Projděte si cestu odsouzenců z Bečova nad Teplou na Šibeniční vrch. Pro vás vede i zpět
To, co jsou dnes pro nás třeba televizní noviny nebo bulvární tisk, byla pro lidi v 16. až 18. století veřejná popraviště. Tehdy dotvářela běžnou kulisu větších i malých měst. Samotná poprava byla lidovým svátkem i velkou podívanou. Zároveň byly popravy dokladem fungující spravedlnosti a dnes bychom řekli i prevencí kriminality. Takové místo, jako je například Šibeniční vrch nad Bečovem nad Teplou na Karlovarsku, bylo symbolem hanby, neštěstí i černé magie. Vstupovat do zdejšího kamenného kruhu se nedoporučuje ani dnes.
Pokud máte rádi tajemno a tak trochu i strašidelno, pak byste se na Šibeniční vrch nad Bečovem nad Teplou měli určitě vypravit. Unikátní naučná stezka vás seznámí se všemi detaily výkonu takzvaného hrdelního práva. V 16. až 18. století pro odsouzence pouze jednosměrná cesta vedla z bečovského náměstí na vysoký a holý kopec nad městem, který byl spolu s šibenicí viditelný z dalekého okolí. Pro výstrahu všem lumpům a násilníkům.
Během kilometrové procházky se zastavíte u celkem pěti informačních tabulí. Seznámíte se s vězením, výslechem a soudem, druhy trestů a v neposlední řadě s úlohami tehdejších aktérů „veřejného představení“.
Součástí výkonu trestu byl průvod přihlížejících. Ten většinou hlasitě volal a bažil po útrpné smrti provinilce. Samotnému oběšení předcházel veřejný soud. Předpokládejme, že vždy spravedlivý. Můžeme tak soudit podle toho, že se nikdy v místě šibeničního vrchu nenašel tajemný kořen mandragory. Ten podle pověr roste pouze tam, kde byl oběšen nevinný člověk.
Být katem bylo nevděčné povolání
Jediný, kdo se mohl v blízkosti šibenice pohybovat a vstupovat do kruhu pod ní, byl kat. Být katem bylo nevděčné povolání. Do Bečova kat dojížděl z nedalekého Jáchymova. Kromě Bečova nad Teplou a Jáchymova spravoval hrdelní právo ještě ve městech Krásno a Horní Slavkov. Kromě výkonu hrdelních trestů pracoval ještě jako ras a údržbář stok a kanálů. Chodil v nezaměnitelném černém nebo červeném oblečení. Oženit se mohl pouze se ženou z katovské rodiny.
Kamenné základy šibenice nad Bečovem nad Teplou jsou spolu s naučnou stezkou jedním z mála míst v České republice, kde se můžete detailně seznámit s výkonem hrdelního práva u nás. Jako na jediném místě tu proběhl důkladný archeologický průzkum, který mimo jiné prokázal, že se oběšenci nechávali na místě, v lepším případě zakopávali v blízkosti šibenice.
Odsouzenci se zde přestali věšet po roce 1765 po reformách soudnictví provedených Marií Terezií. Tehdy přišel Bečov nad Teplou, jako řada dalších měst, o svoje hrdelní právo. K opomíjenému tématu hrdelního práva letos vznikl unikátní obrazový průvodce po hrdelních památkách Karlovarského kraje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Peníze ze Sokola musely mizet sofistikovaně. Nyní už by se to stát nemohlo, věří nový starosta obce
-
Připravit další generace na válku. Na školách v Rusku se budou učit, jak vyrábět a ovládat útočné drony
-
Desetitisíce lidí v Evropě oslavily Svátek práce. V Paříži a Stuttgartu sáhla část demonstrantů k násilí
-
Ruská sabotáž, nebo obrana před drony? Pobaltí má problémy s navigací GPS, někdo signál ruší