Perinatologie pomáhá v nejútlejším věku

Od roku 1875 je cihlová stavba od Josefa Hlávky v Apolinářské ulici v Praze 2 určena pro to, aby nás bylo víc. S postupem času lékařská věda nepřešlapovala na místě. I v porodnictví se objevily nové metody a postupy.

Porodník ani neonatolog neposlouchá srdeční ozvy jako pan doktor v Postřižinách, ale má nejen fonendoskop. Když je dostatečně zvědavý, plod si může ultrazvukem u detailně prohlédnout.

Profesor Antonín Pařízek u hodně z těch 85 000 až 100 000 porodů v České republice bývá přítomen. Je gynekologem, porodníkem a neonatologem, pracuje na Gynekologicko-porodnické a neonatologické klinice 1. LF UK a VFN, je místopředsedou sekce perinatologie a fetomaternální medicíny České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP a také zastává funkci krajského perinatologa Středočeského kraje.

Ubývá nás? Po roce 1989 se snížilo množství porodů na 85 000 ročně, v roce 2008 jich bylo o 15 000 víc. Teď znovu „odpočíváme“ a bude jich možná jen kolem 80 000. Protože devadesátkové děti, kterých bylo málo, mají teď svoje děti.

Je pan profesor pro porody doma? Je rád, když si s ním rodička při epidurální anestézii povídá nejen při přirozeném porodu, ale také u císařského řezu? Za kolik minut má být v porodnici lékař u rodičky, když se porodní asistence něco nezdá? O tom všem v dnešním podcastu.

autor: Petr Arenberger
Spustit audio