Petr Král z Mlazic je košíkář a zkušený proutník. Sám si totiž pěstuje proutí na pletení košů

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Košíkář Petr Král dokáže vyrobit nůši na dřevo za 5-6 hodin

Košíkářství patřilo na Mělnicku k tradičním řemeslům. Ve čtvrtích Pšovka a Mlazice bývalo několik košíkářských dílen a podél břehů řek se táhla políčka s vrbovými pruty. Tuto tradici dodnes drží košíkář Petr Král z Mlazic. Před časem získal i titul Mistr tradiční rukodělné výroby Středočeského kraje.

„Můj děda z jedné strany pletl přes zimu košťata a druhý děda byl soustružník. Vyráběl z kovu, byl to takový vynálezce a snažil se tu práci ulehčit,“ říká košíkář Petr Král, který na rodinnou tradici zručných řemeslníků navázal a vlastnoručně si vyrobil točnu, kterou používá při vyrábění nůší.

Zahrada za dílnou je rozdělená na malá políčka. Právě tam pěstuje a zpracovává vrbové proutí na pletení. Vrbovna neboli prutník má podobu několika řádků, kde vrbové pruty tvoří nízký les. Petr Král odhaduje, že má na zahradě asi 1 tunu vrbového proutí, které čeká na další zpracování. Zakázek má tolik, že ani takové množství mu na pletení nestačí.

Cesta od proutku ke košíku není úplně jednoduchá. Petr Král totiž spočítal, že každý proutek vezme 14 x do ruky. „Začíná to tím, že to musím požnout, svázat, odvézt, postavit do panáků, přebrat proutí, potom se to uvaří támhle v tom kotli. Vyndat to, usušit, znovu přebrat,“ vypočítává ty nejdůležitější fáze přípravy proutí.

Košíkáři z Mělnicka pletli koše pro zemědělce i továrny. Zaměřovali se také třeba na nábytek a bytové doplňky

„Na kurzech vždycky vykládám, že jsme vodnické řemeslo,“ ukazuje Petr Král na věčně mokrou podlahu a žlab plný vody, kam namáčí proutí. „Kovář to dává do výhně, aby mohl dělat. My to dáváme do vody.“

Jak vypadá opletený demižon nebo nůše, to si asi každý lehce představí, ale jsou další koše, které mají zajímavé názvy jako bramborák, ouhrabák, přidavák, masák nebo řešeto. Petr Král rád plete třeba nákupní koše, které jdou dobře od ruky. Nebojí se ani výzev, jako jsou koše pod horkovzdušné balony, proutěné figuríny do muzea v Čelákovicích nebo divadelní dekorace. Rád vzpomíná i na malou gorilku Tatu z pražské zoologické zahrady, pro kterou upletl k 5. narozeninám proutěné kolo. Bicykl upletený bez použití drátů nebo hřebíků však mělo neslavný osud. Otec gorilky, samec Richard totiž kolo nakonec sežral.

Košíkáře Petr Krále můžete potkat na jarmarcích nebo třeba na různých akcích ve skanzenu v Kouřimi. Za vysokou úroveň znalostí a dovedností i za jejich předávání jeho následovníkům získal v roce 2017 titul Nositel tradice lidových řemesel.