromě onemocnění, o kterých jsme už hovořili, z nichž nejběžnější, nejznámější je srdeční infarkt, samozřejmě mozkové různé poruchy prokrvení, ať už plus nebo minus, které se nazývají mrtvice, takovým celkovým názvem. Tak chronicky zvýšený krevní tlak poškozuje převážně ledvinu. Tam dochází totiž k tomu, že ledvina sama se účastní na regulaci krevního tlaku a v okamžiku, kdy ten tlak je zvýšený, tak svými regulačními mechanismy zpětnovazebně ledvina znovu ten krevní tlak zvyšuje. Čili tam vzniká takový bludný kruh. Takže tohle to jsou tři orgány, které jsou tím krevním tlakem nejvíc postiženy. Další orgán, související s mozkem, a to je oko. Proto u každého člověka s vysokým krevním tlakem se říká, že by měl absolvovat kromě těch měření pravidelně každoročně EKG, neurologické vyšetření a vyšetření očního pozadí. Aby bylo jasné, že tedy ty cévy jsou v nějakém stavu, který je monitorován. Další, co doporučujeme vlastně pacientům, kteří mají vysoký krevní tlak, aby si nechávali vyšetřit ledvinnou funkci, protože ledvina rovněž nebolí a s tím vysokým krevním tlakem souvisí.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže hurá k měření tlaku do lékárny, k doktorovi nebo domů, jestli máte přístroj na měření tlaku a žijte zdravě, to vám i pro dnešek přeje ...

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Patrik Rozehnal ...

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A doktorka Kateřina Cajthamlová.



Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.