Pro sládka Bohumila Valentu je prioritou tuzemský trh do místních hospod

20. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bohumil Valenta u kvasných kádí

Sládek Bohumil Valenta věří, že české pivo přežije současnou krizi díky své velké tradici. O své práci si chce rozhodovat sám, proto se rozhodl vařit v českém nezávislém pivovaru, kde ještě platí, že sládek rozhoduje o všem ve výrobě a za kvalitu piva je také plně zodpovědný. Při vaření piva sice používá laboratoř s nejmodernější technologií, ale nejvíce spoléhá na svou vlastní chuť, čich a zkušený zrak.

Pivovar Nymburk je jedním z mála, který se v současné krizi z důvodu karanténních opatření snaží pomáhat českým hospodám a už během první jarní uzávěrky vykupoval zpět pivo, které hospodští nemohli prodávat. Je to i díky nadšení a přístupu sládka Bohumila Valenty, který se o místní Postřižinské pivo stará už přes 12 let. Pivo mu vždy chutnalo, a tak se rozhodl pro studia pivovarnictví a sladařství na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Věří, že české pivo současnou krizi přežije díky své velké tradici, a proto je pro něj také prioritou tuzemský trh do místních hospod. A doufá, že se lidé po karanténě do hospod zase vrátí a svým hospodským pomohou, aby vše zase fungovalo. Ostatně právě v Nymburce je tradice piva velká. Letos Pivovar Nymburk slaví 125 let od svého založení a proslavilo ho nejen Postřižinské pivo, ale především Bohumil Hrabal, který tu bydlel se svou matkou a otčímem. A už asi navždy bude nymburský pivovar spojován také s legendárním filmem Postřižiny.

Není pivo jako pivo. Bohumil Valenta chce mít za své pivo plnou odpovědnost

Důvod, proč si Bohumil Valenta pro vaření piva vybral právě Pivovar Nymburk, nebyla náhoda. Věděl, že se jedná o středně velký český nezávislý pivovar s velkou historií a že tu jako sládek bude mít volné ruce i možnost vše ovlivnit. A hlavně, nikdo mu z centrály nadnárodní společnosti nic nenařizuje a neurčuje, jaký chmel a ječmen kupovat. Vše je čistě na něm. Jak rád dodává: „Tady ještě sládek funguje tak, jak by to mělo být. Jako vedoucí výroby totiž ve výrobním procesu skutečně rozhoduje o všem.“ Vztahy s dodavateli tu také fungují zcela příkladně a mnohdy trvají již déle než deset let. Je to ještě místo, kde slovo i podání ruky platí a dodavatelé i pivovar si vzájemně pomáhají přečkat krize.

Historická humnová sladovna, kde se stále tradičně vyrábí slad

Když popíjení piva je součástí profese

I sládek má svou rutinu. Bohumil Valenta začíná každý den obchůzkou pivovaru, kdy provozy projde jeden po druhém, popovídá si s lidmi a vše zkontroluje. Nejdůležitějším místem je spilka, kde v kádích probíhá hlavní kvašení piva. Přestože i tento středně velký pivovar je vybaven nejmodernější technologií a laboratořemi s automatickými teploměry, nejvíce mu pro kontrolu piva pomáhají klasické vjemy a zkušenosti – pohled a vůně. Bohumil Valenta odhadne pohledem, v jaké fázi kvašení se pivo nachází. Zkušenému oku sládka to totiž prozradí především stav pěny v kvasných kádích. Prokvašení se ale samozřejmě na přístrojích měří každý den a sládek pak rozhoduje, ze které kádě už pivo půjde do sklepa, a která ještě počká.

Součástí práce sládka je i ochutnávka piva z pivního tanku

Součástí sládkovy profese je i ochutnávání

I když je v pivovaru nejmodernější laboratoř, chuť a vůně se měřit nedá. Pivo je potřeba skutečně ochutnat, a tak je právě na sládkovi, aby ochutnal pivo z každého pivního tanku ještě před tím, než se uvolní do dalšího výrobního procesu – filtrace a stáčení. Za den postupně vypije přibližně množství „dvou piv“. Jestli je pivo v pořádku pozná pouze z malého množství. Ovšem vše má svá pravidla. Mezi ochutnáváním jednotlivých vzorků musí trochu počkat, protože u piva je důležitá i hořkost a jeho charakter. Právě hořkost totiž doznívá na jazyku až 20 sekund po napití, takže když che pivo posoudit komplexně, je potřeba chvilku počkat. A jak dodává, také přemýšlet.

autor: Markéta Vejvodová | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související