Petr Ludwig: Jak zatočit s prokrastinací?

Povídali jsme si o tom, jak se chorobné odkládání plnění úkolů projevuje. Probírali jsme důsledky, které má na život člověka. Věnovali jsme se způsobům řešení tohoto problému.

Prokrastinace je dnes čím dál více rozšířená. A to nejen mezi studenty, ale stále častěji i na pracovištích. Málokdo však ví, jak se jí úspěšně bránit.

Prokrastinace není lenost

Termín prokrastinace vychází z latinského pro-crastinus, znamenající „patřící zítřku“. Když lidé prokrastinují, nedokážou se přemluvit k plnění úkolů, které by měli nebo chtěli dělat. Důležité věci odloží a místo nich dělají něco nepodstatného. Sledují seriály, zalévají květiny v kanceláři, tráví hodiny na sociálních sítích, jedí (i když nemají hlad), opakovaně uklízejí, chodí bezcílně po pracovišti nebo jen tak zírají do zdi.

Ale pozor. Prokrastinaci není vhodné zaměňovat za lenost. „Líný člověk nic dělat nechce a je s tímto stavem spokojen. Prokrastinující člověk by naopak rád něco dělal, ale nedokáže k tomu sám sebe přemluvit,“ doplňuje Petr Ludwig.

Odkládání úkolů = prokrastinace|foto: Petr Ludwig

Když odkládáme, máme často výčitky

Lidé také rádi nechávají vše na poslední chvíli. Ospravedlňují to tím, že pod tlakem se jim pracuje lépe. Aktuální výzkumy však ukazují, že opak je pravdou. Odkládání úkolů na nejzazší možný termín je živnou půdou stresu a neefektivity.

„Pokud odkládáme, máme pak často výčitky. Vzniklé pochybnosti a snížená sebedůvěra vytváří pocit bezmoci, který vede k tomu, že opět nic neděláme. Vzniká pomyslný bludný kruh, ze kterého se velmi těžce vystupuje,“ vysvětluje Petr Ludwig.

Jak jste se cítili, když jste utekli od řešení důležitého úkolu k něčemu nepodstatnému? Prokrastinaci také nelze zaměňovat za odpočinek. Při odpočinku získáváme novou energii. Při prokrastinaci ji naopak ztrácíme.

Míra prokrastinace dnes neúměrně roste

Chorobné odkládání je staré jako lidstvo samo. Již římský filosof Seneca varoval: „Zatímco ztrácíme svůj čas váháním a odkládáním, život utíká.“ Tato myšlenka vyjadřuje hlavní důvod, proč je dobré se naučit s prokrastinací bojovat.

Prokrastinace je "propast", kterou je dobré překonat|foto: Petr Ludwig

Prokrastinace je jednou z hlavních překážek, které nám brání prožít náš život naplno. Kvůli odkládání, nerozhodnosti a neefektivitě ztrácíme čas, který bychom mohli investovat do něčeho smysluplného.

„Dnešní doba prokrastinaci stále více nahrává. Vše je rychlejší a složitější. Vyrušují nás mobily, e-maily či sociální sítě. Doslova se topíme v možnostech volby. Čím více jich máme, tím je obtížnější se pro nějakou rozhodnout,“ doplňuje Petr Ludwig.

Jak s prokrastinací bojovat?

Dlouhodobý boj s prokrastinací je postaven na tréninku naší vůle. Tu můžeme podobně jako svaly postupně posilovat. Klíč spočívá v učení návyků. „Nechtějte po sobě skokové změny. Ty nevydrží. K dlouhodobým změnám vedou malé a opakované krůčky,“ radí Petr Ludwig.

Začněte svoji vůli trénovat pozvolna. Místo tří kilometrů raději začněte běhat sto metrů. Když nízkou překážku překonáte opakovaně, dvacetkrát až třicetkrát, činnost si zautomatizujete a vytvoříte si návyk. Díky dlouhodobému návyku a drobnému zvyšování pomyslné laťky naše vůle sílí.

Definice prokrastinace|foto: Petr Ludwig

Vedlejším produktem boje s prokrastinací jsou častěji aktivovaná centra odměn v mozku, která vytváří naše pozitivní emoce. „Ke spokojenosti nevede to, že si koupíme nové auto či velký dům. Ke spokojenosti vede to, když dokážeme každý den prožít smysluplně a naplno, tedy bez prokrastinace,“ shrnuje vliv efektivnějšího života na naši psychiku Petr Ludwig.

Zdroj informací: kniha Konec prokrastinace (Petr Ludwig)