Osud malé Lidušky dal vzniknout ozdobeným vánočním stromkům
Ozdobený vánoční strom je v našich časech hlavním symbolem Vánoc. Historie ozdobeného jehličnanu sahá do pohanských dob, kdy byl symbolem oslav boha Slunce. Tradice Stromů republiky je ale mnohem kratší.
Před Štědrým dnem roku 1919 se spisovatel Rudolf Těsnohlídek vypravil pro vánoční stromeček do lesa u Bílovic nad Svitavou. V zimním tichu najednou zaslechl dětský pláč. Šel po sluchu, až pod jedním ze zasněžených smrků nalezl téměř zmrzlou holčičku. Zabalil ji do zimníku a odnesl do hájovny.
Její matka byla za několik dní vypátrána a odsouzena k pěti letům žaláře. Holčička dostala jméno Liduška a v rodině hajného už zůstala. Rudolfa Těsnohlídka osud Lidušky zasáhl natolik, že se začal zajímat o opuštěné děti. Přišel s nápadem uspořádat pro ně sbírku pod vánočním stromem.
6. prosince 1924 byl v bílovickém polesí pokácen statný smrk a slavnostně převezen do Brna. Tam ho ozdobili a za účasti Rudolfa Těsnohlídka a dalších významných osobností 13. prosince na náměstí Svobody poprvé rozsvítili. Za čtyři roky byl v Brně z těchto sbírek založen Dětský domov Dagmar. Funguje dodnes a patří mezi nejstarší dětské domovy u nás.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
