Při bojích v Pražském povstání zemřely tisíce lidí kvůli zbytkům zfanatizovaných německých vojsk
Po sebevraždě Adolfa Hitlera 30. dubna 1945 a dobytí Berlína Sověty, zůstala Praha posledním velkým městem, které ovládali Němci. Po spontánních povstáních v menších městech Protektorátu se čekalo, kdy se k boji odhodlá hlavní město.
Ráno 5. května začal rozhlas vysílat česky, což zapůsobilo jako signál k povstání. Když chtěli odbojáři sídlo rozhlasu v Praze na Vinohradech převzít, střetli se s německými vojáky. Ve 12:33 začal rozhlas volat o pomoc a začala tak bitva, která vešla do dějin.
Okupanti chtěli metropoli Protektorátu udržet co nejdéle, aby přes město mohla projet armáda ustupující z východu. Tomu se Pražané rozhodli zabránit stavěním barikád. Při bojích v Pražském povstání zemřely tisíce lidí, které na mnoha místech připomínají malé pomníčky.
Nejtužší boje se v Praze odehrály 7. května. Povstalci zoufale čekali, kdy přijde pomoc. Nejblíž byla americká armáda George Pattona, které ale sovětské velení postup na Prahu nedovolilo. Na jihozápadě města pouze částečně do bojů zasáhly jednotky generála Vlasova. Teprve 9. května ráno, několik hodin po vyhlášení konce druhé světové války v Evropě, vstoupila do Prahy od severu Rudá armáda. Velení wehrmachtu kapitulovalo už o den dřív, a tak sovětští vojáci likvidovali už jen zbytky zfanatizovaných německých vojsk.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
